Vnější vztahy - Vývoj ekonomiky České republiky - 4. čtvrtletí 2025

Vnější vztahy

Vývoz zboží loni vzrostl, ale jeho meziroční dynamika v průběhu roku slábla.

Hodnota vývozu zboží [1] v roce 2025 celkově dosáhla 4 789,5 mld. korun a oproti předchozímu roku se zvýšila o 126,4 mld. (2,7 %). Nominální přírůstek exportu byl mírnější než v roce 2024, zejména vlivem cenového vývoje [2] . Globální zahraniční obchod loni ovlivňovalo zavádění cel mezi Spojenými státy americkými a zbytkem světa. Silný impuls dostal export zejména na začátku roku [3] a meziroční tempo pak v průběhu loňska sláblo. V samotném 4. čtvrtletí hodnota exportu celkem meziročně vzrostla o 1,7 mld. korun (0,1 %) a dosáhla 1 191,1 mld. Podle sezónně očištěných údajů hodnota exportu ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně stoupla o 1,5 %.

Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ

Zpomalil růst exportu do některých mimounijních zemí.

V loňském roce vzrostla hodnota exportu zboží do EU (+77,7 mld. korun, 2,1 %) i mimo Unii (+48,3 mld., 4,7 %). U mimounijního vývozu bylo ale patrné výrazné zpomalení přírůstku oproti předchozímu roku. Hlavní podíl na tomto zmírnění měl loni vývoj exportu do Spojených států amerických, Velké Británie a Singapuru. Na mohutná navýšení z roku 2024 zde totiž loni vývoz navázal stagnací [4] . Nejvíce se loni zvýšil export do Německa
(+34,8 mld. korun, 2,5 %), na Slovensko (+13,6 mld., 3,2 %) a do Francie (+13,4 mld.,
6,0 %). Významné přírůstky byly zachyceny také u exportu do Turecka (+7,7 mld., 10,0 %), na Ukrajinu (+7,6 mld. korun, 16,9 %), do Dánska (+7,0 mld., 18,8 %), Rakouska (+6,9 mld., 3,9 %), Švédska (+6,2 mld., 9,0 %), Belgie (+6,3 mld., 6,1 %) a Švýcarska (+5,6 mld.,
7,2 %). K výraznému procentnímu navýšení exportu loni došlo také u Filipín
(+1,1 mld. korun, 73,4 %) a Jižní Koreje (+4,8 mld., 38,0 %). Zaznamenané poklesy byly loni vesměs mírné a nejvýrazněji se loni snížil export do Nizozemska (−4,8 mld. korun, −3,2 %), Maďarska (−3,6 mld., −2,5 %) a Ruska (−3,4 mld., −23,3 %). V samotném 4. čtvrtletí meziročně stagnoval export do EU (+2,6 mld. korun, 0,3 %) i mimo Unii (−1,0 mld., −0,4 %). Příznivý vývoj vývozu do Francie, na Slovensko, do Švýcarska nebo Švédska (viz Tabulka č. 2) byl totiž kompenzován poklesy exportu do Polska, Spojených států amerických, Německa či Velké Británie.

Tabulka č. 1 Oddíly klasifikace CPA s největším vlivem na vývoj vývozu zboží ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 2 Země s největším vlivem na vývoj vývozu zboží ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč	%
Stroje a zařízení j. n.	+6,2	+4,9
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+5,1	+1,6
Ropa a zemní plyn	+2,5	+943,7
Základní farmaceutické výrobky a přípravky	+1,8	+10,4
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	+1,4	+6,4
Základní kovy	+1,2	+3,6
Potravinářské výrobky	+1,1	+2,2
Počítače, elektron. a opt. přístroje a zařízení	+1,0	+0,8
Nábytek	−1,1	−12,8
Ostatní nekovové minerální výrobky	−1,1	−5,6
Kovodělné výrobky kromě strojů a zařízení	−1,3	−1,9
Papír a výrobky z papíru	−1,3	−6,5
Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch	−4,1	−20,9
Chemické látky a přípravky	−4,8	−8,3
Elektrická zařízení	−6,4	−5,4

	mld. Kč	%
Francie	+6,4	+11,8
Slovensko	+5,4	+4,7
Švýcarsko	+3,1	+16,1
Švédsko	+2,1	+12,5
Rakousko	+1,8	+4,1
Norsko	+1,4	+26,6
Jižní Korea	+1,2	+29,6
Singapur	+1,1	+30,0
Belgie	−1,1	−4,0
Izrael	−1,4	−18,4
Nizozemsko	−1,5	−3,9
Velká Británie	−2,3	−4,5
Německo	−2,6	−0,8
Spojené státy americké	−3,0	−8,7
Polsko	−6,7	−7,3

Zdroj: ČSÚ

Motorová vozidla klíčově přispívala k loňskému nárůstu exportu.

K navýšení hodnoty vývozu v roce 2025 jednoznačně nejvíce přispěl export motorových vozidel (+57,8 mld. korun, 4,4 %). S odstupem pak následovaly ostatní oblasti domácí výroby – stroje a zařízení (+17,2 mld. korun, 3,4 %), které se částečně zotavily po poklesu z předchozího roku, a v posledních letech výrazně rostoucí ostatní dopravní prostředky (+13,1 mld. korun, 15,9 %) a potravinářské výrobky (+11,8 mld., 6,2 %). Významný byl rovněž přírůstek vývozu základních farmaceutických výrobků a přípravků (+8,0 mld., 11,3 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+7,8 mld. korun, 16,2 %), pryžových a plastových výrobků (+6,6 mld., 3,0 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (+6,0 mld., 1,4 %) a koksu a rafinovaných ropných výrobků (+5,5 mld., 13,0 %). Pokles hodnoty vývozu byl loni soustředěn zejména do oblasti chemických látek a přípravků (−10,7 mld. korun, −4,8 %). Ve 4. čtvrtletí byla meziroční dynamika exportu napříč různými artikly jen velmi mírná, včetně obvyklých tahounů vývozu, jakými byla jen slabě rostoucí motorová vozidla (viz Tabulka č. 1). Naopak poměrně silný kvartál vykázal export strojů a zařízení, který byl v posledních letech utlumen. K celkovému meziročnímu růstu vývozu přispíval významněji také export ropy a zemního plynu. Naopak se prohloubil pokles, do kterého se v předcházejícím kvartálu dostal vývoz elektrických zařízení, trval propad u chemických látek a přípravků a výrazně se snížil export elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu.

Dovoz loni rostl mírně.

Dovoz zboží v roce 2025 dosáhl 4 576,7 mld. korun a zvýšil se o 134,0 mld. (3,0 %). Nominální přírůstek posílil oproti roku 2024, ačkoli cenový vývoj [5] působil ve směru poklesu. Rovněž v případě dovozu byla meziroční dynamika nejsilnější na počátku roku a postupně slábla. Ve 4. čtvrtletí poklesla hodnota dovozu o 10,8 mld. korun (−0,9 %) na 1 138,7 mld. Mezičtvrtletně se dovoz ve 4. kvartálu zvýšil o 1,3 %.

Rostl dovoz z EU i z mimounijních zemí.

Import ze zemí EU se loni zvýšil o 62,6 mld. korun (2,3 %). V případě dovozu mimo EU byl přírůstek relativně silnější (+48,5 mld., 3,0 %). K největšímu nárůstu loni došlo u dovozu z Norska (+24,2 mld. korun, 44,0 %) a Číny (+19,6 mld., 3,6 %). Významná navýšení byla zachycena u importu z Německa (+11,4 mld. korun, 1,1 %), Rakouska (+9,1 mld., 7,5 %), Turecka (+8,9 mld., 16,0 %), Maďarska (+6,1 mld., 6,1 %) a Švýcarska (+5,6 mld., 11,8 %). Silné procentní nárůsty byly zaznamenány u dovozu ze Singapuru (+5,1 mld., 102,2 %) a Spojených arabských emirátů (+1,4 mld., 32,6 %). Jen u menšiny zemí došlo k poklesu importu, významný propad měl jen dovoz z Ruska (−53,0 mld. korun, −67,5 %) a Tchaj-wanu (−8,0 mld., −17,8 %). Na celkovém poklesu dovozu ve 4. čtvrtletí měly větší podíl mimounijní země (−8,6 mld., −2,0 %) než import z EU (−5,7 mld. korun, −0,8 %). Ve směru meziročního poklesu dovozu působil zejména vývoj u Ruska a Číny (viz Tabulka č. 4) a výrazná snížení byla zachycena také u importu ze Slovenska, Polska či Německa. Naopak rostl dovoz z Norska, Maďarska nebo Tchaj-wanu.

Značně loni rostl import kovodělných výrobků.

Nejvíce se loni zvýšil dovoz kovodělných výrobků [6] (+40,1 mld. korun, 18,4 %) a elektrických zařízení [7] (+31,4 mld., 7,2 %). Výrazný nárůst byl zachycen také u importu motorových vozidel (+16,7 mld. korun, 2,5 %), potravinářských výrobků (+15,3 mld., 6,2 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+10,7 mld., 54,8 %), ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (+9,2 mld., 9,6 %) a ostatních dopravních prostředků (+9,1 mld., 14,5 %). Výrazně se snížila zejména hodnota dovozu koksu a rafinovaných ropných výrobků (−7,5 mld. korun, −7,5 %). Celkové meziroční snížení importu zboží ve 4. čtvrtletí ovlivnil především pokles u dovozu ropy a zemního plynu (viz Tabulka č. 3). Nižší byl také dovoz chemických látek a přípravků, strojů a zařízení, elektrických zařízení nebo koksu a rafinovaných ropných výrobků. Rostl naopak import ostatních dopravních prostředků a zařízení nebo ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu.

Tabulka č. 3 Oddíly klasifikace CPA s největším vlivem na vývoj dovozu zboží ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 4 Země s největším vlivem na vývoj dovozu zboží ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč	%
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	+3,6	+24,9
Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu	+1,6	+5,7
Kovodělné výrobky kromě strojů a zařízení	+1,4	+2,1
Základní farmaceutické výrobky a přípravky	+1,0	+3,1
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+1,0	+0,6
Dřevo a dřevěné výrobky kromě nábytku	+0,8	+13,7
Černé a hnědé uhlí a lignit	−0,8	−28,0
Papír a výrobky z papíru	−0,9	−5,1
Pryžové a plastové výrobky	−0,9	−1,8
Usně a související výrobky	−0,9	−11,6
Koks a rafinované ropné produkty	−1,5	−6,8
Elektrická zařízení	−1,8	−1,5
Stroje a zařízení j. n.	−2,1	−2,1
Chemické látky a přípravky	−2,6	−2,9
Ropa a zemní plyn	−6,7	−16,4

	mld. Kč	%
Norsko	+7,1	+75,8
Maďarsko	+4,5	+18,7
Tchaj-wan	+2,5	+27,9
Rakousko	+2,1	+6,6
Singapur	+1,9	+145,7
Švýcarsko	+1,7	+15,3
Japonsko	+1,6	+8,0
Kazachstán	+1,5	+33,0
Indie	−1,6	−17,1
Ázerbájdžán	−1,8	−18,6
Německo	−3,0	−1,2
Polsko	−4,1	−3,8
Slovensko	−5,2	−7,8
Čína	−7,7	−5,1
Rusko	−21,7	−78,0

Zdroj: ČSÚ

Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím loni zůstal výrazný.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím loni dosáhla přebytku 212,9 mld. korun. Šlo o mírné snížení kladného salda oproti předchozímu roku (−7,6 mld.). Většina přebytku vznikla v první polovině roku 2025. Ve 4. kvartálu 2025 dosáhl přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím 52,4 mld. korun. To byl meziročně o 12,5 mld. lepší výsledek a zároveň nejvyšší kladné saldo pro tento kvartál roku v celé časové řadě. Bilance zahraničního obchodu se zbožím se podle sezónně očištěných údajů ve 4. čtvrtletí zlepšovala i mezičtvrtletně.

Zlepšovalo se kladné saldo obchodu se zeměmi EU.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím se v roce 2025 zlepšovala v případě obchodu s EU (+15,1 mld. korun) a drobně se zhoršila u obchodu s mimounijními zeměmi (−0,2 mld.). Nezanedbatelně negativně se ale loni projevila na celkové bilanci kategorie nespecifikovaných zemí [8] (−22,5 mld. korun). Nejvíce ve směru zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím působil obchod s Norskem (−25,0 mld. korun), Čínou (−21,7 mld.), Maďarskem (−9,7 mld.), Nizozemskem (−6,9 mld.), Španělskem (−5,6 mld.) a Singapurem (−5,0 mld.). Naopak saldo se výrazně zlepšilo u obchodu s Ruskem (+49,6 mld. korun), Německem (+23,4 mld.) a Francií (+11,1 mld.). Významně ve směru zlepšení bilance působil také obchod se Spojenými státy americkými (+7,2 mld.), Tchaj-wanem (+7,0 mld.), Ukrajinou (+6,1 mld.), Dánskem (+5,9 mld.), Slovenskem (+5,5 mld.) nebo Belgií (+5,1 mld.). V samotném 4. čtvrtletí se meziročně zvýšil přebytek obchodu s EU o 8,3 mld. korun a deficit se zeměmi mimo EU [9] se zmírnil o 7,6 mld. Bilance se nejvíce meziročně zlepšila u Ruska, Slovenska, Číny a Francie (viz Tabulka č. 6). Naopak ve směru zhoršení působil zejména obchod s Norskem, Spojenými státy americkými nebo Maďarskem.

Tabulka č. 5 Oddíly klasifikace CPA s největším vlivem na vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 6 Země s největším vlivem na vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím ve 4. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč
Ropa a zemní plyn	+9,3
Stroje a zařízení j. n.	+8,2
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+4,2
Koks a rafinované ropné produkty	+1,9
Počítače, elektron. a opt. přístroje a zařízení	+1,8
Pryžové a plastové výrobky	+1,5
Základní kovy	+1,3
Produkty zemědělství a myslivosti	+1,1
Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu	−0,9
Ostatní nekovové minerální výrobky	−1,6
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	−2,2
Chemické látky a přípravky	−2,2
Kovodělné výrobky kromě strojů a zařízení	−2,7
Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch	−4,4
Elektrická zařízení	−4,7

	mld. Kč
Rusko	+21,0
Slovensko	+10,6
Čína	+8,4
Francie	+6,1
Švédsko	+2,0
Jižní Korea	+1,6
Belgie	−1,7
Irsko	−2,0
Kazachstán	−2,3
Velká Británie	−2,5
Polsko	−2,7
Tchaj-wan	−2,7
Maďarsko	−3,5
Spojené státy americké	−3,5
Norsko	−5,7

Zdroj: ČSÚ

Ve směru zlepšení bilance loni působil obchod s motorovými vozidly.

Ve směru zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím loni nejvíce působil obchod s kovodělnými výrobky (−39,9 mld. korun) a elektrickými zařízeními (−30,8 mld.). Významně se zhoršilo také saldo obchodu s produkty zemědělství a myslivosti (−7,2 mld. korun) a chemickými látkami a přípravky (−7,3 mld.). Naproti tomu loni ve směru zlepšení bilance výrazně působil obchod s motorovými vozidly
(+41,1 mld. korun), stroji a zařízeními (+15,1 mld.), koksem a rafinovanými ropnými produkty (12,9 mld.), počítači, elektronickými a optickými přístroji (+8,6 mld.), základními farmaceutickými výrobky a produkty (+5,3 mld.) a pryžovými a plastovými výrobky (+5,1 mld.). Celkové meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím ve 4. čtvrtletí pozitivně ovlivnil především obchod s ropou a zemním plynem (viz Tabulka č. 5) a stroji a zařízeními. Menší zlepšení pak byla zachycena u obchodu s koksem a rafinovanými ropnými výrobky, základními kovy, motorovými vozidly nebo pryžovými a plastovými výrobky. Naopak se zhoršovalo saldo obchodu s elektrickými zařízeními, elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem, kovodělnými výrobky, ostatními dopravními prostředky a zařízeními nebo chemickými látkami
a přípravky.

Graf č. 10 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ

[1] Údaje za zahraniční obchod se zbožím jsou od roku 2020 přepočítávány aktualizovanou metodou založenou na vyšší míře detailu, viz https://www.czso.cz/csu/czso/aktualizace-metody-propoctu-zahranicni-obchod-se-zbozim . Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.

[2] Ceny vývozu zboží za rok 2025 klesly o 1,2 %. V samotném 4. čtvrtletí 2025 meziročně klesly o 4,2 % a mezičtvrtletně o 0,7 %.

[3] Efekt předzásobení v souvislosti s očekávaným zavedením cel na dovoz do USA se v českém kontextu v letošním 1. kvartálu projevoval zejména na výrazném zrychlení meziročního přírůstku exportu zboží do Německa, které je největším evropským exportérem do USA. Česko je pro něj subdodavatelem. Ve 2. čtvrtletí se ale přírůstek českého vývozu do Německa prudce snížil. Samotný vývoz
z Česka do USA v roce 2024 značně posiloval a letošní 1. kvartál na tento trend navázal. I zde došlo ke zvolnění dynamiky v dalších čtvrtletích.

[4] Export do Velké Británie se loni zvýšil o 1,1 mld. korun po nárůstu o 40,9 mld. v roce 2024, do USA o 3,4 mld. po navýšení o 21,4 mld. a vývoz do Singapuru o 50 mil. po navýšení o 10,6 mld.

[5] Ceny dovozu v roce 2025 klesly o 1,6 %. Ve 4. čtvrtletí byly meziročně nižší o 5,1 % a mezičtvrtletně o 1,1 %.

[6] K nárůstu došlo zejména u zbraní a střeliva.

[7] Ve zvýšené míře se dovážely baterie, zejména do elektromobilů.

[8] Od začátku roku se vliv na bilanci u kategorie „nespecifikováno“ zvyšoval. Zde byl zachycen zejména obchod s ropou
a zemním plynem, který nebylo možné teritoriálně zařadit.

[9] V případě nespecifikovaného původu zboží došlo ke zhoršení bilance o 3,4 mld. korun.