Hospodářská komora vítá koordinovaný postup státu proti nelegální práci a zastřenému zaměstnávání

Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje strategicky koordinovaný postup státu proti nelegální práci a zastřenému zaměstnávání. Proto vítá iniciativu, kterou zainteresované vládní resorty představily minulý týden pod názvem KOBRA 26. Za klíčové ale Komora považuje, aby stát zaměřil kontroly na organizované struktury a pseudoagentury, které deformují trh práce, a nedocházelo k zbytečnému zatěžování poctivých firem.

Aktivity pod hlavičkou KOBRA 26 bude koordinovat ministerstvo financí společně s ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi s cílem omezit zneužívání sociálního systému, narovnat podnikatelské prostředí a získat desítky miliard korun ročně do veřejných rozpočtů. Hospodářská komora vítá, že po letech volání zaměstnavatelů po důraznějším postupu státu boj proti nelegálnímu zaměstnávání konečně výrazně posílí.

„Odpovědnost za tuto oblast je dlouhodobě roztříštěna mezi několik ministerstev a jsme proto rádi, že se dokázala dohodnout na koordinovaném postupu. Propojení dat a společný postup kontrolních orgánů je přesně to, co dosud pro efektivnější řešení tohoto problému scházelo. Klíčové ovšem bude, aby měly kontrolní orgány dostatek zdrojů pro boj s nelegální a zastřenou prací,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora ČR považuje za klíčové, aby aktivity státu cílily na konkrétní formy obcházení zákona, které dnes deformují trh práce.

„Vítáme, že se KOBRA 26 zaměří na systematické potírání nelegální práce. Rozhodující ale bude, aby šlo o dobře cílený postup proti skutečně problémovým a rizikovým subjektům, nikoli o plošný mechanismus, který by svými dopady zatěžoval i poctivé podnikatele. Pokud se podaří omezit organizované zneužívání systému, může to být důležitý krok ke kultivaci českého trhu práce,“ říká předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR Jaroslava Rezlerová.

Jak Komora upozorňuje, nelegální zaměstnávání se dnes často neodehrává „viditelně“, ale prostřednictvím složitějších schémat, která je obtížné bez sdílení informací a kvalitní analytické práce odhalit. Mezi typické příklady nelegálního zaměstnávání, na které by se měla KOBRA 26 soustředit, patří:

• využívání tzv. pseudoagentur bez licence, které formálně vystupují jako dodavatelé služeb (např. na základě smluv o dílo), ve skutečnosti ale zprostředkovávají pracovní sílu,
• kombinace smluv uzavíraných fyzickými osobami s vlastním IČO, dohod o provedení práce a umělých subdodavatelských vztahů se záměrem obejít pracovněprávní předpisy a odvody,
• řetězení firem a účelové přesouvání pracovníků mezi subjekty s cílem vyhnout se kontrolám,
• zneužívání tzv. ready-made společností nebo licencí agentur práce, které umožňují rychlé „restarty“ podnikání po sankcích.

Tyto praktiky vedou nejen k výpadkům ve veřejných rozpočtech v řádu desítek miliard korun ročně, ale také k deformaci konkurenčního prostředí a tlaku na snižování standardů pracovních podmínek. Proto Hospodářská komora ČR oceňuje, že je stát připraven zajistit férové fungování podnikatelského prostředí.

Důležitou součástí řešení je prevence a informovanost firem

Podvody jsou často tak sofistikované, že se i přes veškerou opatrnost a obvyklé kontrolní mechanismy mohou podniky nevědomky zapojit do spolupráce s nelegálními subjekty. Rizikovými signály mohou být například:

• neobvykle nízká cena za dodávku pracovní síly, která neodpovídá tržní ceně, a tedy zákonným odvodům,
• neprůhledná vlastnická struktura dodavatele nebo časté změny názvu společnosti,
• absence potřebných povolení či licencí u subjektů deklarujících agenturní zaměstnávání,
• tlak na využívání smluvních konstrukcí, které obcházejí standardní pracovněprávní vztahy.

„Firmy by měly věnovat maximální pozornost výběru svých dodavatelů pracovních služeb. Dokonce i nevědomá spolupráce s nelegálními agenturami může vést nejen k reputačním škodám, ale i k významným právním a finančním dopadům. Každá firma, která využívá agenturní pracovníky, by si měla pečlivě prověřit nastavení spolupráce a velkou pozornost věnovat ověření předkládaných dokumentů a smluv,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.