Co zvýšilo březnovou inflaci na 1,9 %? A proč česká koruna v prvním kvartále oslabovala?

V březnu v Česku inflace meziročně vzrostla na 1,9 %, a to hlavně důsledku prudkého zdražování pohonných hmot vyvolaného napětím v Íránu a blokací Hormuzského průlivu. Ceny energií sice stále klesaly, v průběhu března už ale pouze mírně. Naopak ceny potravin a nealkoholických nápojů inflaci spíše tlumily. Služby zdražily o 4,7 %, zatímco ceny zboží rostly jen o 0,1 %. Česká koruna pak v prvním čtvrtletí vůči většině měn oslabovala - nejvíce vůči dolaru a euru. To zejména kvůli odlišným krokům centrálních bank a napětí na Blízkém východě. Maloobchodní tržby v Česku v únoru meziročně vzrostly, a to o 4,1 %. Nastalo tak hlavně díky internetovému prodeji. Zahraniční obchod potom v únoru skončil přebytkem 19,3 miliardy korun. S tím ale, že vývoz rostl pomaleji než dovoz. Vývoj cen energií a délka konfliktu na Blízkém východě tedy budou i nadále klíčovým faktorem pro další vývoj inflace. Více se dozvíte v následujících řádcích.

V březnu letošního roku dle předběžných dat od ČSÚ vzrostly v Česku spotřebitelské ceny z meziročního srovnání o 1,9 %, což je o 0,5 procentního bodu více než v únoru. Z meziměsíčního srovnání pak spotřebitelské ceny v Česku stouply o 0,6 %. Hlavním důvodem zrychlení hodnoty inflace je velmi výrazné zdražování cen pohonných hmot vycházejících z velice silně rostoucích cen ropy, které jsou ovlivňovány těžkými boji v Íránu. Respektive stále trvající blokací Hormuzského průlivu ze strany Íránu, přes který proudí pětina světové produkce ropy a plynu prakticky ze všech zemí produkujících ropu v oblasti Perského zálivu. Ceny energií sice byly meziročně stále nižší, ale jejich pokles zpomalil na 1,7 % (v únoru činil 7,8 %). Oproti únoru však energie zdražily o 5,3 %, přičemž růst cen paliv se do statistik zatím nepromítl naplno.

Naproti tomu ceny potravin a nealkoholických nápojů naopak míru inflace spíše tlumily – jejich ceny z meziročního pohledu poklesly o 1,1 %. V dohledné budoucnosti ale zlevňování nemusí pokračovat, a to kvůli rostoucím nákladům. To potom konkrétně u nákladů například na energie, paliva nebo hnojiva. Co se týče cen služeb, tak ty v březnu vzrostly z meziročního srovnání výrazněji, konkrétně o 4,7 %. S tím, že ceny zboží se zvýšily jen mírně, a to o 0,1 %. Předběžně se pak očekává, že míra inflace v následujících měsících ještě poroste. Klíčovým faktorem bude vývoj cen energií a délka konfliktu na Blízkém východě. Pokud by ceny energií zůstaly vysoké, tak může hodnota inflace dočasně překročit horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle ČNB (1–3 %) čili eventuálně vzrůst mírně přes 3 %. Výrazný inflační skok jako jsme tomu byli svědky v roce 2022 se ale nepředpokládá.

Z jakých důvodů česká koruna v prvním kvartále vůči světovým měnám oslabovala?

Na začátku letošního roku česká měna ztratila část své hodnoty vůči většině hlavních měn, přestože v průběhu roku 2025 výrazně posilovala – například vůči dolaru o 15,2 % a k euru o 3,7 %. V prvních třech měsících roku 2026 tedy koruna oslabila na 21,22 korun za dolar (−3,14 %), na 24,55 korun za euro (−1,54 %) a na 28,14 korun za libru (−1,17 %). Výjimkou byl polský zlotý, vůči kterému si česká koruna polepšila o 0,5 % na 5,72 korun za zlotý, zatímco k maďarskému forintu koruna klesla o 1,54 % na 15,65 korun za forint. Hlavní příčinou tohoto vývoje jsou změny v očekávání ohledně úrokových sazeb a rozdílné kroky centrálních bank.

Zatímco eurozóna, respektive Evropská centrální banka (ECB) směřuje k přísnější měnové politice, Česká národní banka postupuje opatrněji. Svou roli sehrálo i napětí na Blízkém východě, které podpořilo americký dolar jako bezpečné úložiště hodnoty. I přes aktuální oslabení je koruna stále silnější než na začátku roku 2025, kdy se pohybovala kolem 24 korun za dolar. Její pokles zároveň brzdí relativně vyšší úrokové sazby a v případě výraznějšího oslabení by mohla centrální banka zasáhnout. Do dalších měsíců se pak kvůli přetrvávající nejistotě a odlivu kapitálu z rizikovějších trhů výrazné posílení koruny neočekává.

Tempo růstu maloobchodních tržeb pak v Česku v únoru zpomalilo

Maloobchod v Česku si v únoru meziročně polepšil, tempo růstu ale zpomalilo. Maloobchodní tržby bez aut vzrostly o 4,1 %, zatímco po úpravě za leden to bylo 4,9 %. Oproti lednu se přitom jejich úroveň téměř nezměnila. Nejvýrazněji rostl prodej nepotravinářského zboží (o 6,6 %), následovaly pohonné hmoty s růstem 3,4 % a potraviny, které přidaly jen 1,2 %. Hlavním tahounem byl internetový a zásilkový prodej, kde tržby vyskočily o 17,6 %. Výsledek se ale dá vyhodnotit spíše pozitivně, jelikož růst 4,1 % mírně překonal předběžná očekávání. Dařilo se většině segmentů, výjimkou byl ale prodej domácích potřeb. Silná poptávka byla zaznamenána například po kosmetice, zatímco prodeje potravin zůstávaly slabší. I meziměsíční stagnace je tedy poměrně přijatelná, jelikož lednové tržby byly nadprůměrně silné.

Zahraniční obchod skončil v únoru přebytkem 19,3 miliardy korun, což je asi o 11 miliard méně než před rokem, tedy zhruba o třetinu. Vývoz dosáhl 407,3 miliardy korun (+2 %), zatímco dovoz rostl rychleji, a to na konečných 388 miliard korun (+5,2 %). Negativně se projevilo hlavně zhoršení bilance u počítačů, výpočetní techniky a elektroniky. Současně je poměrně důležité poukázat na to, že únorová čísla ještě stále nezahrnují dopady konfliktu na Blízkém východě, který zvedl ceny ropy a paliv. Levnější energie držely výsledky prozatím relativně příznivé, ale do dalších měsíců se očekává spíše zhoršení a případný přechod obchodní bilance do deficitu. Navíc se z meziročního pohledu zhoršil i přebytek automobilového průmyslu o více než dvě miliardy korun.