Severočeské muzeum v Liberci otevírá zrekonstruovanou knihovnu a představuje unikátní projekt na ochranu sbírek

Od letošního února má Severočeské muzeum v Liberci zmodernizovanou knihovnu. Revitalizace knihovního prostoru je součástí většího projektu Zlepšení ochrany a zpřístupnění knihovního a sbírkového fondu Severočeského muzea.

„Modernizace historické knihovny je splněný sen. Proběhla tak, že si ji na první pohled nikdo nevšimne, snad jen vůně a odstín nového dřeva prozradí zásadní proměnu tohoto prostoru. Kromě čtenářů a badatelů to určitě ocení i filmaři, kteří v muzejní knihovně již mnohokrát natáčeli,“ uvedl Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea v Liberci.

Projekt, jehož celková investice je více než 16 milionů korun, byl podpořen z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2021–2027, konkrétně v rámci výzvy 50 MUZEA – SC4.4 (ITI). Dotace z IROP činí 12.755.453,28 Kč, zatímco podíl Libereckého kraje dosahuje výše 3.327.896,85 Kč. Hlavním cílem tohoto projektu je zlepšení přístupnosti muzejních sbírek a zároveň zajištění jejich dlouhodobé ochrany.

Jednou z klíčových komponent projektu je rozsáhlé restaurování historických tisků a plánů. Do roku 2027 projde odborným ošetřením 41 starých tisků z 16. a 17. století, spolu s 329 historickými stavebními plány muzea z konce 19. století. Po dokončení restaurátorských prací budou všechny tyto materiály opatřeny speciálními ochrannými obaly, které zajistí jejich bezpečné uložení pro budoucí generace.

„Dotační prostředky nám již zásadně pomohly restaurovat část sbírek Severočeského muzea a díky prostředkům z ITI se podaří další nemalá část. Pochopitelně, při rozsahu sbírkového fondu muzea se stále jedná o malé procento sbírkových předmětů, i tak je ta dotační pomoc velmi cenná,“ řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.

Kromě restaurování muzeum investovalo do nákupu nejmodernějšího vybavení pro ochranu a zpřístupnění sbírek. Nově pořízený art skener umožňuje šetrnou digitalizaci velkoformátových stavebních plánů a rozměrných dokumentů, které pak mohou být veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím online náhledů. Digitální mikroskop Keyence VHX-X1, díky svým moderním technologiím a sofistikovanému softwaru, nabízí široké možnosti průzkumu sbírkových předmětů a knihovního fondu.

Důležitou součástí inovace je i zavedení automatického knihovního systému Tritius. Tento software nejen eviduje, ale také umožňuje online přístup ke knihám, časopisům a starým tiskům díky katalogu, který je snadno dostupný návštěvníkům knihovny. K těmto technologiím se připojují adekvátní datová úložiště a servery, které umožní zveřejnění dat online, čímž se zvýší dostupnost a bezpečnost sbírek.

Revitalizace muzejní knihovny je pak nejviditelnější částí tohoto ambiciózního projektu. Nové knihovní skříně, navržené Tomášem Bártou a vyrobené společností ATELIÉRY BÁRTA s.r.o., nahrazují staré regály a poskytují důstojné i bezpečné uložení pro nejvzácnější část knihovního fondu, zároveň esteticky doplňují původní vybavení. Renovovány byly i historické roletové skříně a v depozitární části je moderní osvětlení se speciálními UV fóliemi, chránícími knihy před degradací.

„Krásně zrekonstruovaná historická knihovna určitě zaujme návštěvníky stejně jako by to byl velký a cenný exponát. Doplnění moderní technikou pak umožní kolegům z muzea a badatelům pracovat s tisky způsobem, který dosud nebyl možný,“ doplnila Květa Vinklátová.