Plán legislativy strop důchodového věku na 65 letech nezmiňuje Strop důchodového věku nic neřeší. Klíč je jinde, říká Michal Španěl z JenPráce.cz

Vláda počítá od příštího roku s návratem k vyššímu výpočtu růstu důchodů, navyšováním penze každých pět let po osmdesátce a zvyšováním důchodu za takzvané přesluhování. Od roku 2028 chce upravit pravidla dřívějších penzí pro náročné profese. Vyplývá to z legislativního plánu, který dnes kabinet schválil. Z přijatého textu vypadly u důchodové novely zmínky o zastropování důchodového věku na 65 letech i o valorizaci výchovného a předčasných důchodů, které v návrhu původně byly.

První důchodovou novelu má ministerstvo práce předložit v dubnu. Platit má od ledna příštího roku. Počítá znovu s valorizací o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, na kterou ji snížila kvůli omezení schodků důchodového systému minulá vláda. "Účelem je zmírnit zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně zaměstnanců zvýšením zápočtu růstu reálné mzdy pro stanovení výše valorizace důchodů a posílení příjmové úrovně důchodců ve vyšším věku rozšířením takzvaných věkových valorizací," stojí v legislativním plánu. Po osmdesátce by se tak důchod měl zvedat každých pět let. Podle dřívějších informací by to mohlo být o 500 korun. Teď sociální správa přidává 1000 korun lidem v 85 letech a 2000 korun ke stým narozeninám.Podle schváleného plánu by důchodová novela měla také "posílit příjmovou úroveň" pracujících důchodců. Za odpracovaný čas navíc by se jim měl zvýšit důchod.

Vláda začala legislativní plán projednávat před měsícem. Jednání přerušila. Proti původnímu návrhu u první důchodové novely vypadlo zastropování důchodového věku na 65 letech i valorizace výchovného a návrat k valorizaci zásluhové procentní výměry předčasných důchodů. Tato opatření ke přibrzdění růstu výdajů prosadil v reformě minulý kabinet. Ekonomové před rušením varovali.

S návrhem druhé důchodové novely má ministerstvo přijít příští rok ve druhém čtvrtletí. Norma má platit od ledna 2028.

"Účelem je sjednotit pravidla pro možnost odchodu do starobního důchodu v nižším věku u všech pojištěnců, jejichž práci lze podle analýzy ministerstva zdravotnictví považovat za rizikovou," stojí v plánu. Pracovníci nejrizikovější kategorie mohou chodit do penze dřív bez krácení částky. Zaměstnavatel za ně platí vyšší odvody. Části lidí z druhé nejrizikovější kategorie musí spořit na stáří. Důchodový věk se na 65 let dostane ve 30. letech. Pak by měl růst o měsíc ročně. Na 67 let by se hranice dostala za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun ročně.

Komentář Michala Španěla z JenPráce.cz

Z analytického hlediska je odstranění stropu 65 let z aktuální novely racionálním krokem, který by – byť jde o nepopulární opatření – ideálně neměl být zaveden ani v druhé vlně. Pokud bychom dnes pevně zafixovali věk odchodu do důchodu bez dořešení příjmové stránky systému, vytvořili bychom strukturální deficit, který by nejvíce dopadl na dnešní generaci třicátníků. Přestože důchodový systém aktuálně vykazuje relativně přijatelnou míru stability, zejména v případě opětovného výraznějšího ekonomického růstu, dlouhodobý demografický tlak přetrvává. Na jednoho důchodce bude v blízké budoucnosti připadat kriticky nízký počet ekonomicky aktivních.

Fakt, že se v první vlně (platné od ledna 2027) vláda soustředí na valorizace pro seniory nad 80 let a na úpravu mechanismu růstu penzí, ukazuje snahu prioritizovat osoby, které již v systému jsou. Odsunutí rozhodnutí o stropu důchodového věku do druhé vlny zároveň vytváří prostor pro přesnější vymezení náročných profesí a jejich nároku na dřívější odchod. Je přitom zásadní, aby tato definice vycházela z tvrdých dat o zdravotním stavu populace, nikoliv z dojmů. Statistiky totiž ukazují, že zatímco délka života roste, délka života ve zdraví stagnuje – a právě tento ukazatel by měl být klíčovým parametrem pro nastavení věku odchodu do důchodu.

Data OECD ukazují, že ve věkové skupině 50 až 59 let je v Česku zaměstnáno 91,4 % lidí, což je nejvyšší hodnota v rámci OECD. U skupiny 60 až 64 let však míra zaměstnanosti klesá na 58,4 %. U žen činí dokonce jen 51,1 %, zatímco u mužů 66,5 %. To naznačuje, že problém nezačíná až na hranici 65 let, ale často již po šedesátce, kdy se kumulují zdravotní limity, péče o blízké i nižší ochota zaměstnavatelů starší pracovníky nabírat nebo rekvalifikovat.

Pro trh práce z toho plyne jediné: je nutné výrazně zefektivnit práci se staršími zaměstnanci, přizpůsobit jim pracovní podmínky a nabídnout flexibilnější formy úvazků. Programy age managementu a rekvalifikací v pozdějším věku nesmí zůstat pouze deklarativními pojmy v tiskových zprávách, ale musí se stát reálným nástrojem. Bez ohledu na to, zda bude strop odchodu do důchodu nastaven na 65 nebo 67 let, bude český trh práce fungovat lépe, pokud dokáže systematicky využívat potenciál lidí v předdůchodovém věku.

Do budoucna by se měla hospodářská politika více zaměřit také na rozvoj robotizace a automatizace, které mohou částečně kompenzovat dopady stárnutí populace. Ambicí by nemělo být zůstávat v mezinárodním srovnání pozadu, ale naopak se zařadit mezi ekonomiky, které patří v efektivitě a technologické adaptaci mezi světovou špičku. Takový přístup může přispět ke stabilizaci systému bez nutnosti společensky citlivých řešení, jako je masivní dovoz zahraniční pracovní síly, nebo bez rizika hlubších strukturálních problémů v budoucnu.