Inflace může znovu růst. Spořicí účty na to nemusí stačit

Geopolitická krize na Blízkém východě se stále výrazněji promítá do cen energií, zejména ropy a plynu. Právě Evropa přitom patří mezi regiony, které tyto tlaky zasahují nejcitelněji. A to nejpodstatnější, s jejich růstem znovu sílí riziko vyšší inflace, která postupně snižuje kupní sílu úspor. V takovém prostředí už běžné nástroje, jako jsou spořicí účty, nemusí v příštích měsících představovat dostatečnou ochranu hodnoty peněz. Což vyžaduje pozornost střadatelů a hledání řešení.

Nabídkové šoky znovu vracejí inflaci do hry

Riziko další nabídkově tažené inflace dnes není rozhodně jen na úrovní spekulací nebo teorií. Podle americké EIA se ropa Brent má v nejbližších dvou měsících držet nad 95 dolary za barel, přičemž samotná agentura výslovně uvádí, že výhled silně závisí na délce konfliktu na Blízkém východě a s tím spojených výpadcích těžby.

Ropa Brent v důsledků útoků na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě vystoupala až nad 113 dolarů za barel. Na tak vysokých cenách se trh nepohyboval od poloviny roku 2022. Nejvíce znepokojující je rychlost cenového růstu. Jenom od začátku roku 2026 si ropa Brent připsala více jak 100 %. Podobné pohyby nejsou na trzích nikdy přirozené a návrat do rovnováhy trvá o to déle.

Cena ropy Brent vzrostla od začátku roku 2026 o více jak 100 %. Zdroj: tradingview.com

Rychlý vzestup ropy se nás v tuzemsku úzce týká. Od začátku března průměrná cena nafty vystoupala z 33 korun na 43 korun, což je 30% nárůst během velmi krátkého času. Podobný skok je tím pádem předzvěstí růstu cen produktů a služeb, kde se zvýšené náklady musí s určitým časovým odstupem projevit.

Průměrná cena nafty vzrostla o 30 %, z 33 korun na 43 korun. Zdroj: kurzy.cz

Obavy z inflace jsou reálné

Kvůli hrozbě nabídkově tažené inflace derivátové trhy začínají propisovat růst úrokových sazeb v eurozóně a ve Velké Británii. Vzhledem k tomu, že na těchto trzích operují primárně velké instituce, které mají největší znalosti v oboru, měl by běžný střadatel jejich chování brát vážně a postavit se problému čelem.

Derivátové trhy propisují růst úrokových sazeb v eurozóně a ve Velké Británii

Dražší energie se s časovým zpožděním „přelévají“ do celé ekonomiky. Hospodářství si lze totiž představit jako spojené nádoby. Zprvu tedy stoupá na ceně ropa a plyn, paliva, doprava a posléze ceny služeb a potravin. Než se člověk naděje, jeho úspory přišly o nemalou část kupní síly. Tudíž je nutné jednat s předstihem, protože jakmile stojí v obchodě zboží v průměru o 5 % více, je pozdě.

Spořicí účty dnes vytvářejí jen omezený polštář

Právě tady naráží klasické spoření na svůj limit. Běžné spořící účty dnes zpravidla nabízejí zhodnocení okolo 3 %, často navíc jen do určitého limitu nebo za splnění přísných podmínek v podobě využívání řady bankovníchslužeb.

Průměrná úroková sazba 3 % nevypadá sice na první pohled špatně, jenže pokud by se inflace znovu posunula výš kvůli energiím, tento výnos inflaci nemusí vůbec pokrýt. Ačkoliv spořicí účet můžeme vnímat jako vhodný nástroj pro malou rezervu, nemusí být nadále dostatečně silným řešením pro peníze, které mají dlouhodobě odolávat znehodnocování.

Ronda Invest nabízí výnos až 8 % ročně

Právě proto dává smysl hledat alternativu, která nabídne vyšší reálný výnos – nominální výnos očištěný o inflaci. Na platformě Ronda Invest najdete řešení v podobě investic do úvěrů zajištěných nemovitostmi s výnosem až 8 % ročně. Bez poplatků, již od výše investice 1 000 korun a s měsíčně vyplácenými výnosy. Každý úvěr je zajištěný nemovitostí s LTV kolem 70 %, čímž se vytváří dostatečný bezpečnostní polštář. Pro investora to znamená kombinaci atraktivního výnosu a hmatatelného zajištění, které je v dnešní nejisté době velmi důležité.

Rozdíl několika procent dnes rozhoduje mnohem víc než dřív

Ve chvíli, kdy inflace může znovu znatelně vzrůst kvůli cenám energií, je rozdíl mezi 3 % a 8 % propastný. Za předpokladu, že investujeme na 20 let, u počáteční částky 100 000 korun znamená 3% složený úrok zhodnocení 80 611 korun (konečná částka 180 611 korun). Zatímco 8 % představuje výnos ve výši 366 096 korun (konečná částka 466 096 korun).

Rozdíl výnosů při 3% a 8% složeném úroku při délce časové řady 20 let. Zdroj: Vlastní práce

Díky těm 5 procentním bodům navíc získá investor dalších 285 485 korun. To ilustruje krásu složeného úročení, kdy se v dlouhém období každý procentní bod skutečně počítá.

Když si zvolíme v modelovém příkladu, že je po celých 20 let inflace 2 % za rok (cílování ČNB), kumulativně dosahuje inflace 48,6 %. Po očištění o inflaci mají investice reálnou hodnotu 121 514 korun (při 3 % zhodnocení) a 313 658 korun (při 8 % zhodnocení).

Obě varianty tedy přinesou kladný reálný výnos, takže úspory jsou před znehodnocením chráněny. Jenomže u první varianty téměř chybí jakékoliv bezpečnostní rozpětí, protože 3 % jsou velmi blízko od inflačního cíle tuzemské centrální banky.

Proto investor potřebuje, aby peníze pracovaly skutečně tím správným způsobem, čímž bude zajištěno, že je jejich hodnota chráněna před znehodnocením. A právě v tom spočívá hlavní síla podobných investičních řešení. Nabízejí větší výnosový polštář, v tomto případě o 6 procentních bodech nad cílováním inflace, pro období, kdy se inflační spirála může zase roztočit.

Peníze by neměly jen čekat, musí pracovat

Pro krátkodobou rezervu zůstává spořicí účet užitečný. Pro část kapitálu, která má přinášet vyšší výnos a zároveň si udržet obranu proti potenciálně rostoucí inflaci, ale může být Ronda Invest zajímavější volbou. Výnos až 8 % ročně dnes hravě překonává běžné úrokové sazby na spořicích účtech a vytváří mnohem silnější ochranný val před znehodnocením.