Práce načerno má v Česku 2 roviny - lidé s nízkými příjmy a cizinci. Donuťme je pracovat

Práce načerno má v Česku dvě roviny. První z nich se vztahuje k lidem s nízkými příjmy, kteří tak obchází riziko krácení sociálních dávek nebo exekučních srážek, kterému by se vystavili, pokud by pracovali ve standardním pracovním poměru. V druhé rovině jde o lidi z třetích zemí, kteří sem přicházejí za prací nebo jako váleční uprchlíci. Všichni společně využívají poptávky firem po levné práci.

Rizika s tím spojená jsou zřejmá – žádná právní jistota při jednání se zaměstnavatelem, která přináší nejistotu vyplacení mzdy, nulovou ochranu v případě nemoci, pracovního úrazu nebo při ukončení pracovního vztahu.

Vzhledem k přípravě nových opatření na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu financí k omezení práce načerno, tzv. Kobra 26, jsme testovali možná řešení a jejich podporu mezi veřejností a podnikateli. Práce načerno je často spojována jen s lidmi v evidenci Úřadu práce nebo s těmi, kdo pobírají sociální dávky. Ti jsou vnímání jako ti, kteří systém obcházejí. Na druhou stranu je to především poptávka firem po levné práci, která umožňuje držet systém v běhu.

V neposlední řadě data ukazují, že veřejnost má tendenci upřednostňovat zákazy, kontrolu a sankce než systémová opatření s dlouhodobým pozitivním dopadem do státního rozpočtu, která jsou méně srozumitelná v jednotlivých krocích. Což se promítá i do hodnocení konkrétních opatření. Například zvýšení nezabavitelné částky u lidí v exekuci – tedy krok, který má posílit motivaci pracovat legálně – podporují především ekonomicky zranitelné skupiny: lidé, kteří obtížně vycházejí se svým příjmem (29 %), a domácnosti pobírající sociální dávky (46 %).

Zásadní problém je v tom, že preventivní opatření jsou složitější na pochopení i komunikaci. Nerozumí jim víc jak 20 % respondentů. Zákazy a přísnější pravidla působí přímočaře a „spravedlivě“, ale často se neřeší jejich reálná vymahatelnost ani dopady. „Ve výsledku tak vzniká napětí mezi dvěma přístupy: jedním, který sází na kontrolu a sankce, a druhým, který se snaží nastavit systém tak, aby se legální práce skutečně vyplácela,“ dodává Kateřina Broža, analytička STEM.

Data z únorového šetření STEM ukazují, že ve veřejnosti přetrvává silná preference restriktivního přístupu, a to jak vůči jednotlivcům, tak i vůči firmám.

Nadpoloviční většina Čechů a Češek hodnotí jako velmi či poměrně účinné opatření k omezení práce načerno zavedení povinnosti odpracovat alespoň 30 hodin ve formě dobrovolnictví (57 %) nebo povinnost pracovat pro obec (58 %). Naopak méně účinné se občanům jeví zvýšení nezabavitelné částky (42 %) a nejnižší podporu má zavedení záporné daně z příjmu, které za účinné považuje přibližně třetina respondentů (34 %). Opatření založená na povinné práci pro příjemce dávek častěji podporují muži, starší věkové skupiny a osoby v důchodovém věku či zaměstnaní, zatímco mladší lidé a studenti jsou k jejich účinnosti výrazně skeptičtější. S rostoucím materiálním zajištěním a vzděláním se zároveň zvyšuje podpora těchto restriktivnějších opatření. Naopak opatření jako zvýšení nezabavitelné částky nebo záporná daň z příjmu jsou relativně častěji považována za účinná mezi nezaměstnanými, materiálně hůře zajištěnými a dělníky, zatímco osoby s vyšším vzděláním k nim přistupují spíše kriticky.

„V souvislosti s prací načerno lze zvažovat různá opatření, jak ji omezovat. Nakolik Vám následující kroky připadají jako účinné při omezování práce načerno?“



„Podpora povinné práce ukazuje silnou normativní představu, že problém práce načerno je primárně otázka motivace a morálky jednotlivce. Jinými slovy: lidé věří, že kdyby byl větší tlak, lidé by pracovali ‚správně‘. Tahle interpretace je ale zjednodušující a ignoruje strukturální faktory – dostupnost vhodných pracovních míst, zdravotní omezení nebo nízké mzdy, které práci ‚na papíře‘ činí málo atraktivní,“ dodává Kateřina Broža, analytička STEM.

Opatření, která zvyšují finanční stabilitu domácností (nezabavitelná částka, záporná daň), mají nižší celkovou podporu (42 % a 34 %), ale jejich vnímání se mění podle socioekonomické situace člověka. Skupiny, které mají reálnou zkušenost s ekonomickou nejistotou (nezaměstnaní, lidé s nižšími příjmy, dělnické profese), je častěji považují za účinné. Což v prvním uvažování může vést k předpokladu jejich přímého osobního zisku, ale v dlouhodobém pohledu je to reálný přínos pro celou společnost (odvody a zajištění zaměstnanci). Při přístupu zaměřeném na člověka, kdo jiný by měl vědět, co je funkční postup, protože pro ně je bariéra vstupu na legální trh práce často finanční a praktická, ne hodnotová.

Naopak lidé s vyšším vzděláním mají tendenci tato opatření odmítat. Pravděpodobně proto, že je vnímají jako nespravedlivá vůči těm, kdo pracují bez podpory. To ukazuje na hodnotový konflikt mezi důrazem na zásluhovost a důrazem na zajištění minimální stability.

Když načerno pracují cizinci

Jiná situace je v případě práce načerno u cizinců z třetích zemí, kdy se názory na metody represe nebo prevence odlišují od opatření vůči občanům ČR (a EU). Češi a Češky považují za nejúčinnější opatření proti práci načerno mezi cizinci zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele, které jako velmi či poměrně účinné hodnotí přibližně sedm z deseti občanů (70 %). Naopak nejmenší podporu má zpřístupnění  českého trhu práce osobám ze zemí mimo EU bez omezení, které polovina respondentů (51 %) považuje za málo či pouze částečně účinné.

„V souvislosti s prací načerno u cizinců ze zemí mimo EU lze zvažovat různá opatření, jak ji omezovat. Nakolik Vám následující kroky připadají jako účinné při omezování práce načerno u cizinců?“


Podpora zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele a bezodkladné vyhoštění osob pracujících načerno stoupá s věkem, přičemž nejvyšší důvěru v jejich účinnost vyjadřují osoby starší 60 let a důchodci. Naopak mladší respondenti a studenti jsou k těmto represivním opatřením výrazně skeptičtější. U opatření založených na oznamování nelegální práce, tj. možnosti nahlásit zaměstnavatele nebo osoby pracující načerno, se vyšší důvěra v účinnost objevuje zejména mezi zaměstnanci a důchodci, zatímco podnikatelé častěji vyjadřují pochybnosti o jejich účinnosti.

V případě opatření „možnost čerpat dávky státní sociální pomoci v případě legální práce“ jsou nejvíc proti podnikatelé, pouze pětina z nich (19 %) považuje toto opatření za velmi či poměrně účinné, zatímco téměř polovina (49 %) jej hodnotí jako málo nebo pouze částečně účinné. „V tomto případě můžeme pouze spekulovat, z jaké objektivní zkušenosti vycházejí. Zda není s postojem spojená potřeba zachovat tuto pracovní sílu motivovanou k práci mimo systém sociálního pojištění. V datech zároveň můžeme sledovat, že podnikatelé jsou skeptičtí i v případě dalších opatření, která by vedla k vyšší ochraně osob z třetích zemí,“ doplňuje opět Broža. Naopak nejvyšší podporu tomuto opatření vyjadřují nezaměstnaní, z nichž jej za velmi či poměrně účinné považují více než dvě pětiny (43 %). Zároveň u nich pozorujeme i nejnižší míru skepse, když 27 % z nich opatření hodnotí jako málo či částečně účinné.

„Nakolik Vám následující kroky připadají jako účinné při omezování práce načerno u cizinců?“ V případě že by měli legální práci, tak by mohli čerpat dávky státní sociální pomoci.


Naopak jsou to podnikatelé, kteří by jako jediní zvažovali (34 %) opatření pro omezování práce načerno u cizinců „zpřístupnění českého trhu práce lidem ze zemí mimo EU bez omezení“.

„Nakolik Vám následující kroky připadají jako účinné při omezování práce načerno u cizinců?“ Zpřístupnění českého trhu práce lidem ze zemí mimo EU bez omezení.


Sociálnípostavení:Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 25. února 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 544 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů