Íránský konflikt zvyšuje tlak na evropský automotive, sektor čelí zdražení vstupů i slabší poptávce - Rozbřesk

Jak již bylo řečeno několikrát, válka v Íránu tlačí ceny ropy a plynu nahoru. To lze pozorovat i v České republice – na čerpacích stanicích se aktuální ceny nafty pohybují okolo 48 Kč za litr, tedy zhruba o polovinu více než na začátku měsíce. Zdražování pohonných hmot se tak nevyhnutelně propíše do české inflace a vláda už připravuje krizová opatření. Podle dostupných informací má státu pomoci uvolnění 100 000 tun ropy ze strategických zásob pro tuzemské rafinérie, mluví se také o možnosti zastropování marží. Co ale tento konflikt znamená pro automobilový průmysl?

Dlouhodobé zvýšení cen ropy by nejcitelněji zasáhlo výrobce pneumatik, kteří jsou závislí na petrochemických surovinách, a zároveň patří k energeticky nejnáročnějším subsektorům celého automotive. Růst cen v gumárenství se obvykle promítá do cen pneumatik s odstupem několika měsíců – a v prostředí napjatých marží jde o riziko, které již nyní sledují všichni klíčoví dodavatelé.

Dalším vysoce exponovaným odvětvím jsou výrobci plastových komponentů a autodílů. Konflikt v Perském zálivu neovlivňuje pouze ropu. Narušení přepravních tras a růst pojistných nákladů zvyšuje i cenu zemního plynu, který je zásadní pro hutnictví, výrobu skla, lakoven i dalších energeticky náročných částí automobilového řetězce. Pokud by se cenový růst „propil“ do celého řetězce, mohlo by ve výrobě automobilů dojít ke zvýšení nákladů na vstupy z vícero stran.

Druhou stranou rovnice je poptávka. V případě dlouhodobého konfliktu by domácnosti čelily vyšším nákladům spojeným s vyšší inflací a došlo by tak ke snížení kupní síly spotřebitelů. Mohlo by také dojít ke snížení poptávky, zejména po osobních automobilech, u kterých se nákupy dají často odložit. Pokud by centrální banky reagovaly na inflační tlaky zvyšováním sazeb, došlo by k dalšímu zdražení půjček nebo ke zvýšení cen leasingů. To by dopadlo zejména na firemní flotily, tedy na segment, který dnes tvoří páteř poptávky po nových vozech v EU.

Největším problémem pro automotive tak nepředstavuje samotný růst cen ropy či plynu, ale tzv. „sekundární efekty“ způsobené rozšířením původního šoku do ostatních sektorů. Pravděpodobnost a intenzita těchto efektů bude záviset na délce trvání konfliktu. Již nyní je však jasné, že v automobilovém průmyslu bude opět růst nejistota.

TRHY

Koruna

Česká koruna je dál pod tlakem a pomalu ale jistě se posouvá nad 24,50 EUR/CZK. Zprávy z Íránu svědčí spíše o další eskalaci konfliktu, ceny ropy zůstávají vysoko a dolar zpevňuje - to je “koktejl”, který pro středoevropské měny není vůbec příznivý. Další výraznější bariéru na měnovém páru vidíme v okolí 24,70 EUR/CZK.

Eurodolar

Eurodolar se vrátil pod 1,15, když situace v Perském zálivu se navzdory rozporuplným výrokům amerického prezidenta nemění. Donald Trump například včera uvedl, že USA mohou z konfliktu vycouvat aniž by zprůchodnili Hormuzský průliv. Tento výrok sice poslal ceny ropy níže, ale zprávy o tom, že Írán zasáhl dronem kuvajtský tanker svědčí spíše o další eskalaci.

Mezitím eurozóna začala publikovat výsledky inflace za březen. Včera zveřejněná inflace v Německu (1,2 % meziměsíčně) ukázala na to, že vyšší ceny benzínu a nafty se již začínají propisovat do inflace a že číslo za celou eurozónu bude viditelně vyšší (dnes lze očekávat zrychlení na 2,5-2,6 % meziročně).

Dodejme, že dnes odpoledne budou ve hře i americká data z trhu práce, přičemž v tomto kontextu bylo zajímavé včerejší vystoupení šéfa Fedu, který uvedl, že centrální banka nemá nástroje jak bojovat s nabídkovým šokem a že inflační očekávání zůstávají ukotvena. To implikuje jediné - Fed (na rozdíl od ECB) na vzniklou situaci nehodlá reagovat, resp. zrychlenou inflaci hodlá vysedět.

Zlotý

Dnes by měla být zveřejněna polská inflace za měsíc březen, což bude zajímavé číslo, neboť to bude první inflační číslo regionu, jež bude obsahovat vyšší ceny benzínu (meziroční inflace zřejmě skočí někam k úrovni 3,4%). Návrat inflace nad 3 % podle nás znamená, že cyklus snižování sazeb v Polsku skončil.

V této souvislosti je zajímavé jak na vyšší ceny ropy a tudíž i benzínu hodlá reagovat levicově-liberální koalice premiéra Tuska. Tak jako při ropném šoku v roce 2022 Polsko sníží DPH (z 23 % na 8 %) a zároveň stlačí spotřební daň na nejnižší možnou úroveň v EU. To ovšem není vše - vláda, resp. ministerstvo financí bude kromě toho bude vyhlašovat i denní maximální cenové stropy pro pohonné hmoty.