V únoru v Česku zbankrotovalo pouze 54 firem, bylo však podáno 103 návrhů na bankrot

V únoru soudy v České republice vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz .

„ Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V únoru soudy nejvíce firemních bankrotů vyhlásily v Praze (19), na kterou připadla více než třetina celkového počtu. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 12 bankrotů a v Moravskoslezském kraji zbankrotovalo 6 firem. V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina nebyl v únoru vyhlášen ani jeden bankrot.

Od loňského března do konce letošního února bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (335), v Jihomoravském (130) a Moravskoslezském kraji (63). Na hlavní město tak připadá 45 % ze všech bankrotů. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina (10), 11 jich shodně zbankrotovalo v Karlovarském a Pardubickém kraji.

Počet bankrotů nejvíce vzrostl v Plzeňském kraji

Situace v jednotlivých krajích je značně odlišná. Oproti předchozímu období se za posledních 12 měsíců počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Plzeňském kraji, kde vzrostl o 90 %. I tak zde byla míra bankrotů podprůměrná. Druhý nejvyšší růst vykázaly firmy se sídlem v Ústeckém kraji (o 48 %), v tomto kraji byla míra bankrotů druhá nejvyšší. Na třetím místě byl Jihomoravský kraj, kde se počet bankrotů zvýšil o 35 %. Je to zároveň kraj, který měl v daném období nejvyšší míru bankrotů.

Graf 1: Bankroty a návrhy na bankrot obchodních společností 2024–2026

Zdroj: CRIF

Graf 2: Počet bankrotů obchodních společností za posledních 12 měsíců (březen až únor)

Zdroj: CRIF

V pěti krajích se počet firemních bankrotů naopak snížil. Nejvíce to bylo v Jihočeském kraji, a to o 26 %. V Královéhradeckém kraji jejich počet klesl o 19 % a ve Středočeském kraji o 17 %. Ve dvou krajích se jejich počet meziročně nezměnil, jedná se o Pardubický a Karlovarský kraj.

V Jihomoravském kraji byla situace nejhorší. Na 10 tisíc aktivních subjektů zde připadlo 24 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji o jeden méně. Nadprůměrnou míru bankrotů dále vykázaly firmy se sídlem v Praze, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji. Nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v Pardubickém a Zlínském kraji, kde na 10 tisíc subjektů shodně připadlo pouze 9 bankrotů.

Z jednotlivých odvětví za období od loňského března do konce února soudy nejvíce bankrotů vyhlásily v obchodu (168), ve kterém působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (115). Shodně 97 obchodních společností zbankrotovalo ve stavebnictví a v oboru, který se zabývá nakládáním s nemovitostmi.

Oproti předchozímu období se počet firemních bankrotů meziročně nejvýrazněji zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, a to o polovinu. Ve stavebnictví se jejich počet zvýšil o 24 % a o 20 % to bylo v oboru, který se věnuje činnostem souvisejícím s vodním hospodářstvím. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 18 %. Shodně o 8 % to bylo v profesních, vědeckých a technických činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví zásobování vodou, kde za posledních 12 měsíců připadlo 24 bankrotů na 10 tisíc subjektů. V dopravě a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19 firemních bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Na 10 tisíc firem v něm připadly 3 bankroty. Podprůměrnou míru bankrotů měla i odvětví informační a komunikační činnosti a ostatní činnosti (poskytování osobních služeb).