Inflace vzroste nad 2 % kvůli pohonným hmotám, klíčové do budoucna budou sekundární dopady…

Pokud šok v cenách pohonných hmot a zejména plynu bude delší a výraznější (náš extrémnější scénář ropa za 150 USD, plyn za 100 EUR/MWh během jednoho kvartálu), uvidíme jednak výraznější průsaky do cen energií pro domácnosti (elektřina a plyn), a pak zejména výraznější sekundární dopady v energeticky náročnějších výrobách zboží a zejména potravin.

V tomto roce jsme přitom pozorovali v „potravinovém výrobním řetězci“ spíše deflační tlaky a před startem íránského konfliktu vše ukazovalo na to, že potraviny budou vedle administrativně snížených cen energií hlavním důvodem pro velmi nízkou inflaci v roce 2026. Teď se vše otáčí. Potraviny nebudou pravděpodobně reagovat okamžitě a velmi důležité pro ně bude, jak se ve finále budou vyvíjet ceny plynu a elektrické energie pro průmysl. Již teď se však zdá jasné, že energeticky náročné výroby jako jsou producenti cukru, mléčných výrobků nebo masa budou určitým způsobem zasaženi. Naše jednoduché modelové propočty ukazují, že pohyb cen energií na stávajících úrovních během následujících dvou měsíců (bez dalšího nárůstu) by zvýšil ceny potravin v průměru kumulativně přibližně o 5 % s tím, že nejvyšší efekt bychom pocítili v průběhu roku 2027.

Ceny potravin přitom nejsou důležité jen proto, že mají vysokou váhu ve spotřebitelském koši (16,9 %), ale současně proto, že výrazně ovlivňují inflační očekávání českých domácností. To bude jeden z důležitých faktorů, který bude ve finále sledovat také ČNB. Inflační očekávání totiž nejsou po poslední energetické krizi ještě zcela ukotvena, což se projevuje zejména ve zvýšených mzdových tlacích (nad 7 %) a inflaci ve službách. A pokud bychom ve světle současného energetického šoku nakonec viděli zrychlení mzdové dynamiky, nedívalo by se na to centrálním bankéřům Na Příkopech vůbec dobře…

Region: AN

Okomentovat na X/Twitteru