Motorová nafta v březnu v Česku zdražila nejvíce ze všech zemí, plyne z dat Evropské komise. Snížení spotřební daně z nafty v ČR ke zvýšení schodku veřejných financí vést nemusí, protože jej může kompenzovat vyšší inkaso DPH z dražších paliv

Data Evropské komise tak nadále staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené.

V ČR nadprůměrně zdražuje kvůli Íránu také benzín. V daném období se jeho cena zvýšila o 21 procent, zatímco v EU jako celku o 12,4 procenta. Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ třetí příčka v EU, po Rakousku a Polsku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje – alespoň podle údajů za loňský rok – 73 procent spotřeby pohonných hmot.

Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období 2. až 30. března v Maďarsku a ve Slovinsku, kde průměrné zdražení – průměr zdražení benzínu a nafty – zůstává jako v jediných dvou zemích EU v rozsahu do deseti procent. Na Maltě zůstaly ceny pohonných hmot po celý březen beze změny, neboť tam ceny striktně fixuje stát.

Dnešní data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Snížení spotřební daně z nafty o 2,35 Kč na litr, o němž dnes rozhodla česká vláda, se promítne do konečné ceny pro motoristy výrazněji, než by se na první pohled mohlo zdát. Na tuto částku se totiž dále vztahuje DPH ve výši 21 %, což znamená, že teoretické zlevnění na čerpacích stanicích dosahuje přibližně 2,84 Kč za litr.

Za běžných okolností se však tento efekt nepřenáší na spotřebitele v plné výši, protože čerpací stanice si část daňové úlevy ponechávají ve svých maržích. V takovém případě bývá výsledné zlevnění nižší.

Protože ale vláda současně přistoupila ke stropování marží, prostor pro „ponechání“ části úspory by se výrazně omezil. V takovém scénáři se snížení spotřební daně promítne do cen téměř plně a řidiči by mohli reálně pocítit pokles ceny nafty blízko hranice 2,8 Kč za litr.

Konečný dopad by i tak mohl být mírně ovlivněn dalšími faktory, zejména vývojem cen ropy na světových trzích nebo kurzem koruny vůči dolaru.

Snížení spotřební daně z nafty o 2,35 Kč/l nemusí vůbec prohloubit deficit českých veřejných financí, neboť jeho náklady po zbytek roku (až zhruba 13 mld. Kč) budou kompenzovány vyšším inkasem z DPH díky dražší ropě a dražším palivům. Celkově si stát letos od března do prosince může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu dohromady jak z prodeje benzínu, tak nafty, o 15,9 miliardy korun, měsíčně o zhruba. Takže stát může dokonce skončit 3 miliardy v plusu…

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank