Otazníky kolem příměří v Perském zálivu

Krátce před vypršením Trumpova ultimáta dnes v noci oznámily obě strany, že se dohodly na čtrnáctidenním příměří (přičemž každá samozřejmě prohlásila, že jde o její vítězství).

Na zprávu reagovaly některé relevantní trhy velmi razantně (a logicky ve směru k hodnotám před zahájením útoků na Írán): například ropa Brent zlevnila mezidenně o 14 % na úroveň 95 USD/barel.

Dolar vůči euru oslabil mezidenně o více než procento na 1,17.

S příměřím je ale spojena řada otazníků, které vedou k závěru, že s nadšeným přehodnocováním prognóz je třeba být opatrný:

• I po oznámení příměří útoky úplně nepřestaly: Izrael i Írán dál podnikaly vojenské akce.

• Mluví se o „10bodovém plánu“ Íránu, ale verze plánu ve farsí je zejména v otázce budoucnosti íránského jaderného programu zřetelně jiná (víc proíránská) než verze v angličtině.

• Není jasné, jaké sankce budou zrušeny, jaké bezpečnostní záruky dostanou obě strany a jestli/jak proběhnou kompenzace za škody.

• Írán sice souhlasil s otevřením Hormuzského průlivu, ale požaduje možnost „koordinovat“ provoz v něm (čti: možnost vybírat poplatky za průjezd lodí). Faktem nicméně je, že vzhledem k frontám tankerů v blízkosti Hormuzu bude teď samostatnou otázkou, kteří klienti v těchto frontách dostanou přednost.

• Trump nejdřív označil íránský návrh za „funkční“, pak ho nazval „podvodným“.

• Není jasné, do jaké míry se příměřím cítí vázán i Izrael (pokračuje např. v operacích proti íránskému spojenci Hizballáhu v jižním Libanonu).

Michal Skořepa