CLARITY Act: Regulace, která může přepsat pravidla hry pro stablecoiny

Celkový objem stablecoinů dosáhl přibližně 316 miliard dolarů a dál roste, přičemž se stále více odpoutává od vývoje zbytku kryptotrhu. Dříve byl jejich růst úzce navázaný na obchodování a cenu bitcoinu, dnes ale stojí na širším využití – od plateb přes settlement až po institucionální nasazení. Stablecoiny se tak postupně transformují z tradingového nástroje na základní infrastrukturu pro pohyb digitálních dolarů.

CLARITY Act do tohoto vývoje vstupuje s cílem upravit, jakým způsobem mohou stablecoiny generovat a distribuovat výnos. Klíčové je rozlišení mezi pasivním a aktivním výnosem. Držení stablecoinu a získávání úroku „jen za to, že ho mám na účtu“ má být omezeno nebo úplně zakázáno. Naopak určité formy odměn za aktivní využívání, například v rámci plateb nebo služeb, by mohly zůstat zachovány, i když jejich přesná definice zatím chybí. Zároveň by burzy, brokeři a jejich partneři nesměli nabízet žádné produkty, které by byly ekonomicky srovnatelné s úrokem.

Tradiční úrokové sazby na vkladech vs. výnosové programy stablecoinů. Zdroj: FDIC, projektová dokumentace, Binance Research, k 26. březnu 2026.

Ve výsledku jde o zásah proti modelu, který v posledních letech výrazně pomáhal rozšiřovat stablecoiny mezi uživatele. Emitenti vydělávají na rezervách, typicky držených v amerických státních dluhopisech, a část tohoto výnosu sdílejí s platformami, které ho dál používají jako motivaci pro uživatele. Právě tento „pass-through“ mechanismus má být nově omezen.

Za tímto krokem je především snaha ochránit tradiční bankovní model. Banky dlouhodobě fungují na rozdílu mezi tím, co vyplácejí střadatelům, a tím, co samy vydělávají. Stablecoiny tento rozdíl zmenšují a přibližují výnos koncovému uživateli, čímž narušují základní ekonomiku bankovních vkladů. Už v posledních letech přitom došlo k masivnímu přesunu kapitálu z bank do fintechových služeb a stablecoiny představují další fázi tohoto trendu, ještě přímější a technologicky efektivnější.

Reakce trhu ukazuje, že nejde o otázku samotné poptávky po stablecoinech, ale o změnu jejich distribučního modelu. Výmluvným příkladem je propad akcií společnosti Circle, která provozuje USDC, o zhruba 20 % během jediného dne. Investoři tak přecenili očekávání ohledně budoucích příjmů z tohoto segmentu. Stablecoiny jako takové tím ale neztrácejí význam, naopak jejich role dál roste.

Zajímavé přitom je, že výnos není nutnou podmínkou úspěchu. Největší stablecoin Tether žádný úrok uživatelům nevyplácí a přesto dominuje trhu. Jeho adopce stojí na jednoduchosti, likviditě a globální použitelnosti. Výnos ale zůstává silným nástrojem pro přitahování kapitálu, zejména u nových hráčů. Pokud bude omezen, může to paradoxně posílit dominantní emitenty, kteří na něm nejsou závislí.

Velkou neznámou zůstává, jak se regulace dotkne decentralizovaných protokolů. Některé z nich generují výnos jinak než centralizovaní emitenti, například prostřednictvím on-chain půjček, poplatků nebo investic do reálných aktiv. Pokud by pro ně vznikla výjimka, mohl by se kapitál přesouvat směrem k DeFi. Pokud ne, zasáhne to celý segment výnosových stablecoinů, který v posledních letech rychle roste.

Stablecoiny zároveň mění i širší tok kapitálu v ekonomice. Zatímco bankovní vklady slouží jako základ pro poskytování úvěrů soukromému sektoru, stablecoiny drží rezervy převážně ve státních dluhopisech. To znamená, že více kapitálu směřuje k financování vlády a méně do úvěrů pro firmy a domácnosti. V kombinaci s aktuálním napětím na trhu soukromého úvěru to může mít dlouhodobé dopady na dostupnost financování.

CLARITY Act zatím není schválený a čeká ho ještě několik legislativních kroků. Klíčové bude, jak přesně budou definovány pojmy jako „výnos“ nebo „ekonomická ekvivalence úroku“ a jaký přístup regulátoři zvolí k decentralizovaným modelům. Už teď je ale zřejmé, že stablecoiny dosáhly bodu, kdy regulace okamžitě ovlivňuje jejich ekonomiku i tržní ocenění.

Ve finále jde o mnohem širší otázku než jen technické nastavení pravidel. Rozhoduje se o tom, zda stablecoiny zůstanou pouze nástrojem pro digitální platby, nebo se stanou plnohodnotnou alternativou k bankovním účtům. Právě tahle hranice určí, jak bude vypadat další vývoj celého sektoru.

Kyrylo Khomiakov

Regionální ředitel Binance pro střední a východní Evropu, Střední Asii a Afriku

Kyrylo Khomiakov, zkušený odborník v oblasti bankovnictví a fintechu s více než 15 lety praxe, se připojil k Binance v roce 2022, kdy převzal vedení aktivit na ukrajinském trhu. Úspěšně rozšířil tuto oblast díky implementaci globálních marketingových strategií a navázání silných vazeb s vládními institucemi a organizacemi. Od ledna 2023 převzal odpovědnost za celý region střední a východní Evropy a od října 2023 rozšířil své vedení na rozvoj Binance v 74 zemích střední a východní Evropy, Pobaltí, Balkánu a Střední Asie.

Před nástupem do Binance zastával Kyrylo Khomiakov vedoucí manažerské pozice v různých bankovních, finančních i státních institucích. S mnoha lety zkušeností v těchto sektorech přináší do Binance rozsáhlé znalosti. Dříve působil mimo jiné jako generální ředitel Státní agentury pro infrastrukturní projekty Ukrajiny a jako CEO společnosti vyvíjející blockchainový software.

Binance je přední globální blockchainový ekosystém stojící za největší kryptoměnovou burzou na světě podle objemu obchodů a počtu registrovaných uživatelů. Binance důvěřuje více než 230 milionů lidí ve více než 100 zemích díky špičkovému zabezpečení, transparentnosti, rychlosti obchodního systému, ochraně investorů a bezkonkurenční nabídce produktů a služeb v oblasti digitálních aktiv – od obchodování a financí přes vzdělávání, výzkum, filantropii, platby, služby pro instituce až po funkce Web3.

Binance se zavazuje budovat inkluzivní kryptoměnový ekosystém s cílem zvýšit svobodu pohybu peněz a zpřístupnit finance lidem po celém světě, přičemž kryptoměny vnímá jako základní nástroj této změny.

Více na https://www.binance.com/