Stát vám vrátí peníze. Jen si o ně neumíte říct

Daně většina lidí řeší jednou ročně. Podepíší podklady u zaměstnavatele, proběhne roční zúčtování a tím to končí. V jednoduchých situacích to stačí. Jakmile se ale během roku objeví jakákoli odchylka, vzniká prostor pro rozdíl. Ne v tom smyslu, že by člověk něco udělal špatně. Spíš v tom, že něco nevyužije. Rozdíl se pak neprojeví na první pohled. Nejde o pokutu ani problém s finančním úřadem. Jen o to, že zaplatíte víc, než bylo nutné.

Roční zúčtování a daňové přiznání nejsou totéž

Roční zúčtování provádí zaměstnavatel. Na základě podkladů, které mu dodáte, spočítá vaši daň za celý rok a zohlední základní slevy a odpočty. Daňové přiznání si naopak podáváte sami vůči finančnímu úřadu. Používáte k tomu stejné podklady, ale výsledek počítáte v širším kontextu celého roku. Rozdíl není jen v tom, kdo formulář vyplňuje. Rozdíl je v tom, co všechno se do výpočtu dostane.

Kdy stačí roční zúčtování

V řadě případů není důvod dělat věci složitější, než je nutné. Roční zúčtování obvykle stačí ve chvíli, kdy má člověk příjmy pouze ze zaměstnání a nemá žádné další vedlejší příjmy. Nezáleží přitom nutně na tom, jestli měl během roku jednoho nebo více zaměstnavatelů. Pokud se zaměstnání střídala postupně a poslední zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od těch předchozích, může zúčtování provést za celý rok. V takovém případě je vlastní daňové přiznání spíš zbytečná práce navíc.

Kdy už roční zúčtování nestačí

Jakmile se situace během roku změní, je potřeba zpozornět. Povinnost podat daňové přiznání vzniká například tehdy, když má člověk souběžně více zaměstnavatelů, podniká, má příjmy z pronájmu nebo jiné vedlejší příjmy nad zákonný limit. U těch se v praxi pracuje s hranicí 20 tisíc korun ročně, pokud jde o vedlejší příjmy při zaměstnání. U lidí bez zaměstnavatele je tato hranice vyšší, zhruba 50 tisíc korun ročně. Vedle toho existují i situace, kdy přiznání podat nemusíte, ale dává smysl ho podat.

• Typickým příkladem je změna zaměstnání. Pokud člověk nepracuje celý rok, ale jen jeho část, sleva na poplatníka se přesto počítá za celý rok. Bez vlastního přiznání se ale nemusí uplatnit v plné výši.
• Podobná situace nastává u rodičů. Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit jen jeden z nich, ale pokud se během roku mění příjmy nebo zaměstnání, část nároku může zůstat nevyužitá.
• Velmi často zůstává nevyužitá i sleva na manželku nebo manžela bez příjmů. Neplatí už ale automaticky pro každého s nízkými příjmy. Nárok vzniká jen ve chvíli, kdy druhý z partnerů pečuje o dítě do 3 let a jeho vlastní příjmy nepřesáhnou zákonný limit. V praxi to znamená, že řada lidí s ní sice počítá, ale nakonec na ni vůbec nedosáhne. A naopak jiní ji neřeší, i když by ji uplatnit mohli.
• Další oblastí jsou úroky z hypotéky. Banka každý rok pošle potvrzení, ale tím role klienta nekončí. Pokud se úroky nepromítnou do daňového přiznání nebo ročního zúčtování, efekt je nulový. Při správném uplatnění přitom nejde o drobné. U běžné hypotéky se roční úspora může pohybovat i v řádu desítek tisíc korun.
• Podobně funguje penzijní spoření nebo životní pojištění. Peníze odcházejí pravidelně, ale pokud se neobjeví v daních, neprojeví se ani jejich daňová výhoda.
• Specifickou kategorií jsou vedlejší příjmy. Typicky brigády, drobné podnikání nebo jednorázové příjmy. Ty lidé často podcení nebo vůbec neřeší, přestože právě tady může vzniknout povinnost podat přiznání.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání i dobrovolně

Rozhodování se dá zjednodušit. Pokud člověk během roku nepracoval nepřetržitě, střídal zaměstnání nebo měl výpadek příjmů, dává smysl se na výsledek podívat samostatně.

Stejně tak v případě, kdy má odpočty, které neřešil průběžně. Hypotéka, spoření nebo rodinná situace často vytváří nárok, který se v ročním zúčtování neprojeví naplno.

V těchto případech nejde o složité rozhodování. Stačí si porovnat, co vyšlo v ročním zúčtování a co vychází při vlastním výpočtu.

Jak zjistit, na čem jste

Základem je potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. K tomu přehled věcí, které mohou vstupovat do odpočtů – například potvrzení o úrocích z hypotéky, příspěvcích na penzijní spoření nebo informace o dětech.

S těmito podklady se dá udělat základní výpočet během několika minut. Ten obvykle ukáže, jestli má smysl se tématu věnovat víc. V jednodušších případech stačí online kalkulačka. Ve složitějších situacích dává smysl obrátit se na účetní nebo daňového poradce. Ne kvůli optimalizaci, ale kvůli jistotě, že výsledek odpovídá realitě.

Nejde o to zaplatit méně. Jde o to zaplatit správně

Daně nejsou prostor, kde by většina lidí dělala chyby aktivně. Problém vzniká spíš pasivně. V tom, že se spokojí s prvním výsledkem a dál ho neověřují. Rozdíl mezi tím, co zaplatíte, a tím, co jste zaplatit měli, pak nevzniká v zákoně. Vzniká ve chvíli, kdy si celý rok nespojíte dohromady. A právě v tom bývá prostor pro peníze, které zůstávají ležet.

Iva Grácová

Iva vystudovala obor Národní hospodářství na ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Ve světě bankovnictví a financí se aktivně pohybuje již od roku 2007. Cenné pracovní zkušenosti získala díky svému dlouholetému působení v Citigroup Inc., kde pracovala jako specialista a poradce privátního a investičního bankovnictví. V současné době se věnuje psaní článků a komentářů na aktuální ekonomické dění, spolupracuje jako copywriter převážně s finančními společnostmi a pravidelně svými články přispívá například na finančním portálu Bezvamoney.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/