Česká ekonomika si v roce 2025 udržela solidní růst - Souhrnná výkonost - Vývoj ekonomiky České republiky - 4. čtvrtletí 2025

Růst české ekonomiky loni posílil.

 

Česká ekonomika v roce 2025 si navzdory nejistotám v globálním obchodě i pokračující geopolitické nestabilitě udržela solidní růst započatý už na konci roku 2024 a hrubý domácí produkt (HDP)[1] se reálně zvýšil o 2,6 %. Tahounem české ekonomiky byla především domácí strana poptávky, zejména spotřeba. Pozitivní roli ale hrály i kapitálové výdaje – příznivé působení změny zásob doplnilo i oživení investiční aktivity. Spíše neutrálně působila bilance zahraničního obchodu, protože výrazný reálný růst exportu byl doprovázen značným navýšením dovozu. Ve 4. čtvrtletí 2025 česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 % a dynamika HDP tak navázala na sérii solidních přírůstků trvající od 3. kvartálu 2024. Meziročně se HDP ve 4. čtvrtletí zvýšil o 2,6 %. V závěru roku 2025 se mezičtvrtletně i meziročně zvyšovala spotřeba domácností i vládních institucí a rostly také investice. K navýšení HDP přispíval také vývoj bilance zahraničního obchodu. Naopak meziroční i mezičtvrtletní růst HDP negativně ovlivňoval vývoj zásob.

 

 

Graf č. 1 HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

V Evropské unii byla dynamika HDP loni silnější než v předchozích letech.

 

Hrubý domácí produkt v EU za celý rok 2025 vzrostl o 1,5 % a přírůstek posílil oproti předchozímu roku. Vyšší byla spotřeba, ale z poklesu do růstu se dostaly zejména investiční výdaje. Naopak bilance zahraničního obchodu loni působila na růst HDP v EU negativně. Nejvíce se zvýšil HDP v Irsku (12,3 %), na Maltě (4,0 %) a Kypru (3,8 %). Velmi slabý růst měly loni ekonomiky Finska (0,2 %), Německa (0,2 %) a Maďarska (0,4 %). V samotném 4. čtvrtletí HDP v EU vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 1,4 %. Mezičtvrtletní růst HDP v EU ve 4. čtvrtletí podpořily investice a spotřeba. Naopak změna zásob působila negativně stejně jako bilance zahraničního obchodu. Mezičtvrtletně ve 4. čtvrtletí 2025 rostla většina ekonomik EU v čele s Maltou (2,1 %), Litvou (1,7 %), Chorvatskem a Kyprem (shodně 1,4 %). Značný mezičtvrtletní propad HDP vykázalo Irsko (−3,8 %) a Rumunsko (−1,9 %). Dále shodně o 0,1 % klesl HDP v Estonsku a Lucembursku. V německé ekonomice, která je stěžejní pro rozvoj celého středoevropského regionu i řady dalších obchodních partnerů v Unii, došlo v závěru roku k mezičtvrtletnímu oživení o 0,3 %. Nejsilněji mezi zeměmi střední Evropy ve 4. kvartálu rostlo Polsko (mezičtvrtletně 1,0 %), následované Českem (přírůstek 0,6 % nás řadil do nadprůměru EU). Meziročně ve 4. čtvrtletí klesl HDP pouze v Rumunsku (−1,5 %). Z poklesu se vymanilo nejslaběji rostoucí Finsko (0,3 %), čtvrtý meziroční růst v řadě si připsalo Německo (0,4 %) a o 0,6 % vyšší HDP mělo Maďarsko. Pod 1 % pak byl přírůstek i v Rakousku, Itálii, Estonsku a na Slovensku. Naopak nejvíce meziročně vzrostl HDP na Maltě (6,4 %), Kypru (4,5 %) a v Polsku (3,6 %).

Reálná mzdová dynamika loni posílila.

 

Objem vyplacených mezd a platů v roce 2025 vzrostl o 7,9 % při navýšení zaměstnanosti o 1,1 %[2]. Přírůstek posílil oproti předchozímu roku. Reálné posílení mezd a platů v roce 2025 dosáhlo 4,8 %[3] a bylo nejvýraznější od roku 2018. Vyplacené mzdy a platy rostly v celé ekonomice, ale dynamika v jednotlivých sekcích se značně lišila stejně jako posuny v celkové zaměstnanosti. Nejvíce mzdy a platy loni vzrostly v činnostech v oblasti nemovitostí (16,5 % při navýšení zaměstnanosti o 2,6 %), v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (11,8 %, zaměstnanost 1,3 %) a ve stavebnictví (10,2 %, zaměstnanost 2,5 %). Také v dalších odvětvích služeb s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví (4,8 % při poklesu zaměstnanosti o 0,2 %) mzdy a platy výrazně rostly a zvyšovala se zde také zaměstnanost. V uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství mzdy a platy vzrostly o 8,4 % (zaměstnanost o 1,0 %), ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči o 8,4 % (zaměstnanost o 1,8 %), v ostatních činnostech[4] o 7,9 % (zaměstnanost o 4,2 %) a v informačních a komunikačních činnostech o 7,8 % (zaměstnanost o 0,5 %). Oproti tomu byl útlum patrný v průmyslu, kde vyplacené mzdy a platy vzrostly o 5,1 % při poklesu zaměstnanosti o 0,3 %.

Závěr roku přinesl zrychlení růstu mezd
a platů.

 

V samotném 4. čtvrtletí meziroční růst vyplacených mezd a platů posílil na 8,8 % (při růstu zaměstnanosti o 1,0 %), nejvíce od 2. čtvrtletí 2023. Mezičtvrtletně se mzdy a platy zvýšily o výrazná 2,7 % a zaměstnanost zůstala stejná. Reálně se mzdy a platy ve 4. čtvrtletí zvýšily meziročně o 6,1 %[5] a mezičtvrtletně o 2,2 %. Mezičtvrtletně se nejvíce zvyšovaly mzdy a platy v ostatních činnostech (6,9 %, zaměstnanost o 4,5 %), v činnostech v oblasti nemovitostí (4,2 %, zaměstnanost o 5,1 %) a ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (3,8 %, zaměstnanost se nezměnila). Mírně pod celkovým průměrem byl mezičtvrtletní přírůstek vyplacených mezd a platů ve stavebnictví, uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a v informačních a komunikačních činnostech (shodně 2,3 %, v posledních dvou byl mírný růst způsoben i poklesem zaměstnanosti). V průmyslu se po slabém 3. kvartálu mzdová dynamika opět oživila (2,3 % při téměř neměnné zaměstnanosti). Mezičtvrtletní pokles mezd a platů byl zaznamenán jen v peněžnictví a pojišťovnictví (−0,8 %, zaměstnanost −1,2 %). Nejvíce meziročně vzrostly mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (15,2 %), v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (12,6 %) a ve stavebnictví (11,2 %). Naopak slabý byl nárůst mezd a platů v peněžnictví a pojišťovnictví (3,9 %) a přes zrychlení zůstala mzdová dynamika podprůměrná také v průmyslu (6,0 %).

Spotřeba domácností výrazně rostla.

 

Výdaje na konečnou spotřebu za celý rok 2025 reálně vzrostly o 2,8 %. Loni výrazně posílila spotřeba domácností (3,0 %) a naopak oslabil růst výdajů vládních institucí (2,2 %) a výsledné celkové navýšení spotřeby tak bylo podobné jako v roce 2024. Pohled na vývoj spotřeby z hlediska trvanlivosti[6] ukazuje, že loni došlo k posílení růstu výdajů na dlouhodobou (1,0 %), střednědobou (2,1 %) i krátkodobou spotřebu (3,8 %). Stabilní zůstala dynamika spotřeby služeb (2,8 %). Po slabším 3. kvartálu v závěrečné čtvrtině roku spotřeba mezičtvrtletně vzrostla o výrazná 1,2 %, zejména díky oživení u domácností (1,3 %). Meziročně byla spotřeba ve 4. čtvrtletí vyšší o 3,0 % (domácnosti 3,2 %, vládní instituce 2,5 %). Na konci roku 2025 posílil mezičtvrtletní (1,9 %) i meziroční (4,2 %) růst spotřeby služeb. K mezičtvrtletnímu navýšení spotřeby domácností přispívala i krátkodobá spotřeba (0,9 %, meziročně 3,1 %). Dlouhodobá spotřeba mezičtvrtletně narůstala jen mírně (0,2 %, 2,3 % meziročně) a střednědobá spotřeba klesala (−0,7 %, 2,1 % meziročně). 

 

 

Graf č. 2 Příspěvky výdajových složek k reálné změně HDP* (objemové indexy, meziroční růst, příspěvky v p. b., HDP v %)

Zdroj: ČSÚ

* po vyloučení dovozu pro konečné užití

Růst investiční aktivity podpořily zejména výdaje na stavby.

 

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu po dvou hlubokých propadech z let 2023 a 2024 v roce 2025 reálně vzrostly o 4,3 %. Od roku 2020 úroveň kapitálových výdajů klíčově ovlivňuje změna zásob a loňský rok nebyl výjimkou. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investiční aktivita) loni mírně vzrostly o 2,0 % a k celkovému růstu HDP loni přispěly 0,3 p. b. [7] Změna zásob se na celoročním přírůstku HDP podílela 0,6 p. b.[8] Loni rostly nejvíce investice do ostatních budov a staveb (7,1 %) a obydlí (2,1 %), což korespondovalo s oživením, které bylo možné pozorovat ve stavebnictví. Spíše stagnující byly naopak výdaje na ICT a ostatní stroje a zařízení a produkty duševního vlastnictví (obě oblasti vzrostly o 0,6 %). Klesaly investice do dopravních prostředků a zařízení (−4,0 %). V samotném 4. čtvrtletí 2025 výdaje na tvorbu hrubého kapitálu mezičtvrtletně klesly o 1,3 %, na čemž měla hlavní podíl změna zásob, protože samotné investice byly vyšší o 1,7 %. To bylo nejvýraznější oživení od začátku roku 2023. Meziročně se výdaje na tvorbu hrubého kapitálu zvýšily o 1,5 % a z toho investiční aktivita byla reálně vyšší o 5,3 %. Posílení mezičtvrtletního růstu investic podpořily zejména výdaje na produkty duševního vlastnictví (5,7 %, meziročně růst o 2,5 %), na ICT a ostatní stroje a zařízení (2,6 %, meziročně 2,2 %) a na dopravní prostředky a zařízení (1,6 %, meziročně pokles o 2,2 %). Naopak investice do obydlí (−0,3 %, meziročně byly vyšší o 9,3 %) i ostatních budov a staveb (−0,2 %, meziročně vyšší o 10,6 %) poprvé v roce mezičtvrtletně klesly.

Vývozcům se dařilo, ale sílil i dovoz, a tak bilance zahraničního obchodu výrazněji nepřispěla k růstu HDP.

 

V roce 2025 došlo k výraznému oživení zahraničního obchodu[9]. Vývoz zboží a služeb se reálně zvýšil o 4,1 % (po růstu o 1,1 % v roce 2024). K posílení dynamiky přispěl zejména export zboží (4,1 %), zatímco u služeb došlo k oslabení přírůstku na 4,2 %. Import se loni reálně zvýšil o 5,2 % (zboží 5,6 %, služby 3,5 %). Ve 4. čtvrtletí meziroční růst exportu zboží a služeb zrychlil na 5,1 %. Opět posílil zejména růst vývozu zboží (5,5 %). Celkový mezičtvrtletní přírůstek vývozu zůstal stabilní (0,8 %), ale v případě samotného exportu zboží došlo k prudkému oživení (1,9 %), zatímco služby se propadly (−4,2 %). Dovoz ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 5,3 % a mezičtvrtletně o 0,6 %. Také na straně dovozu v závěru roku posiloval především obchod se zbožím
(6,2 % meziročně, 1,5 % mezičtvrtletně). Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v roce 2025 dosáhla přebytku 504,2 mld. korun, což byl téměř stejný výsledek jako v předchozím roce (503,3 mld.). Pokles přebytku obchodu se zbožím (−19,4 mld. korun na 397,7 mld.) byl totiž kompenzován zlepšením kladného salda obchodu se službami o 20,2 mld. na 106,4 mld. V samotném 4. čtvrtletí 2025 bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhla přebytku 133,9 mld. korun (meziročně +9,5 mld.). Zlepšovala se bilance obchodu se zbožím (+3,8 mld. korun)
i službami (+5,7 mld.). 

Loni se dařilo službám.

 

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v loňském roce vzrostla reálně o 2,8 %. K růstu HPH klíčově přispívala odvětví služeb, zejména váhově významné uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (růst HPH o 4,1 %) a dále dynamicky se rozvíjející informační a komunikační činnosti (7,8 %). Dařilo se také různorodému odvětví ostatních činností (5,4 %). V roce 2025 došlo také po dekádě stagnací a poklesů k výraznému oživení stavebnictví (6,8 %). Naopak průmysl na propad HPH z roku 2024 navázal loni jen mírným zvýšením o 1,5 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu došlo k navýšení o 1,3 %. Mírný byl také růst HPH v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (1,7 %), ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (1,5 %), činnostech v oblasti nemovitostí (1,2 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (0,7 %). 

Konec roku přinesl oživení v průmyslu.

 

Hrubá přidaná hodnota v samotném 4. čtvrtletí 2025 vzrostla meziročně o 2,8 % a mezičtvrtletně o 0,5 %. Silný meziroční růst si udržovaly informační a komunikační činnosti (7,7 %) i uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (4,4 %) a ostatní činnosti (5,6 %). Ke znatelnému oživení meziročního růstu HPH (2,5 %) došlo v závěru roku ve zpracovatelském průmyslu. Naopak stavebnictví si sice udrželo nadprůměrný přírůstek HPH (5,6 %), ale tempo v porovnání s předchozími dvěma kvartály značně oslabilo. Zbytek odvětví služeb si ve 4. čtvrtletí držel mírný meziroční přírůstek s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde byla HPH nižší o 1,2 %. Mezičtvrtletní růst HPH byl ve 4. čtvrtletí klíčově podpořen novým impulzem ve zpracovatelském průmyslu, kde HPH po čtyřech kvartálech stagnace mezičtvrtletně vzrostla o 2,2 %. Výrazný mezičtvrtletní nárůst HPH mělo i peněžnictví a pojišťovnictví (2,7 %). Naopak stavebnictví po úspěšném vývoji pozorovatelném od 3. čtvrtletí 2024 ve 4. kvartálu 2025 ztratilo dech a HPH zde mezičtvrtletně klesla o 3,3 %. Zbytek ekonomiky ve 4. čtvrtletí zažíval spíš mírnější rozvoj – HPH v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech vzrostla o 0,7 %, v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství o 0,6 %, v ostatních činnostech o 0,5 % a v informačních a komunikačních činnostech o 0,4 %. Z pohledu HPH mezičtvrtletně stagnovala veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a pokles byl zachycen v činnostech v oblasti nemovitostí (−0,3 %).

 

 

Graf č. 3 Příspěvky odvětví k reálné změně HPH (objemové indexy, meziroční příspěvky v p. b., HPH v %)

Zdroj: ČSÚ