Otázky a odpovědi týkající se přerozdělení finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti

Jaký byl účel přezkumu programů politiky soudržnosti v polovině období?

Na začátku programového období 2021–2027 byly členským státům přiděleny orientační vnitrostátní finanční příděly pokrývající celé období. Členské státy přidělily tyto prostředky na různé investiční oblasti a programy. Vzhledem k tomu, že se však politické priority v posledních letech výrazně změnily, musely EU a členské státy přehodnotit své investiční plány. Konkurenceschopnost, obrana a civilní připravenost, cenově dostupné a udržitelné bydlení, vodohospodářská odolnost a energetická konektivita, jakož i potřeba posílit dovednosti související s těmito oblastmi se v posledních letech ukázaly jako politické priority EU i jejích členských států.

Politika soudržnosti zahrnuje integrovaný mechanismus flexibility – přezkum programů v polovině období –, který členským státům umožňuje upravit své investiční plány na poslední roky prováděcího období tak, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám.

V souvislosti s přezkumem v polovině období v roce 2025 však spolunormotvůrci na návrh Komise z dubna 2025 přijali nová opatření v rámci přezkumu v polovině období, která vybízejí členské státy, aby přeprogramovaly část svých fondů politiky soudržnosti na nové politické priority. Na základě těchto opatření by členské státy, které přerozdělují své fondy soudržnosti na tyto priority, mohly těžit ze zlepšených finančních podmínek. Ještě příznivější zacházení bylo nabídnuto východním regionům EU sousedícím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou.

Jaké finanční pobídky byly členským státům nabídnuty k přerozdělení finančních prostředků na nové priority?

Na programy, které přerozdělují značné částky na nové politické priority, je nabízena vyšší míra předběžného financování (1,5 % nad rámec regulatorních 0,5 %). Tato míra může dosáhnout 9,5 % u přeprogramovaných finančních prostředků ve východních příhraničních regionech. Nové investice rovněž těží z vyšší míry spolufinancování ze strany EU (dalších 10 procentních bodů v každé kategorii regionů). Díky těmto opatřením mají členské státy vyšší likviditu a nižší tlak na vnitrostátní rozpočty.

A konečně, programy, které přerozdělují určitou úroveň finančních prostředků na nové priority, těží z dodatečného roku způsobilosti finančních prostředků.

Využily všechny země EU příležitosti přeprogramovat fondy politiky soudržnosti na strategické priority?

Dva členské státy – Rakousko a Lucembursko – během přezkumu politiky soudržnosti v polovině období nepřerozdělily finanční zdroje na nové priority. Toto rozhodnutí vyplynulo z jejich již pokročilého čerpání finančních prostředků, které ponechalo minimální nevyužité částky. Investiční plány v obou zemích jsou však pevně sladěny s prioritami přezkumu politiky soudržnosti v polovině období.

Jak byly přerozděleny finanční prostředky na posílení konkurenceschopnosti Evropy?

15,2 miliardy eur bylo určeno na posílení konkurenceschopnosti Evropy. To umožňuje navýšit investice do Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), čímž se sníží klíčová zranitelná místa a technologická závislost na zemích mimo EU. Posílí rovněž úsilí o dekarbonizaci a rozvoj příslušných dovedností pracovníků a podnikatelů. Podpora v rámci platformy STEP byla rovněž rozšířena na všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, a to ve všech kategoriích regionů (méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a rozvinuté regiony), přičemž se i nadále zaměřovala na malé a střední podniky. To zahrnuje investice v rámci významného projektu společného evropského zájmu a investice spojené s průmyslovou dekarbonizací výrobních procesů a výrobků, a to i v automobilovém průmyslu.

Jak byly finanční prostředky přesměrovány na obranu, civilní připravenost a bezpečnost Evropy?

Fondy soudržnosti ve výši 11,9 miliardy EUR byly směřovány na obranu, civilní připravenost a vojenskou mobilitu, přičemž upřednostňovaly investice do dvojího užití, jakož i rozvoj dovedností v oblasti civilní připravenosti a obrany. Podstatná část přerozdělení prostředků v této oblasti posílí vojenskou mobilitu, zejména v rámci koridorů vojenské mobility EU. Podporovaná dopravní infrastruktura bude využívána jak v době míru, tak během konfliktů, čímž se zajistí propojení a zlepší nasaditelnost a interoperabilita obranných sil a záchranných služeb v naléhavých situacích. Investice rovněž podpoří odvětví obrany a odvětví dvojího užití při vývoji technologií, výrobků a služeb s aplikacemi pro vojenské i civilní účely.

Pokud jde o civilní připravenost, investice posílí schopnosti lépe předvídat nové krize, mimořádné události a vznikající hrozby a reagovat na ně. Cílem podpory EU bude mimo jiné posílit kybernetickou bezpečnost a kybernetickou odolnost. To přispěje k odvrácení rušivých útoků a k posílení středisek pro řízení rizik katastrof, integrovaného monitorování více rizik a systémů včasného varování, jakož i systémů včasné prevence – to vše s cílem zlepšit dobu odezvy a zmírnit dopady katastrof. Dovednosti posílené prostřednictvím nových programů soudržnosti jsou důležité pro civilní připravenost, obranný průmysl a kybernetickou bezpečnost. Jsou nezbytné nejen ve vojenském kontextu, ale také při zvládání přírodních katastrof, mimořádných událostí a narušení infrastruktury.

Co znamenají výsledky přezkumu v polovině období pro investice do bydlení?

Fondy politiky soudržnosti přerozdělené na cenově dostupné a udržitelné bydlení dosáhly 3,3 miliardy EUR. Cílem tohoto financování je usnadnit přístup k cenově dostupnému bydlení a usnadnit energeticky účinnou renovaci stávajícího bytového fondu ve prospěch zranitelných skupin, jako jsou romská komunita, mladí a starší lidé, jednotlivci s nízkými a středními příjmy, osoby se zdravotním postižením a bezdomovci, jakož i lidé v řídce osídlených a venkovských oblastech. Iniciativy vytvořené v rámci Nového evropského Bauhausu mohou těchto nových možností financování využít. Tyto investice jsou strukturální i dlouhodobé a kombinují sociální začleňování, transformaci energetiky, hospodářský rozvoj, jakož i územní soudržnost a konkurenceschopnost, což jsou hlavní složky cílů politiky soudržnosti EU.

Jak byly finanční prostředky přerozděleny, aby byla zajištěna vodohospodářská odolnost?

V 16 členských státech bylo přerozděleno 3,1 miliardy eur, přičemž většina podpory byla určena na výstavbu nebo modernizaci infrastruktury pro odpadní a pitnou vodu a na posílení vodohospodářské odolnosti a udržitelného hospodaření se zdroji. Plánované investice zahrnují také rozvoj nových skladovacích systémů a propojení mezi vodními systémy, ochranu vodních ekosystémů a obnovu oblastí s vysokou environmentální hodnotou. Zahrnují také systémy včasného varování před povodněmi a zvýšenou účinnost zásobování vodou prostřednictvím digitalizace, automatizace a optimalizace.

Jak byly finanční prostředky přerozděleny na transformaci energetiky?

V jedenácti členských státech byla mobilizována podpora v celkové výši 1,2 miliardy EUR zaměřená na rozvoj energetických propojovacích vedení a podpůrné infrastruktury. Plánované investice se zaměřují na přeshraniční elektrické vedení, včetně podmořských a podzemních propojení. Další investice se zaměří na ochranu kritické energetické infrastruktury, instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, infrastrukturu pro alternativní paliva a rozvoj inteligentních energetických systémů a souvisejícího skladování. Tyto investice přispějí ke zlepšení bezpečnosti dodávek a k lepší integraci obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů, čímž se sníží ceny energie, sníží emise skleníkových plynů a posílí konkurenční výhoda Evropy.

Jak přeprogramování finančních prostředků pomohlo východním příhraničním regionům reagovat na jejich výzvy?

Prostřednictvím přezkumu v polovině období a na podporu provádění strategie Komise pro východní příhraniční regiony budou mít tyto regiony prospěch ze zvláštních příznivých podmínek. Investice do nových strategických priorit jsou důrazně podporovány prostřednictvím vyššího předběžného financování programů a míry spolufinancování.

V těchto regionech bylo přerozděleno téměř 5,6 miliardy EUR se zaměřením na vojenskou mobilitu, vývoj a výrobu kritických technologií a obranný průmysl spolu s investicemi do dovedností, bydlení a vodohospodářské infrastruktury. To by mělo umožnit, aby východní hranice EU zůstala bezpečná a konkurenceschopná a nadále přitahovala investory a zároveň poskytovala budoucí příležitosti jejich obyvatelům. Odborná příprava, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace ve specializovaných technologiích, a to i v odvětví obrany, pomohou pracovníkům přijmout budoucnost s větší důvěrou.

Tyto investice přinesou vedlejší přínosy v celé EU prostřednictvím dodavatelských řetězců a obchodu. Rovněž zvýší bezpečnost a stabilitu celého kontinentu a přispějí k cíli politiky soudržnosti, kterým je neopomíjet žádný region.

Byla výše finančních prostředků, které mohly být v rámci přezkumu v polovině období přerozděleny na nové priority, omezena?

Přerozdělení prostředků na nové politické priority bylo dobrovolné. Aby bylo možné využít finančních pobídek a flexibility v rámci přezkumu v polovině období, muselo být nejméně 10 % finančních zdrojů programů přerozděleno na jednu nebo více strategických priorit prostřednictvím změn předložených do konce prosince 2025. K přerozdělení byly v zásadě k dispozici pouze finanční prostředky, které dosud nebyly přiděleny na konkrétní projekty. I když musely být dodrženy také požadavky na tematické zaměření a příspěvek v oblasti klimatu, byly uvolněny, aby podpořily větší mobilizaci finančních prostředků na strategické priority.

Pro více informací

Tisková zpráva

Přezkum politiky soudržnosti v polovině období

Strategie EU pro regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou