CENOVÝ VĚSTNÍK MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Částka 5 V Praze dne 2. dubna 2026 Ročník LIV.

V Praze dne 2. dubna 2026

Č. j. MF-18078/2026/2601-2

Cenový výměr Ministerstva financí č. 1/2026

Ministerstvo financí jako příslušný cenový orgán dle § 18b zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydává formou opatření obecné povahy cenový výměr, kterým dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o cenách v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona o cenách stanovuje maximální ceny zboží vymezeného v předmětu regulace.

Článek 1 Předmět regulace

(1) Tímto výměrem se reguluje cena:

a) benzínu, kterým je pro účely tohoto výměru

i) automobilový benzín 95 oktanů s max. 10 % biosložky označený také jako E10 nebo E5 bez přidaných speciálních aditiv (ČSN EN 228 pro auto benziny) a ii) nejlevnější automobilový benzín 95 oktanů s max. 10 % biosložky označený také jako E10 nebo E5 s přidanými speciálními aditivy prodávaný na dané veřejně přístupné čerpací stanici podle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s příslušnými prováděcími předpisy (dále jen „zákon o pohonných hmotách“), neprodává-li prodávající na této veřejně přístupné čerpací stanici automobilový benzín podle bodu i),

b) nafty, kterou je pro účely tohoto výměru

i) motorová nafta s max. 7 % biosložky označená také jako B7 bez speciálních přidaných aditiv (ČSN EN 590 pro motorovou naftu) a ii) nejlevnější motorová nafta s max. 7 % biosložky označenou také jako B7 s přidanými speciálními aditivy prodávaná na dané veřejně přístupné čerpací stanici podle zákona o pohonných hmotách, neprodává-li prodávající na této veřejně přístupné čerpací stanici motorovou naftu podle bodu i).

(2) Pro účely tohoto výměru se PHM rozumí zboží podle písm. a) nebo písm. b).

Článek 2 Způsob regulace cen PHM při prodeji na veřejně přístupné čerpací stanici

(1) Ceny PHM při prodeji na veřejně přístupných čerpacích stanicích podle zákona o pohonných hmotách se regulují maximální cenou podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o cenách.

(2) Maximální cena daného druhu PHM na litr se pro následující den stanoví jako

C PHM = (I OPHM + RM PHM ) + 21 % z (I OPHM + RM PHM )

Kde

b) cena kalkulovaná na bázi denní kotace Platts Barges FOB Rotterdam High za předcházející pracovní den navýšená o přirážku 92 USD/t pro benzín nebo cena kalkulovaná na bázi denní kotace Platts Barges CIF NWE High za předcházející pracovní den navýšená o přirážku 90 USD/t pro naftu,

RM_PHM je regulovaná marže, která činí 2,5 Kč na litr u benzínu a 2,5 Kč na litr u nafty. (3) Ministerstvo financí každý pracovní den zveřejní C_PHM a I_OPHM v Cenovém věstníku pro následující den.

(4) V případě, že následující den podle odstavců 2 a 3 není dnem pracovním, použije se C_PHM pro tento den také pro všechny dny následující po tomto dni až do nejblíže následujícího pracovního dne.

(5) C_PHM se zaokrouhluje na celé haléře dolů.

(6) Není-li známa některá vstupní hodnota použitá při výpočtu I_OPHM, použije se poslední publikovaná hodnota.

Článek 3 Účinnost

(1) Tento výměr nabývá účinnosti dnem 8. dubna 2026.

(2) Tento výměr pozbývá účinnosti dnem 30. dubna 2026.

ODŮVODNĚNÍ

Působnost k cenové regulaci

Podle § 18b zákona o cenách Ministerstvo financí reguluje ceny u veškerého zboží, s výjimkou regulace cen zboží, k jehož regulaci je příslušný jiný cenový orgán. S ohledem na skutečnost, že k cenové regulaci regulovaného zboží není příslušný jiný cenový orgán, je tedy příslušným orgánem k regulaci Ministerstvo financí.

Podle § 3 odst. 3 zákona o cenách příslušný cenový orgán stanoví cenovým výměrem ve formě opatření obecné povahy zboží podléhající regulaci cen, uplatněný způsob a podmínky regulace cen, úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovení těchto cen a jejich změn.

Regulované zboží a popis trhu

Tento cenový výměr zavádí regulaci cen pohonných hmot (PHM).

Zákon o cenách v § 3 odst. 2 stanoví podmínky za nichž mohou příslušné cenové orgány regulovat ceny vybraného zboží. Pro uplatnění cenové regulace postačuje splnění alespoň jedné z těchto podmínek. V daném případě je cenová regulace odůvodněna splněním podmínky podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o cenách, tedy existencí mimořádné tržní situace.

Mimořádná tržní situace vznikla v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu, která započala dne 28. 2. 2026. Írán deklaroval jeho uzavření a současně došlo k útokům na tankery a obchodní lodě. Hormuzský průliv, jímž prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy, byl z velké části uzavřen, což vedlo k významnému narušení globálních dodávek ropy a k prudkému růstu jejích cen na světových trzích.

Na komoditních trzích následně došlo k výraznému růstu cen pohonných hmot, a to v důsledku kombinace omezení dodávek, očekávání budoucího vývoje a spekulativních tlaků. Tento vývoj se rychle promítl do cen na velkoobchodních trzích a následně i do cen na čerpacích stanicích, které na vývoj na burzách bezprostředně reagují. Situace na velkoobchodním i maloobchodním trhu je tak prokazatelně nestandardní a mimořádná.

V České republice došlo zejména u motorové nafty k výraznému nárůstu cen na čerpacích stanicích přibližně o 15 Kč na litr. Tento cenový vývoj byl náhlý a nepředvídatelný.

Růst cen ropy a ropných produktů se postupně promítá do celé ekonomiky, a to jak přímo (například v zemědělství), tak nepřímo prostřednictvím zvýšených nákladů na dopravu. Nepředvídatelný a náhlý růst PHM má jednoznačně negativní dopady jak na podnikatelské subjekty, tak na domácnosti. Při delším trvání by tak šlo o významný nákladový šok s dopady napříč ekonomickými sektory, s hrozícím rizikem vzniku sekundárních inflačních tlaků a omezení výroby v některých sektorech ekonomiky. Sekundární dopady lze sledovat zejména u nafty, která je jedním ze základních vstupů pro většinu činností v zemědělství a v průmyslu a propisuje se tak do cenové úrovně takřka v celé ekonomice.

V případě mimořádné tržní situace se nelze plně spolehnout pouze na působení tržních mechanismů. V době náhlých a nepředvídatelných cenových šoků jsou základní ekonomické funkce ceny výrazně omezeny, a to zejména funkce informační a signalizační. V důsledku toho je na straně poptávky velmi snížena možnost orientace v cenové oblasti a strana nabídky tak může snadněji realizovat vyšší než přiměřený zisk na úkor méně informovaných subjektů na straně poptávky. Bez zásahu státu by pak hrozila nejen individuální realizace nepřiměřeného zisku, ale také další zvyšování nákladů napříč většinou odvětví.

Ministerstvo financí proto nejprve přistoupilo ke kontrole cen pohonných hmot prostřednictvím denního reportingu cen na čerpacích stanicích. Toto opatření se však ukázalo jako nedostatečné, zjištěné indikativní marže vykazovaly individuální extrémní hodnoty a svou podstatou tak v některých případech působí zcela proti snaze na stabilizaci cen pohonných hmot. Současné opatření v podobě reportingu v důsledku stále trvající krize na trhu pohonných hmot může být postupně degradováno vlivem výše zmíněné oslabené informační funkce ceny a některé subjekty tak mohou začít využívat dlouhotrvající nepřehledné cenové situace k postupnému navyšování svých marží, hlavně v oblastech, kde mohou zneužít své výhodné lokace (např. hlavní dálniční a silniční tahy, příhraniční oblasti se zahraniční klientelou). Tento negativní individuální jev se může postupně přelévat i na další subjekty na straně nabídky a pozdější zastropování marží by tak muselo působit znatelně razantnější měrou než současně navrhované nastavení regulace. Předcházení nekontrolovatelnému cenovému nárůstu za cenu nižších celospolečenských nákladů v počátku této krize se tak jeví jako vhodnější alternativa a v souvislosti s dalšími zaváděnými opatřeními (snížení spotřební daně) se stává i nutností pro efektivní promítnutí do finálních cen (riziko toho, že některé subjekty by mohly případné snížení spotřební daně promítnout do zvýšení svých marží).

Ministerstvo financí jako příslušný regulační cenový orgán přistupuje k regulaci formou stanovení maximální ceny. Nastavení dostatečné výše regulované marže má přitom i nadále umožnit fungování tržních mechanismů pod úrovní maximální ceny a dosahování obvyklého zisku. Cenová regulace pouze zamezuje vzniku nepřiměřeného zisku a cenovým extrémům. Z těchto důvodu se předpokládá minimální negativní dopad na tržní prostředí.

V navrhované formě, nastavení a dopadu na tržní prostřední je cenová regulace adekvátní opatření s ohledem na možné negativní dopady mimořádné cenové situace. Mimořádnost situace odpovídá rovněž výkladu uvedenému v důvodové zprávě k zákonu o cenách, která uvádí výkyvy na trhu s pohonnými hmotami jako příklad okolností odůvodňujících cenovou regulaci. K čl. 1 – předmět regulace

V čl. 1 je jednoznačně vymezen předmět regulace, a to s využitím českých technických norem, které zajišťují jeho přesnou identifikaci. Cenová regulace cílí na všechny čerpací stanice, ať už prodávají pohonné hmoty bez speciálních aditiv (v takovém případě dopadne cenová regulace pouze na ně, bez ohledu na to zda prodávají PHM i se speciálními aditivy) nebo pouze se speciálními aditivy (v takovém případě dopadne na nejlevnější z nich prodávané na této čerpací stanici).

K čl. 2 – způsob regulace cen PHM při prodeji na veřejně přístupné čerpací stanici

S ohledem na aktuální situaci na trhu dochází k jejímu individuálnímu zneužití a existuje riziko zneužití této situace k dosažení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Subjekty na straně nabídky by mohly využít překotného cenového vývoje a nejistoty ohledně dalšího vývoje k uplatnění vyšších než dlouhodobě obvyklých ziskových marží.

Z tohoto důvodu se zavádí jednoduchá cenová regulace formou maximální ceny, která omezuje prostor pro takové jednání. Tato regulace je přímo navázána na velkoobchodní ceny, které představují hlavní nákladovou složku při prodeji pohonných hmot. Je tak v souladu se zákonem o cenách, neboť i nadále umožňuje podnikání v odvětví a zachovává cenovou konkurenci.

Maximální cena je stanovena jako součet průměrné velkoobchodní ceny daného druhu PHM a maximální marže ve výši 2,5 Kč na litr.

Průměrná velkoobchodní cena je určena jako aritmetický průměr čtyř nabídkových velkoobchodních cen bez DPH. Jedná se o ceny tří největších velkoobchodních dodavatelů v České republice a o jednu kalkulovanou velkoobchodní cenu na základě údajů z mezinárodní komoditní burzy.

Třemi největšími dodavateli, kteří dlouhodobě veřejně zveřejňují své cenové indexy, jsou PKN ORLEN (Unipetrol Index Czech), MOL (MOLIN) a Čepro (Základní ceny ČEPRO). Tyto indexy Ministerstvo financí pravidelně sleduje a vyhodnocuje, včetně stability jejich metodiky.

Čtvrtou složku tvoří kalkulovaná velkoobchodní cena, stanovená Ministerstvem financí na základě denní kotace Platts Barges FOB Rotterdam High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním vyjádřené přirážkou 92 USD/t pro benzín a na základě denní kotace Platts CIF NWE High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním – vyjádřené přirážkou 90 USD/t pro naftu.Tato cena slouží jako kontrolní prvek pro případné odchylky či nekalé jednání při zveřejňování cenových indexů. Tyto přirážky vycházejí z průměru a z porovnání roku 2025.

Uvedené velkoobchodní ceny v sobě zahrnují cenu komodity včetně souvisejících nákladů (např., přirážek, biosložky, plnění legislativních cílů) a spotřební daně a jsou vyjádřeny bez DPH. Průměrná cena je stanovena jako aritmetický průměr těchto čtyř hodnot.

K takto stanovené průměrné velkoobchodní ceně je připočtena maximální marže (RM) ve výši 2,5 Kč na litr PHM.

Výše této marže vychází z reálně dosahovaných marží v roce 2022, které Ministerstvo financí analyzovalo v reakci na tehdejší cenový vývoj. V rámci tohoto šetření byly na denní bázi shromažďovány údaje od 759 provozovatelů a více než 2 500 čerpacích stanic. Takto získaná data byla následně upravena o vývoj spotřebitelské inflace za část roku 2022 a za roky 2023 až 2025. Při stanovení výše marže bylo zároveň přihlédnuto k obvyklé praxi poskytování individuálních slev velkoobchodním odběratelům ze zveřejňovaných cenových indexů.

Pro zajištění přehlednosti a srozumitelnosti regulace Ministerstvo financí v pracovní dny zveřejňuje maximální ceny pohonných hmot pro následující den, a to v Cenovém věstníku i na svých internetových stránkách. Takto stanovené ceny jsou v souladu s obvyklou praxí zaokrouhlovány na celé haléře směrem dolů.

Stanovené ceny jsou konečnými cenami pro zákazníky veřejných čerpacích stanic a u plátců daně z přidané hodnoty zahrnují i tuto daň. Cena se stanoví pro následující den. V mimopracovní dny se ceny nevyhlašují. Ve dny následující po nepracovním dni se použije poslední vyhlášená cena v posledním pracovním dni. Například:

- cena vyhlášená v úterý se použije pro středu,

- cena vyhlášená v pátek se použije pro sobotu, ale také na neděli a pondělí.

K čl. 3 – účinnost

Tato cenová regulace je reakcí na okamžitý stav a při fungujícím trhu by měla rychle pominout.

Proto se z důvodu ochrany výše uvedeného veřejného zájmu zavádí s účinností dřívější než po 60 dnech ode dne zveřejnění cenového výměru.

Regulace se zavádí na dobu určitou do 30. dubna 2026, tedy končí spolu s koncem zdaňovacího období spotřební daně. Pokud situace nepomine může být cenová regulace prodloužena nebo zpřísněna podle okolností.

K shrnutí zhodnocení oprávněnosti cenové regulace

PHM představují vedle elektřiny a plynu jednu ze základních surovin pro chod ekonomiky. Jako takové jsou nezbytné pro podnikatelské prostředí. Cenově efektivní a rovný přístup k nim je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky, udržitelnosti české ekonomiky a vyvážení postavení prodávajícího a kupujícího. Cílem cenové regulace je zajistit odpovídající cenu PHM bez možnosti jejího spekulativního navyšování nebo jiných negativních dopadů mimořádné tržní regulace.

S ohledem na skutečnost, že maximální cena není dána jako pevná částka, ale je stanovena formou vzorce, kdy se bude pro každý pracovní den lišit v návaznosti na aktuální aritmetický průměr nabídkových cen bez DPH největších velkoobchodních dodavatelů veřejně přístupným čerpacím stanicím, je zajištěno, že cenová regulace plně reflektuje možné výkyvy na komoditní burze tak, aby byla zajištěna přiměřenost tohoto opatření ve vztahu k regulovaným subjektům.

Vzhledem k mimořádné tržní situaci je nezbytné uplatnit cenovou regulaci, která zajistí transparentní a ekonomicky odůvodněné podmínky pro všechny účastníky na trhu. Regulace zajišťuje uplatňování ceny, která nebude zjevně vyšší než odpovídá ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku.

Prodej PHM nyní podléhá mimořádné tržní situaci. Absence cenové regulace by mohla vést ke zneužívání mimořádné tržní situace a ke vzniku nepřiměřeného zisku na straně některých prodávajících.

POUČENÍ

Proti tomuto cenovému výměru nelze podle § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r. ministryně financí

Otisk úředního razítka

Vydává: Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1 – Redakce: Johana Brandejská, telefon +420 257 043 073, e-mail: Johana.Brandejska@mfcr.cz