Rizikový sentiment kolísá, data stojí v pozadí (Komentář)

Sentiment na trzích v tomto týdnu nadále určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Ve středu s optimismem investoři přijali americkým prezidentem avizovaný konec intervence v Íránu v horizontu dvou až tří týdnů. Další zvrat ovšem přinesl středeční večerní projev prezidenta Trumpa, ve kterém naopak pohrozil zintenzivněním úderů. Zkrácený týden tedy cena ropy Brent končí poblíž 108 USD/barel, což je oproti jeho začátku jen o necelé 4 USD níže. Dočasně zlepšený sentiment k rizikovým aktivům se odrazil také v oslabení amerického dolaru, který proti euru ve středu krátce atakoval 1,163 USD/EUR. Konec pracovního týdne byl ovšem opět ve znamení rizikové averze, a tak zelené bankovky opětovně posílily k hladině 1,153 USD/EUR. Ve vleku globálního sentimentu byly po celý týden také kurzy středoevropských měn. Česká koruna se však po většinu týdne držela v pásmu 24,50-24,60 CZK/EUR.

Data zůstávají ve stínu geopolitiky

Česká ekonomika byla před energetickým šokem v dobré kondici. Mezičtvrtletní dynamika HDP v Q4 25 byla oproti původnímu rychlému odhadu ve výši 0,5 % q/q v rámci třetího čtení opět vylepšena, tentokrát na 0,7 %. Ruku v ruce s tím činil meziroční vzestup ekonomické aktivity 2,7 % (více zde: https://bit.ly/GDP_4Q_3rd). Nálada tuzemských průmyslníků se v březnu výrazně zlepšila. Index nákupních manažerů (PMI) se zvýšil na 52,8 b., což je nejvýše za poslední téměř 4 roky. To bylo taženo především obnovením růstu nových zakázek jak z domácího trhu, tak i ze zahraničí, přičemž poptávka po českých vývozech profitovala zejména z oživení v Evropě. Současně však data ukazují na rostoucí inflační rizika na straně nákladů. Více zde: https://bit.ly/PMI_Mar26.

Schodek českého státního rozpočtu na konci března dosáhl 27,6 mld. CZK. K meziročnímu zlepšení salda o 63,6 mld. CZK přispělo hlavně omezení výdajů na začátku roku v důsledku rozpočtového provizoria. To ale se schválením nového rozpočtu v březnu skončilo. V dalších měsících se tak schodek začne výrazně prohlubovat. A fiskální expanze by se ve zbytku roku měla začít postupně projevovat i v tuzemské ekonomice. Více zde: https://bit.ly/Budget_Mar26.

Data ze zámoří tento týden překvapila lehce pozitivně. Počet nových pracovních míst dle ADP reportu v březnu dosáhl 62 tis. oproti očekávaným 40 tis. Konsenzus překonaly i maloobchodní tržby, které v únoru vzrostly meziměsíčně o 0,6 %. Nejednalo se navíc pouze o vliv dražších pohonných hmot, když se solidně zvýšily i tržby v ostatních (neenergetických) skupinách. Spotřebitelská poptávka ve Spojených státech tak zůstává robustní. Zítřejší report NFP z USA za březen by měl přinést výrazné zlepšení oproti slabému únoru. Náš odhad počítá s přírůstkem nových pracovních míst v nezemědělském sektoru ve výši 75 tis. (po -92 tis. v únoru). Ostrý únorový pokles souvisel s nepříznivým počasím a stávkami ve zdravotnictví. Cekově tedy z našeho pohledu statistiky z reálné ekonomiky USA stále fundamentálně příliš nenahrávají snižování sazeb Fedu.

Inflace v eurozóně ukázala první dopady války na Blízkém východě. Meziroční růst spotřebitelských cen se v březnu zvýšil na 2,5 % y/y z únorových 1,9 % y/y. Dynamika cen energií vystřelila na 4,9 % y/y, což vysvětluje celý březnový nárůst inflace. Jádrová inflace naopak mírně klesla na 2,3 % y/y, když zpomalil jak růst cen služeb, tak i průmyslového zboží. Snížení zaznamenala také dynamika cen potravin. Tato data celkově potvrzují, že je zatím příliš brzy na to, aby se vyšší energetické náklady přelily do dalších cenových okruhů. Výhled ale zůstává nejistý – probíhající energetický šok a jeho druhotné dopady mohou držet inflaci poblíž 4 % po většinu roku 2026, a to zejména pokud napjaté trhy práce umožní firmám i zaměstnancům částečně kompenzovat ztrátu reálných příjmů kvůli dražším energiím.