Inflace v potravinách bude vyšší zejména v roce 2027, růst cen koruně nepomůže - Rozbřesk

Riziko výraznějšího energetického šoku se bohužel pomalu, ale jistě stává skutečností. Dnešní březnová inflace je první ochutnávkou dopadů íránského konfliktu do Česka, když vyskočila meziročně z únorových 1,4 % na 1,9 %. A meziměsíčně přidala 0,6 %, když v únoru klesala o 0,1 %. To však může být teprve začátek.

Pokud šok v cenách pohonných hmot a zejména plynu bude delší a výraznější (náš extrémnější scénář ropa za 150 USD, plyn za 100 EUR/MWh během jednoho kvartálu), uvidíme jednak výraznější průsaky do cen energií pro domácnosti (elektřina a plyn), a pak zejména výraznější sekundární dopady v energeticky náročnějších výrobách zboží a zejména potravin.

V tomto roce jsme přitom pozorovali v „potravinovém výrobním řetězci“ spíše deflační tlaky a před startem íránského konfliktu vše ukazovalo na to, že potraviny budou vedle administrativně snížených cen energií hlavním důvodem pro velmi nízkou inflaci v roce 2026. Potraviny nebudou pravděpodobně reagovat okamžitě, ale velmi důležité pro ně bude, jak se ve finále budou vyvíjet ceny plynu a elektrické energie pro průmysl. Již teď se však zdá jasné, že energeticky náročné výroby jako jsou producenti cukru, mléčných výrobků nebo masa budou určitým způsobem zasaženi. Naše jednoduché modelové propočty ukazují, že pohyb cen energií na stávajících úrovních během následujících dvou měsíců (bez dalšího nárůstu) by zvýšil ceny potravin v průměru kumulativně přibližně o 5 % s tím, že nejvyšší efekt bychom pocítili v průběhu roku 2027.

Ceny potravin přitom nejsou důležité jen proto, že mají vysokou váhu ve spotřebitelském koši (16,9 %), ale současně proto, že výrazně ovlivňují inflační očekávání českých domácností. To bude jeden z důležitých faktorů, který bude ve finále sledovat také ČNB. Inflační očekávání totiž nejsou po poslední energetické krizi ještě zcela ukotvena, což se projevuje zejména ve zvýšených mzdových tlacích (nad 7 %) a inflaci ve službách. A pokud bychom ve světle současného energetického šoku nakonec viděli zrychlení mzdové dynamiky, nedívalo by se na to centrálním bankéřům Na Příkopech vůbec dobře…

TRHY

Koruna

Česká koruna vyčkává na další vývoj konfliktu v Íránu v těsné blízkosti 24,50 EUR/CZK. Z defenzivy ji těžko dostane dění na domácí scéně, i když může být často zajímavé. Dnešní inflace (viz úvodník) by za normálních podmínek pro korunu byla asi lehce příznivou zprávou. Vzhledem k opatrné „wait and see“ pozici ČNB (kontrastující s jestřábí ECB) si však od ní nelze mnoho slibovat a trhy v Česku budou dál primárně sledovat pohyb cen ropy a eurodolaru.

Eurodolar

Ani relativně dobrá páteční data z trhu práce, ani ultimátum amerického prezidenta Trumpa vůči Íránu ohledně uzavření dohody o příměří aktuálně dolaru příliš nepomáhají. Zdá se, že trh stále věří v dohodu na poslední chvíli, která by Írán ušetřila od masivního bombardování ze strany USA a dost možná by vedla i k vylodění na některém z menších íránských ostrůvků v Perském zálivu. To by zcela jistě vedlo k další eskalaci a odplatě Íránu v podobě útoků na ropnou infrastrukturu okolních zemí.

Nicméně pokud nebudou v průběhu dne přicházet zprávy o tom, že se rýsuje dohoda, tak s blížícím se termínem udaným naposledy prezidentem Trumpem (dnes v noci ve dvě hodiny středoevropského času) se bude zvyšovat nervozita a cena ropy bude stoupat na nová maxima. V takové případě očekávejme, že se eurodolar bude tlačit směrem dolů zpátky pod hladinu 1,15.