Komorový barometr: Zahraniční obchod není jen pod tlakem ozbrojených lokálních konfliktů a celních válek, české exportéry trápí i chronické strukturální problémy evropské ekonomiky

Český zahraniční obchod se dostává pod tlak, který nesouvisí primárně jen s americkými cly uplatňovanými vůči zbytku světa a jeho reakcí nebo ozbrojenými konflikty ve východní Evropě či nejnověji na Blízkém východě, ale také se strukturálními problémy evropské ekonomiky. Z šetření Komorový barometr, které Hospodářská komora provedla mezi 550 členskými firmami napříč obory, velikostmi i regiony, vyplývá, že exportéři za největší překážky považují drahé energie, slabou zahraniční poptávku a narůstající konkurenci ze zemí mimo Evropskou unii.

Z výsledků šetření je patrné, že zahraniční obchod je v současných globálních podmínkách pro české firmy náročný. Pouze 13,7 % exportérů uvádí, že se při vývozu nesetkává s žádnými překážkami. Drtivá většina podniků však naráží na kombinaci faktorů, které oslabují jejich konkurenceschopnost.

Nejčastěji firmy zmiňují pokles zahraniční poptávky (30,4 % respondentů). Dalších 26,9 % firem pociťuje ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie ve srovnání se zahraniční konkurencí, což je aktuálně zesíleno eskalací cen pohonných hmot v důsledku uzavření Hormuzského průlivu, a 25,8 % respondentů označuje za překážku narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie. Významnější roli, než celní války přitom podle respondentů hrají i faktory spojené s českou měnou. Kurzová rizika jako překážku uvádí 23,7 % firem a silnou korunu 22,0 % respondentů. Administrativní zátěž vyplývající z regulatorních požadavků souvisejících s exportem pak zmiňuje 15,9 % podniků.

„Zkušenosti českých exportérů potvrzují, že celní války jsou nepříjemné a zneklidňující, ale nejsou tím hlavním problémem. Větší vliv mají otřesy vyvolané lokálními ozbrojenými konflikty, které se nárazově promítají do cen a dostupnosti zejména energetických, ale i dalších vstupů. Právě obtížně ovlivnitelné důsledky války na Ukrajině a konfliktu s Íránem ukazují, že Evropa musí aktivně využít rezervy v řešení těch překážek, které má pod svou kontrolou. Bruselská administrativa ví, kde je jádro problému – Draghiho zpráva to popsala naprosto jasně. Pokud její závěry nezačneme brát skutečně vážně a zásadně se nezmění přístup k regulaci a byrokracii a neodstraníme všechny zbytečné vnitřní bariéry evropského trhu, bude naše ekonomika dál zaostávat za zbytkem světa,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Pozitivním zjištěním je, že nárůst celních bariér v zahraničním obchodě české firmy zřejmě ovlivnil relativně mírně, jelikož jako překážku ho uvedlo pouze 4,6 % respondentů. I ve skupině firem, které exportují přímo do USA, uvedla přibližně třetina respondentů (34,7 %), že pocítila negativní dopad (ať už přímý nebo nepřímý) ochranářských opatření americké administrativy. Firmy však tento dopad nejčastěji hodnotí jako mírný (18,4 %) nebo střední (10,2 %).

Z šetření dále vyplývá, že s exportními problémy se nejčastěji potýkají firmy ve zpracovatelském průmyslu, kde jen 6,1 % firem uvádí, že při exportu nepociťuje žádné překážky. Nejčastěji zpracovatelské firmy zmiňují pokles poptávky (43,0 %), vysoké náklady na energie (40,6 %) a rostoucí konkurenci ze třetích zemí (37,6 %).

GRAF: Mělo zavedení amerických cel negativní dopad (přímý i nepřímý) na export produkce firem do USA?

Překážky se liší také podle velikosti podniků. Velké firmy nejčastěji uvádějí vysoké náklady na energie (45,8 %). U středních firem se do popředí dostává narůstající konkurence ze třetích zemí (39,3 %). Malé firmy nejčastěji zmiňují pokles poptávky (31,8 %) a u mikrofirem je nejvyšší podíl těch, které uvádějí, že žádné překážky nepociťují (24,3 %).

„Data naznačují, že největší tlak dopadá na firmy ve zpracovatelském průmyslu. To souvisí s jeho silnou exportní orientací, nadprůměrným zapojením do mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a také s tím, že právě zde konkurenceschopnost nejvíce ovlivňují ceny energií. Zároveň se potvrzuje, že velikost firmy významně určuje, které překážky podniky vnímají jako nejzásadnější. Větší firmy častěji řeší nákladové faktory, menší firmy jsou zranitelnější vůči kurzovým výkyvům. A střední firmy výrazněji vnímají rostoucí tlak zahraniční konkurence, především z Asie,“ popsal viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

Komorový barometr je pravidelné šetření Hospodářské komory České republiky, jehož cílem je zjišťovat aktuální ekonomickou situaci členských firem a jejich očekávání pro nejbližší období. Součástí jednotlivých šetření bývají také mimořádné otázky k aktuálním tématům. Jarní komorový barometr probíhal od 22. ledna do 4. února 2026 a zapojilo se do něj 550 firem. Zastoupeny byly podniky různých velikostí – od mikrofirem přes malé a střední podniky až po velké společnosti – napříč všemi kraji České republiky a z různých odvětví ekonomiky.

Vzhledem k aktuálnímu vyhrocení situace na Blízkém východě Hospodářská komora v současné době vyhodnocuje i speciální šetření zaměřené na důsledky probíhajícího konfliktu s Íránem. Výsledky zveřejní co nejdříve.

Jan Sotona , tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR