Plnění státního rozpočtu ČR za leden až březen 2026 - Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 27,6 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 27,6 mld. Kč. Meziročně lepší výsledek o 63,6 mld. Kč byl pozitivně ovlivněn specifiky již ukončeného rozpočtového provizoria, které omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limituje také vynakládání nemandatorních výdajů státu.

Výdaje státu tak meziročně klesly o téměř 8 %. Naopak příjmy vzrostly o 3,9 %, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 15,2 mld. Kč a také meziročně vyšším příjmům z EU o 7,2 mld. Kč.

„K březnovému výsledku významně přispělo rozpočtové provizorium v úvodu roku. Velmi mě těší, že i v tomto režimu se nám podařilo meziročně navýšit investice o 2,8 miliardy korun. Spolu s rostoucím inkasem daní z příjmů a pojistného to potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru, což vytváří spolehlivý základ pro plynulé a plnohodnotné financování veřejných služeb v nadcházejícím období,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 39,0 mld. Kč a meziročně se snížil o 50,8 mld. Kč.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 3,9 % (+18,5 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 1,0 % (+2,5 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci března dopad ve výši 7,7 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-9,0 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 8,3 %. Vzrostl i výběr pojistného (+6,6 %, +12,7 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+23,1 %, +7,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,2 %, +2,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+15,2 %, +6,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+5,7 %, +0,3 mld. Kč), bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již nebude ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve druhém pololetí roku tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného nicméně meziročně vzrostl o 6,6 % (+12,7 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů.

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+2,5 %, +2,3 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností.

Inkaso spotřebních a energetických daní (-1,1 %, -0,4 mld. Kč) meziročně mírně kleslo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a spotřební dani z lihu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-5,3 %, -0,8 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i pokles u spotřební daně z lihu (-11,3 %, -0,4 mld. Kč), navíc pravděpodobně nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Dále je také patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-7,3 %, -0,1 mld. Kč). Naopak meziroční růst zaznamenalo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+5,5 %, +1,1 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.

Příjmy státního rozpočtu za leden až březen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně klesly o 45,1 mld. Kč (-7,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (-8,9 %, -47,9 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria majících dopad na dočasně nižší úroveň financování výzkumu, vývoje a inovací, školství, sociálních služeb a sportu. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 2,8 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,2 %, +12,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,1 %, +9,2 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+1,2 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+0,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč). Naopak ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky klesly o 0,5 mld. Kč. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,6 mld. Kč. Nahrazené dávky o stejnou výši klesly. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazně vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+85,2 %, +11,2 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie, zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů a také požadavek Evropské komise o zaplacení 3,2 dvanáctin celkového rozpočtu oproti standardním 3 dvanáctinám.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,3 % (+0,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-36,4 %, -34,4 mld. Kč) představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 49,2 mld. Kč (-22,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od minulého roku neobsahovala platba výdaje na platy nepedagogů a také dubnovou část prostředků určených veřejnému školství, která byla loni v březnu vyplacena zálohově na 3. a 4. měsíc roku. Prozatím nižší objem poskytnutého příspěvku státu na financování sociálních služeb (-10,6 mld. Kč) byl také dán specifiky provizoria. Příspěvek na výkon státní správy činil 3,4 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-45,1 %, -16,8 mld. Kč) souvisel také s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-17,3 mld. Kč) realizovaných především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-38,8 %, -6,5 mld. Kč). Za poklesem stála především nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 1,2 mld. Kč (-3,0 mld. Kč) realizovaná nejvíce prostřednictvím Technologické agentury České republiky (-2,0 mld. Kč) a dotace na obnovitelné zdroje ve výši 0,5 mld. Kč (-2,8 mld. Kč) v březnu snížené vratkou vyúčtovaných zálohových plateb. V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií.

Běžné transfery státním fondům (-31,7 %, -6,1 mld. Kč) snižovaly doposud nižší dotace směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,8 mld. Kč) a Státnímu fondu audiovize (-1,4 mld. Kč).

Za meziročním poklesem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 4,4 mld. Kč stála především loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena. Klesly i běžné nákupy Ministerstva obrany (-1,0 mld. Kč).

Meziročně nižší byly neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (-38,7 %, -4,3 mld. Kč) ovlivněné vývojem dotací směřovaných na rozvoj a podporu sportu z rozpočtu Národní sportovní agentury (-2,9 mld. Kč). Prozatím kleslo i spolufinancování výzkumných projektů (-0,7 mld. Kč) a sociálních služeb (-0,4 mld. Kč) realizovaných těmito subjekty.

Obsluha státního dluhu představovala na konci března pro státní rozpočet výdaj v objemu 15,7 mld. Kč (-4,0 %, -0,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 35,0 mld. Kč (+8,7 %, +2,8 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 17,0 mld. Kč (+1,0 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (15,4 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 6,9 mld. Kč (+3,5 mld. Kč) navýšené pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+1,6 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 5,1 mld. Kč (+0,8 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 4,2 mld. Kč (+1,2 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií.

Výdaje státního rozpočtu za leden až březen

^{Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům)
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU
Investice - kapitálové výdaje.}