15 pilířů moderního trhu práce. Co by jej mělo formovat podle JenPráce.cz

Český pracovní trh stojí na prahu výrazných změn – demografie, digitalizace i nástup umělé inteligence zásadně proměňují jeho fungování. Pracovní portál JenPráce.cz proto identifikoval patnáct klíčových pilířů, které považuje za zásadní pro jeho další rozvoj. Jde o kroky, která mohou přinést vyšší flexibilitu, lepší dostupnost práce i dlouhodobou udržitelnost celého systému a která podle JenPráce.cz mají ambici pracovní trh aktivně formovat.

1. Nižší zdanění práce jako základ konkurenceschopnosti

V České republice patří daňový klín dlouhodobě k nejvyšším v rámci OECD, což snižuje motivaci pracovat i zaměstnávat. Snížení zdanění práce by mohlo zvýšit čisté příjmy zaměstnanců a zároveň ulevit firmám v nákladech. Výsledkem by byl dynamičtější a konkurenceschopnější pracovní trh. Nižší zdanění by navíc mohlo omezit tlak na neformální formy práce a zvýšit legální zaměstnanost.

2. Výhodnější podmínky pro pracující seniory

Práce v důchodovém věku by měla být finančně atraktivní, nikoli penalizovaná. Zvýšení slevy na poplatníka pro osoby 65+ a případné úlevy na odvodech pro skupinu 55+ mohou pomoci zmírnit dopady stárnutí populace. Aktivní senioři zároveň představují cenný zdroj zkušeností pro firmy. Jejich delší setrvání na trhu práce může zároveň pomoci stabilizovat pracovní týmy.

3. Rozvoj zkrácených úvazků

Podíl zkrácených úvazků v Česku výrazně zaostává za vyspělými ekonomikami. Jejich širší využití by pomohlo zejména rodičům, studentům či lidem pečujícím o blízké lépe sladit práci a osobní život. Deregulace a větší flexibilita mohou tento segment výrazně posílit. Zkrácené úvazky zároveň rozšiřují pracovní sílu o skupiny, které by jinak zůstaly mimo trh práce.

4. Rekvalifikace jako reakce na technologické změny

Rychlý nástup AI a automatizace mění strukturu pracovních míst. Kvalitní a dostupné rekvalifikace mohou pomoci lidem přizpůsobit se novým požadavkům trhu. Klíčové je zaměřit se na různé cílové skupiny a podpořit i průběžné vzdělávání během kariéry. Důležitá je také úzká spolupráce mezi státem, firmami a vzdělávacími institucemi.

5. Wellbeing jako standard, ne benefit navíc

Duševní zdraví zaměstnanců se stává klíčovým tématem moderních firem. Wellbeing programy, firemní psychologové nebo digitální podpora by měly být běžnou součástí pracovního prostředí. Firmy tak mohou snížit fluktuaci i dlouhodobé náklady spojené s absencemi. Zároveň tím posilují loajalitu a výkonnost svých týmů.

6. Jednotný a srozumitelný reporting vůči státu

Administrativní zátěž zaměstnavatelů zůstává vysoká a roztříštěná. Jednotný digitální systém pro plnění povinností by výrazně zjednodušil komunikaci se státem. Klíčová je především uživatelská přívětivost a transparentnost změn. Lepší reporting by zároveň snížil chybovost a zvýšil efektivitu celého systému.

7. Digitalizace úřadu práce

Komunikace s úřady by měla odpovídat digitální době. Online přístup ke službám úřadu práce může zrychlit procesy a zvýšit jejich dostupnost. Zároveň je důležité zachovat i fyzické služby pro ty, kteří je potřebují. Kombinace obou přístupů zajistí větší inkluzi napříč generacemi.

8. Lepší infrastruktura pro mobilitu pracovní síly

Dostupnost práce není jen otázkou nabídky, ale i dopravy. Kvalitní silnice, železnice či rychlé spojení mezi regiony mohou zásadně rozšířit možnosti zaměstnání. Lidé tak nemusí měnit bydliště, aby našli vhodnou práci. Lepší mobilita zároveň pomáhá vyrovnávat regionální rozdíly na trhu práce.

9. Dostupná předškolní péče

Nedostatek míst ve školkách a dětských skupinách omezuje návrat rodičů na trh práce. Rozvoj předškolních zařízení umožní zejména matkám dřívější zapojení do pracovního procesu. To má pozitivní dopad nejen na rodiny, ale i na ekonomiku. Vyšší dostupnost péče navíc snižuje riziko dlouhodobého přerušení kariéry.

10. Podpora výzkumu a inovací ve firmách

Inovace jsou klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Stát by měl více motivovat firmy k investicím do výzkumu a vývoje, například prostřednictvím daňových odpisů. Důležitá je také jednodušší spolupráce mezi firmami a akademickým sektorem. Právě propojení praxe a výzkumu může urychlit přenos nových technologií do reálné ekonomiky.

11. Lepší start pro absolventy

Mladí lidé po škole čelí stále složitějšímu vstupu na trh práce. Dopady AI a automatizace mohou jejich situaci dále zhoršit. Daňové zvýhodnění prvního zaměstnání by mohlo motivovat firmy k jejich většímu zapojení. Zároveň je důležité rozvíjet praxe a stáže už během studia.

12. Podpora dokončení vzdělání

Nízké vzdělání zůstává jednou z hlavních bariér zaměstnatelnosti. Lidé bez středoškolského vzdělání jsou výrazně více ohroženi chudobou a nezaměstnaností. Podpora celoživotního vzdělávání by měla být systematická a cílená. Klíčové je také zvyšovat motivaci ke studiu u ohrožených skupin.

13. Omezení odkladů školní docházky

Časté odklady nástupu do školy mají dopad nejen na vzdělávací systém, ale i na trh práce. Posouvají vstup mladých lidí do zaměstnání a zvyšují tlak na kapacity školek. Efektivnější nastavení může přinést dlouhodobé ekonomické benefity. Zároveň přispívá k plynulejšímu průchodu vzdělávacím systémem.

14. Adaptace pracovišť pro starší a znevýhodněné

Stárnutí pracovní síly vyžaduje změny i na úrovni pracovního prostředí. Ergonomická a technologicky přizpůsobená pracoviště umožní delší pracovní aktivitu. Firmy tak mohou lépe využít potenciál zkušených zaměstnanců. Přizpůsobení pracovních podmínek navíc zvyšuje inkluzi a diverzitu pracovních týmů.

15. Transparentnost mezd

Otevřenější přístup k odměňování zvyšuje důvěru na trhu práce. Zveřejňování mzdových rozpětí může pomoci uchazečům lépe se orientovat a firmám zefektivnit nábor. Důležité je ale nastavit pravidla tak, aby zbytečně nezvyšovala administrativní zátěž. Transparentnost zároveň přispívá k férovějšímu odměňování napříč firmami i sektory.

„Český pracovní trh se dnes nachází v bodě, kdy se potkávají dlouhodobé strukturální problémy s novými technologickými výzvami. Pokud chceme, aby byl udržitelný, konkurenceschopný a zároveň spravedlivý pro zaměstnance i zaměstnavatele, je potřeba řešit více oblastí současně. Těchto patnáct pilířů nevnímáme jako teoretický seznam, ale jako konkrétní rámec, který může pomoci posunout debatu o trhu práce směrem k řešením. Věříme, že jejich postupné naplňování může vést k prostředí, kde se bude lépe pracovat, podnikat i hledat nové příležitosti,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz.