Íránský konflikt zvyšuje tlak na evropský automotive, sektor čelí zdražení vstupů i slabší poptávce

Dlouhodobé zvýšení cen ropy by nejcitelněji zasáhlo výrobce pneumatik, kteří jsou závislí na petrochemických surovinách, a zároveň patří k energeticky nejnáročnějším sub-sektorům celého automotive. Růst cen v gumárenství se obvykle promítá do cen pneumatik s odstupem několika měsíců – a v prostředí napjatých marží jde o riziko, které již nyní sledují všichni klíčoví dodavatelé. Dalším vysoce exponovaným odvětvím jsou výrobci plastových komponentů a autodílů. Konflikt v Perském zálivu neovlivňuje pouze ropu. Narušení přepravních tras a růst pojistných nákladů zvyšují i cenu zemního plynu, který je zásadní pro hutnictví, výrobu skla, lakoven i dalších energeticky náročných částí automobilového řetězce. Pokud by se cenový růst „propil“ do celého řetězce, mohlo by ve výrobě automobilů dojít ke zvýšení nákladů na vstupy z vícero stran.

Druhou stranou rovnice je poptávka. V případě dlouhodobého konfliktu by domácnosti čelily vyšším nákladům spojené s vyšší inflací a došlo by tak ke snížení kupní síly spotřebitelů. Mohlo by tak dojít ke snížení poptávky, zejména po osobních automobilech, u kterých se nákupy dají často odložit. Pokud by centrální banky reagovaly na inflační tlaky zvyšováním sazeb, došlo by k dalšímu zdražení půjček nebo ke zvýšení cen leasingů. To by dopadlo zejména na firemní flotily, tedy segment, který dnes tvoří páteř poptávky po nových vozech v EU.

Největším problémem pro automotive tak nepředstavuje samotný růst cen ropy či plynu, ale tzv. „sekundární efekty“ způsobené rozšířením původního šoku do ostatních sektorů. Pravděpodobnost a intenzita těchto efektů bude záviset na délce trvání konfliktu. Již nyní je však jasné, že v automobilovém průmyslu bude opět růst nejistota.

Region: AN

Okomentovat na X/Twitteru