ČSÚ: Firmy investují do výzkumu, daňové odpočty ale zůstávají málo využívané

Čerstvě zveřejněná data Českého statistického úřadu o daňové podpoře výzkumu a vývoje za rok 2024 ukazují, že využívání daňových odpočtů v Česku dlouhodobě klesá. Využilo je 721 podniků, což je nejméně od roku 2010. Přesto firmy díky tomuto nástroji ušetřily rekordních 3,7 miliardy korun, nejvíce od jeho zavedení. Podle společnosti Ayming, která se dlouhodobě věnuje poradenství v oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj, zůstává hlavní výzvou především srozumitelnost a praktická využitelnost tohoto nástroje pro firmy.

Podle dat ČSÚ zůstávají firmy klíčovým hybatelem investic do výzkumu a vývoje v České republice. Z dřívějších statistik ČSÚ zároveň vyplývá, že podniky financují převážnou část těchto výdajů. Při plánování investic ale zároveň zvažují, jak tyto aktivity financovat efektivně a s co nejmenší mírou nejistoty.

„Firmy si uvědomují, že bez investic do výzkumu a vývoje nemohou dlouhodobě obstát. Zároveň ale při jejich financování často sahají především po dotačních programech, zatímco daňové odpočty zůstávají spíše v pozadí. Z naší zkušenosti vyplývá, že firmy tento nástroj často dostatečně neznají a mají obavy z jeho administrativní náročnosti i splnění zákonných podmínek,“ říká Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming Česká republika.

Daňová podpora zůstává nevyužitá

Z dat ČSÚ zároveň vyplývá, že počet firem využívajících daňový odpočet dlouhodobě klesá, zatímco jeho celková výše roste. Daňová podpora výzkumu a vývoje tak dosáhla 3,7 miliardy korun, nejvíce od zavedení tohoto nástroje v roce 2005. Ještě před deseti lety přitom odpočet využívalo více než 1 300 firem, zatímco dnes jejich počet klesl na 721. Tento vývoj naznačuje, že odpočet využívá stále užší okruh podniků, často ve větším rozsahu.

Daňovou podporu přitom využívají především větší podniky, zatímco menší firmy výrazně méně. Přímé dotace na výzkum a vývoj navíc využívá téměř dvakrát více firem než daňový odpočet. To potvrzuje, že firmy při financování inovací častěji volí přímé formy podpory, zatímco daňové odpočty zůstávají méně využívaným nástrojem.

Firmy mají o odpočty zájem, jejich využití ale není samozřejmé

Zkušenosti Ayming ukazují, že zájem firem o využívání daňových odpočtů přetrvává. V loňském průzkumu Ayming mezi podniky přitom dvě třetiny firem uvedly, že je odpočet motivuje k vyšším investicím do výzkumu a vývoje, a naprostá většina ho plánuje využívat i do budoucna.

Rozdíl mezi deklarovaným zájmem firem a reálným využíváním odpočtů podle dat ČSÚ tak naznačuje, že hlavní bariérou není samotný nástroj, ale jeho praktické fungování. V praxi firmy narážejí zejména na administrativní náročnost, složitost dokumentace a nejistotu ohledně posuzování projektů.

„Z našich zkušeností i loňského průzkumu vyplývá, že firmy mají o využívání daňových odpočtů zájem a vnímají je jako smysluplný nástroj podpory inovací. V praxi ale často narážejí na složitost celého procesu a nejistotu ohledně výkladu pravidel, což jejich využití komplikuje,“ doplňuje Kristína Šumichrastová.

Legislativní změny zvyšují atraktivitu

Situaci měla zlepšit také loňská novela zákona o daních z příjmů, která upravila podmínky pro uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj a zvýšila jeho atraktivitu. V praxi však firmy nadále vnímají určitou míru nejistoty, zejména pokud jde o výklad pravidel a posuzování projektů.

„Novelu vnímáme pozitivně, protože zvyšuje atraktivitu tohoto nástroje. Pro firmy ale zůstává klíčové především to, aby byla pravidla stabilní, předvídatelná a jednotně aplikovaná v praxi,“ říká Kristína Šumichrastová.

Zkušenosti z praxe zároveň ukazují, že firmy při financování výzkumu a vývoje kombinují různé nástroje, přičemž daňové odpočty zůstávají ve srovnání s dotacemi méně využívané.

Klíčová bude větší srozumitelnost a předvídatelnost

Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že při dostatečné srozumitelnosti a jednoduchosti pravidel mohou daňové odpočty patřit mezi nejefektivnější nástroje podpory inovací. Podle Ayming bude pro další rozvoj investic do výzkumu a vývoje zásadní především zjednodušení podmínek a snížení administrativní náročnosti uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj.

„Pokud se podaří snížit administrativní zátěž a posílit předvídatelnost systému, mohou se daňové odpočty stát jedním z hlavních nástrojů, jak motivovat firmy k dalším investicím do inovací,“ uzavírá Kristína Šumichrastová.

Poznámka pro editory

Analýza mezi společnostmi proběhla v průběhu června 2025 formou dotazníkového šetření v období před přijetím legislativní novely vztahující se k odpočtům na výzkum a vývoj. Analýzy se účastnilo 44 firem napříč sektory, mimo jiné z oblasti automotive, finančních služeb, potravinářství, vývoje softwaru a digitálních technologií, strojírenské výroby, chemického průmyslu nebo leteckého a obranného průmyslu.

O společnosti Ayming Česká republika s.r.o.

Ayming je mezinárodní poradenská společnost s centrálou v Paříži, která se na světovém trhu již 40 let specializuje na poradenství v oblasti financování inovací. Česká pobočka již více než 13 let pomáhá klientům z odvětví jako jsou strojírenství, IT, automotive nebo elektrotechnika s uplatňováním daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje a se získáváním evropských i národních dotací. Společnost v současnosti působí ve 14 zemích světa a s více než 1 300 zaměstnanci a 15 000 klienty je jednou z největších poradenských společností na světě specializujících se na financování inovací. Ayming poskytuje v oblasti odpočtu na výzkum a vývoj komplexní specializované služby zahrnující expertizu technickou, ekonomickou a daňovou, která klientům přináší každoročně značnou úsporu nákladů.