Každý pátý pracující v EU je starší 55 let. Roste ekonomická aktivita penzistů

Německo má nejstarší pracovní populaci v Evropské unii. Podle dat Spolkového statistického úřadu (Destatis) a Eurostatu bylo v roce 2024 z celkového počtu přibližně 40,9 milionu pracujících ve věku mezi 15 a 64 lety více než 9,8 milionu ve věku 55 až 64 let. To odpovídá podílu téměř jedné čtvrtiny (24,0 %), tedy nejvyšší hodnotě ze všech států EU. Průměr unie činí 20,1 %.

Hlavním důvodem je kombinace dvou faktorů: rostoucí stárnutí populace a postupné posouvání věku odchodu do důchodu. Zákonný věk odchodu do starobního důchodu například v Německu se zvyšuje až na 67 let do roku 2029, což se promítá do prodlužování pracovního života. Průměrný skutečný věk odchodu do důchodu činil v roce 2024 podle Německé důchodové pojišťovny u žen 63,0 roku a u mužů 63,1 roku.

Druhý nejvyšší podíl starších pracujících v EU měla v roce 2024 po Německu Itálie s 23,0 %, těsně následovaná Bulharskem s 22,3 %. Na opačném konci spektra stojí Malta, kde je pouze přibližně každý devátý (10,8 %) pracující ve věku mezi 55 a 64 lety. Také Lucembursko (12,8 %) a Polsko (15,2 %) vykazují poměrně malý podíl této věkové skupiny. Česká republika se pohybuje těsně pod průměrem EU s necelými 20 %, podobně jako sousední Slovensko či Rakousko.

Kde lidé před penzí pracují nejčastěji

V průměru celé EU bylo v roce 2024 z celého počtu osob v této věkové skupině 55 až 64 let pracovně aktivních asi 65 % osob, přičemž genderový rozdíl je výrazný: 71 % mužů versus 59 % žen. Nejvyšší zastoupení výdělečně činných mezi lidmi v předpenzijním věku má Švédsko s 78 %, těsně následované Českou republikou s 77 % a Německem s 75 %. Podstatně nižší je účast na trhu práce v této věkové skupině u našich sousedů – v Rakousku necelých 59 % a v Polsku přesně 59 %.

Klíčovým faktorem, který určuje, zda starší lidé zůstávají profesně činní, je úroveň vzdělání. V celé EU byli ve věkové skupině 55 až 64 let vysoce kvalifikovaní výrazně častěji ekonomicky aktivní (79 %) než málo kvalifikovaní (50 %). Tento rozdíl odráží nejen povahu práce, ale i zdravotní kondici a motivaci pokračovat v zaměstnání.

Penzisti v práci

Stále více Evropanů však nepřestává pracovat ani po dosažení oficiálního důchodového věku. Průměrný podíl výdělečných penzistů v EU vzrostl ze 10 % v roce 2014 na 16 % v roce 2024. Ještě výraznější je trend v severských a pobaltských zemích: v Estonsku pracuje 39 % lidí ve věku 65 až 69 let, v Lotyšsku 32 %, v Dánsku 31 % a v Litvě 30 %. I v této věkové skupině platí v EU výrazný genderový rozdíl – muži (20 %) pracují častěji než ženy (13 %).

Podle údajů Eurostatu pro celou věkovou skupinu 65 let a více pracovala v roce 2024 většina ekonomicky aktivních seniorů ve zdravotnictví a v maloobchodě. Následovala oblast výchovy a vzdělávání a zemědělství. Každá druhá ekonomicky aktivní osoba ve věku 65 let+ (51 %) pracovala na částečný úvazek. Také ve věkové skupině 65+ dominují osoby s vysokým vzděláním: v průměru EU bylo v roce 2024 stále ekonomicky aktivních 14 % vysoce kvalifikovaných, zatímco z málo kvalifikovaných pouze 4 %.

Neúprosná demografie přináší nové výzvy

Demografický posun k stárnoucí pracovní síle není dočasný trend, ale strukturální změna s dlouhodobými důsledky pro evropskou ekonomiku i sociální systémy. Pro pojišťovny to znamená zásadní výzvu v oblasti životního, zdravotního i úrazového pojištění – riziková struktura portfolií a pojistný horizont se mění, když podstatná část klientů v produktivním věku překračuje 55 let. Zároveň roste význam pojištění dlouhodobé péče a produktů pro aktivní seniory, kteří zůstávají na trhu práce i po dosažení důchodového věku.

Současně se mění i trh práce samotný: zaměstnavatelé musí přizpůsobit pracovní podmínky starším zaměstnancům, investovat do jejich rekvalifikace a vytvářet flexibilnější režimy včetně částečných úvazků. Pro státy to znamená tlak na důchodové systémy – zvyšování věku odchodu do důchodu je nevyhnutelné, ale musí být doprovázeno podporou zaměstnatelnosti seniorů. Rozdíly mezi zeměmi – Švédsko s 78% zaměstnaností seniorů versus Polsko s 59 % – ukazují, že politiky trhu práce, daňové úlevy pro zaměstnavatele i firemní kultura hrají zásadní roli.

Do budoucna lze očekávat další nárůst pracovní aktivity seniorů, zejména ve vysoce kvalifikovaných profesích, kde fyzická náročnost není limitujícím faktorem. Otázkou zůstává, jak evropské ekonomiky dokážou tento potenciál využít. Aktuálně například v České republice roste nejrychleji nezaměstnanost právě u věkové skupiny 55+, protože se ukazuje, že v praxi pro ně není na trhu práce velký prostor: Zaměstnavatelé až nepochopitelně upřednostňují uchazeče ve věku do 50 let. Pro pojišťovací sektor je to příležitost i varování: produkty musí odrážet novou realitu, kde hranice mezi produktivním věkem a důchodem se určuje stále nesnadněji.

Více informací ZDE