Polská vláda nechce dopustit vyšší ceny benzínu, a tak obětuje rozpočet - Rozbřesk

Zablokovaný Hormuzský průliv má první konkrétní makroekonomické důsledky pro střední Evropu. Polská levicově-liberální koalice nedokázala nečině sedět a přihlížet, kterak rostoucí ceny ropy roztočí inflaci, a přijala sérii cenově-restriktivních a fiskálních opatření, jež mají ceny benzínu a nafty udržet v blízkosti úrovní, které byly v Polsku pozorovány na počátku války v Perském zálivu.

Okamžitý nárůst přeshraniční turistiky z ČR do Polska za účelem nákupu levnějších pohonných hmot je přitom důkazem, že opatření začínají fungovat, neboť ceny u našich severních sousedů jsou v případě benzínu nižší o téměř 17 %. Co tedy přesně vláda premiéra Donalda Tuska přijala?

Bleskově přijatý zákon umožnil snížit, jak spotřební daň na minimální úroveň povolenou v EU, tak redukci sazby DPH z 23 % na 8 %. Kromě toho ministerstvo financí začalo vyhlašovat na denní bázi maximální cenové stropy pro ceny benzínu a nafty. Výše uvedená opatření mají platit do konce června, ale vzhledem k fiskální flexibilitě polské politické reprezentace lze počítat s tím, že v případě nutnosti (přetrvávajícímu nedostatku ropy) budou jistě prodloužena.

Pozitivní stránkou výše uvedených opatření bude nepochybně to, že by mělo dojít k potlačení inflačního šoku. Včera byla zveřejněna v Polsku březnová inflace, která meziměsíčně vzrostla o 1 %. Za zrychlením samozřejmě stojí nárůst cen pohonných hmot, který ovšem nebyl možná tak agresivní, jak by se dalo čekat (+15,4 % m/m).

Dá se očekávat, že by ceny nafty a benzínu díky nižším daním mohly být v dubnu nižší, což by mělo zajistit, že se současná meziroční inflace nedostane pod tři procenta. To je dost možná dobrá zpráva pro polské domácnosti a zřejmě i NBP, která již skrze své komentáře dává najevo, že je s úrovní oficiálních úrokových sazeb (3,75 %) spokojena a nehodlá na novou makroekonomickou situaci nijak reagovat.

Odvrácenou tváří nižších nepřímých daní bude zcela nepochybně zhoršení fiskální situace v Polsku. Pokud dotyčné daňové změny vydrží, a rychle se nezavede daň z nadbytečných zisků rafinérií, tak by výpadek na výdajové straně rozpočtu mohl činit necelých 5 mld. zlotých. To sice není nijak mnoho, pokud to vyjádříme v poměru k HDP (0,13 % HDP), avšak je nutné ho zasadit do celkové rozpočtové situace Polska, která se nevyvíjí vůbec příznivě. Loni schodek činil téměř 7 % HDP a letos měl být jen 0,5 % HDP nižší. S nižšími daněmi však fiskální konsolidace není myslitelná.

Pokud pak vezmeme v úvahu zhoršení běžného účtu (z titulu drahé ropy), tak Polsko bude patřit k zemím s nejvyšším dvojím deficitem v Evropě. Aneb to vůbec nejsou dobré zprávy pro zlotý, který navíc bude čelit zužujícímu se úrokovému diferenciálu za předpokladu, že by ECB zvedla sazby a NBP nikoliv.

TRHY

Koruna

Česká koruna se včera posunula lehce nad hranici 24,50 EUR/CZK. Dnes však může na korunový trh přijít mírná úleva, vzhledem k posledním ztrátám dolaru a poklesu averze k riziku. Nálada na trzích ale zůstává vrtkavá – enormní nejistota ohledně dalšího vývoje íránského konfliktu zatím neklesá.

Dopadům na českou korunu, ale také úrokové sazby a celkově tuzemskou ekonomiku se budeme detailněji věnovat v dnešním pořadu Fresh. Ten si můžete naladit od 10:00 na našem webu.

Eurodolar

Kurz eurodolaru poskočil vzhůru v reakci na čerstvé výroky amerického prezidenta Trumpa, který uvedl, že válka v Zálivu by mohla skončit do dvou až tří týdnů a že USA nepotřebují nutně uzavřít dohodu s Íránem. Prezident Trump by rovněž měl mít dnes v noci promluvu k americkému národu, což může dále dost ovlivnit ceny ropy před víkendem a tím i dost zásadně i další trhy.

Ještě předtím, během dnešního odpoledne, bude ovšem trh monitorovat důležitá americká data, kterými budou maloobchodní tržby, ADP report z trhu práce a nálada v americkém průmyslu (ISM).