V únoru rostl jak výstup českého průmyslu, tak i stavebnictví (Analýza makroindikátorů)

Průmyslová výroba v únoru rostla a potvrdila tak, že cyklické oživení domácího průmyslu pokračuje. Růst byl široce rozprostřený. Dařilo se segmentu výroby počítačů a optických přístrojů, vyšší byla i výroba aut. Naopak na produkci elektřiny negativně dopadly plánované odstávky. Solidní výsledky v únoru přineslo i stavebnictví. Meziroční zlepšení táhlo především pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském stavitelství naopak dynamika slábla. Podobně na tom byly tržby v tuzemském maloobchodě (bez prodejů aut), které v únoru meziměsíčně stagnovaly, což následovalo po svižném tempu zvyšování v předchozích dvou měsících. Český zahraniční obchod zaostal za očekáváními. Přesto zůstal v solidním přebytku. Celkově tak únorová data potvrdila další pozvolné oživování domácí ekonomiky. Aktuální energetický šok však pro další vývoj představuje riziko.

Průmyslová produkce v únoru byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,3 %, meziročně vzrostla o 1,3 %. Výsledek byl mírně nad naším i tržním očekáváním. Díky cyklickému oživení domácího průmyslu náš výhled v letošním roce zůstává pozitivní. Rizikem je však současný nárůst cen energií. Zároveň je nutno dodat, že energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech výrazně poklesla, což by mělo zvyšovat odolnost tohoto sektoru.

Samotný zpracovatelský průmysl v únoru zaznamenal silný meziměsíční nárůst o 1,9 %. Významně k němu přispěla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (+8,1 % m/m), výroba farmaceutických výrobků (+6,0 % m/m). Silně rostla produkce v kategorii zpracování dřeva (+10,1 % m/m) či ostatních nekovových minerálních výrobků (+8,5 % m/m). Meziměsíčně vyšší byla i výroba motorových vozidel (+2,5 % m/m). Naopak pokles vykázala kategorie výroba a rozvod elektřiny, tepla a plynu (-5,6 % m/m), kde se negativně promítly plánované odstávky v některých elektrárnách a výroba ostatních dopravních prostředků (-7,0 % m/m).

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v únoru meziročně vzrostla o 1,6 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,5 % y/y, tuzemské nové zakázky zaznamenaly pokles o 0,3 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 6,0 %, a to zejména v důsledku vysoké lednové srovnávací základy v automobilovém průmyslu. Meziroční růst hodnoty nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnilo odvětví výroby strojů a zařízení, kde přibyly zakázky směřující například do energetiky nebo do stavebnictví.

Únorová data potvrdila, že cyklické oživení českého průmyslu pokračuje. Vývoj na energetických trzích nicméně představuje riziko, a to zejména v případě, že ceny energií setrvají na zvýšených úrovních po delší dobu. Více než ceny ropy zatěžují domácí průmysl vyšší ceny zemního plynu. Zatímco český průmysl je z energetického hlediska jedním z nejméně závislých na ropných produktech v Evropě, jeho závislost na zemním plynu je výrazně vyšší (poblíž průměru EU). Na druhou stranu pozitivní vliv by měl v letošním roce sehrát německý fiskální balíček.

Spotřebitelská poptávka v únoru prakticky stagnovala, udržuje si ale silnou úroveň

Tržby v tuzemském maloobchodě bez prodejů aut v únoru meziměsíčně stagnovaly, což následovalo po svižném tempu zvyšování v předchozích dvou měsících. Meziročně byly tržby v nemotoristickém segmentu vyšší o 4,1 %, zatímco tržní konsensus předpovídal růst o 3,8 % a náš odhad byl níže na úrovni 3,5 %, když jsme očekávali korekci s ohledem na pokles důvěry domácností na začátku roku. Meziměsíční stagnace tržeb bez aut a nepatrný nárůst tržeb ve službách o 0,1 % m/m v únoru ale stále potvrzují, že si spotřebitelská poptávka udržuje silnou úroveň.

Z pohledu struktury byl únorový vývoj méně jednoznačný než v lednu. Po předchozím silném růstu v únoru mírně klesly tržby za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty (shodně o 0,2 % m/m), zatímco tržby za potravinářské zboží se zvýšily o 0,4 % oproti lednu. Únorová data sice nenaznačila zesílení momenta spotřebitelské poptávky v letošním prvním čtvrtletí, její úroveň ale zůstává solidní. Do dalšího vývoje ale již může promluvit blízkovýchodní konflikt a zdražující energie, byť březnová spotřebitelská důvěra navzdory těmto faktorům oproti únoru dokonce narostla a zůstává vysoko nad dlouhodobým průměrem.

Meziměsíční růst v motoristickém segmentu o 1,7 % přispěl k celkovému růstu tržeb o 0,5 % m/m, čímž došlo ke korekci ostrého poklesu na začátku roku. Meziročně byly tržby v tomto segmentu v únoru vyšší o 0,9 %, což významně zaostává za dynamikou tržeb mimo prodej aut.

Vývoj tržeb ve službách na začátku letošního roku postrádá dynamiku a zůstává spíše utlumený. Po lednové meziměsíční stagnaci následoval jen nepatrný nárůst o 0,1 % m/m. Napříč odvětvími byl ale únor rozmanitý. Zatímco tržby v dopravě a skladování, ubytování a pohostinství i v informačních a komunikačních činnostech meziměsíčně klesly, odvětví činností v oblasti nemovitostí, profesních, vědeckých a technických činností či administrativních a podpůrných činností zaznamenala meziměsíční nárůst.

Spotřebitelskou poptávku letos nadále podporují silné fundamenty, její vývoj v dalších měsících ale může více kolísat s ohledem na negativní šok do sentimentu vlivem zvyšujících se cen energií. Důvěra domácností ale navzdory rostoucím obavám z růstu cen v březnu posílila. Domácnosti navíc do letošního roku vstupují s vysokou mírou úspor, která v Q4 25 dosáhla 19,7 %, se stále svižnou mzdovou dynamikou a také s nižšími cenami energií díky vládním opatřením.

Výsledek zahraničního obchodu za leden zaostal za očekáváními

Bilance zahraničního obchodu v lednu vykázala přebytek ve výši 19,3 mld. CZK, což představuje meziroční zlepšení o 1,5 mld. CZK. I tak ale výsledek zaostal za naším i tržním očekáváním. K přebytku přispěl především nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který se oproti loňsku snížil o 5,1 mld. CZK. V lednu se také výrazně zvýšil přebytek obchodu se stroji a zařízeními, a to o 3,5 mld. CZK. Lepšího výsledku dosáhl i obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty, kde se schodek zmenšil o 1,2 mld. CZK. Naopak negativní vliv na celkovou bilanci měl prohloubený deficit obchodu s počítači a elektronickými či optickými zařízeními, který meziročně narostl o 10,5 mld. CZK. Zhoršilo se také saldo obchodu s ostatními dopravními prostředky a zařízeními a rovněž s farmaceutickými výrobky. Po sezónním očištění se meziměsíčně zvýšil vývoz o 0,3 % a dovoz o 3,1 %, což naznačuje mírné oživení obchodní aktivity na začátku roku.

Za rok 2025 vykázala obchodní bilance přebytek 216,5 mld. CZK, který byl meziročně o 4,0 mld. CZK nižší. Ve srovnání s rokem 2024 byl i navzdory celním válkám zahraniční obchod překvapivě odolný. Podobná tempa vývozu a dovozu očekáváme i v letošním roce. Přebytek zahraničního obchodu podle našeho odhadu dosáhne 220 mld. CZK. Zde však bude záležet na délce aktuálního ropného šoku. V případě jeho trvání zřejmě dosáhne bilance zahraničního obchodu horšího výsledku. Pozitivní je, že česká ekonomika v posledních letech snížila svoji energetickou náročnost, přičemž k výsledku zahraničního obchodu pomáhají i vývozy spojené s boomem AI.

Stavebnictví postupně oživuje, cesta k růstu je ale trnitá

České stavebnictví zaznamenalo v únoru meziměsíční nárůst produkce o 3,5 %. Podle ČSÚ, který publikuje meziměsíční dynamiku pro tzv. trend-cyklus, potom došlo ke zvýšení o 0,8 %. Meziročně produkce v únoru rostla o 4,1 %, zatímco v lednu o 1,5 % klesala.

Meziroční růst táhlo hlavně pozemní stavitelství. Jeho produkce byla v únoru vyšší o 7,8 % poté, co ještě v únoru klesala o 2,0 %. Kromě nižší srovnávací základny k tomu přispěl silný meziměsíční nárůst o 5,1 %. V inženýrském stavitelství naopak dynamika slábla. Po nepatrném lednovém nárůstu produkce o 0,2 % zde v únoru došlo k meziročnímu poklesu o 5,5 %. Částečný důvodem je však i v tomto případě vliv srovnávací základny, když meziměsíčně produkce inženýrského stavitelství v únoru vzrostla o 0,7 %.

Počet nově vydaných stavebních povolení se sice meziměsíčně zvýšil, přesto se ale jednalo o druhý nejnižší údaj za únor od počátku pozorování. Počet vydaných stavebních povolení letos v únoru dosáhl 4 676, což byl po loňských únorových 4 385 druhý nejnižší údaj za tento měsíc od roku 2002. Zatímco počet stavebních povolení letos v únoru meziročně vzrostl o 6,6 %, podlahová plocha nově povolených staveb se zvýšila o výraznějších 20,1 %. To jen potvrzuje strukturální změny ve výstavbě, kdy dochází k upřednostňování bytových domů na úkor těch rodinných. Důvodem může být komplikovaný proces povolování staveb, který drobní stavebníci nechtějí podstupovat, či pokračují růst cen nemovitostí a stavebních pozemků vedoucí k většímu zájmu o levnější byty na úkor dražších rodinných domů.

Oživení v oblasti stavebnictví je stále křehké. Podporu by měla nadále poskytovat vyšší investiční aktivita státu, a to především v oblasti dopravní infrastruktury, její dynamika ovšem v posledních měsících podle dostupných dat zvolnila. Zároveň s tím pokračuje silná poptávka domácností po nemovitostech, ke které přispěl i nedávný pokles úrokových sazeb. Sazby hypotečních úvěrů však s ohledem na nárůst proinflačních rizik v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě v posledním měsíci opět rostly. Výrazně vyšší ceny energetických komodit a omezení v námořní dopravě navíc přináší riziko možného zdražení stavebních materiálů. K tomu se ještě přidává omezení státních dodací na zvýšení energetické efektivnosti budov. Všechny tyto faktory mohou poptávku po nemovitostech částečně omezit, především pak po individuální výstavbě a opravách rodinných domů. Větší zájem o byty na úkor rodinných domů může přispět i k větší koncentraci trhu, kdy lépe kapitálově vybavení realitní developeři budou posilovat svou pozici oproti menším stavebním firmám.