Záznam z jednání bankovní rady o nastavení proticyklické kapitálové rezervy (20.3.2026)

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Procházka, Jakub Seidler

Nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability a restrukturalizace k nastavení sazby CCyB. Příznivý vývoj ekonomiky se odrazil ve vývoji finančního cyklu, který dále postoupil ve své růstové fázi. Úroveň cyklických systémových rizik se mírně zvyšovala a hodnota indikátoru finančního cyklu na ročním horizontu signalizovala sazbu rezervy ve výši 1,25 %. Riziko projekce indikátoru však bylo vychýleno spíše směrem k vyšším hodnotám. K posunu vzhůru přispělo vedle růstu čistých nových úvěrů domácnostem a dynamiky cen nemovitostí také zvýšení úvěrové aktivity nefinančních podniků. Ve vztahu k příjmům domácností a podniků byl objem úvěrů poblíž dlouhodobých průměrů. Odhad sazby rezervy potřebné ke krytí neočekávaných cyklických úvěrových ztrát a vlivu nárůstu rizikových vah se oproti předchozímu vyhodnocení podstatně nezměnil a v souhrnu indikoval sazbu ve výši 1,5 %. Vzhledem k tomu, že bankovní sektor prozatím výrazněji nerozvolňoval tržní úvěrové standardy a akumulace cyklických úvěrových rizik probíhala pozvolna, doporučila sekce zachování sazby na stávající úrovni 1,25 % s tím, že relevance úvah o zvýšení sazby roste.

Členové bankovní rady se v návazné diskusi shodli, že finanční cyklus se nachází v růstové fázi, kdy vedle dlouhodobějšího růstu úvěrů domácnostem oživuje také úvěrová aktivita nefinančních podniků. Cyklická rizika tak mírně zesilují, ale současná úroveň sazby je i nadále kryje v dostatečné míře. Bankovní rada se dále shodla, že v případě pokračujícího posunu ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu roste pravděpodobnost zvýšení sazby rezervy.

J. Frait uvedl, že pozorujeme vývoj dle klasického úvěrového cyklu. Zrychluje se ekonomická aktivita, zlepšuje se sentiment a roste ochota ekonomických subjektů a sektorů zvyšovat své zadlužení. Zrychluje nominální i reálný růst úvěrů napříč sektory a zároveň se nezvyšují aktuální měřítka úvěrových rizik, k jejichž materializaci typicky dochází až v následné fázi cyklu. Pokračující vývoj v tomto směru tak přirozeně vede k situaci, ve které by měl makroobezřetnostní orgán přikročit ke zvýšení sazby. To je plně v souladu s Metodikou ke stanovení sazby CCyB i komunikací ČNB a nikdo by tímto krokem neměl být překvapen. Konstatoval, že potvrdí-li se na příštím jednání očekávaný posun v růstové fázi finančního cyklu, bude se přiklánět ke zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu. Zároveň však uvedl, že současná geopolitická situace vnáší do rozhodování vysokou míru nejistoty.

J. Seidler konstatoval, že nárůst indikátoru finančního cyklu je do velké míry tažen domácnostmi, zejména úvěry na bydlení. Tento faktor však nepovažuje za nosný pro zvýšení rezervy, neboť hypoteční úvěry považuje za dobře zajištěné. Úvěrové riziko dle analýz finanční stability neroste ani z titulu zvýšeného objemu refixací za vyšší úrokové sazby. Ačkoli je v nominálním vyjádření úvěrová dynamika vysoká, z pohledu poměru úvěrů k HDP nedochází k výraznějšímu nárůstu a situace se jeví jako stabilní. Úvěrová aktivita však začíná být plošnější a zvyšuje se i u nefinančních podniků, což signalizuje posun ekonomiky výše v růstové fázi finančního cyklu. Vzhledem k relativně konzervativnímu nastavení kvantitativních metod souhlasí s návrhem sekce ponechat sazbu na 1,25 %. Pokud by příchozí data potvrdila robustnější nárůst cyklických rizik, a to i na jednoletém výhledu, považoval by mírné zvýšení sazby za ospravedlnitelné.

K. Kubelková uvedla, že respektuje výsledky kvantitativních metod a celkové posouzení současné situace. S ohledem na úvěrovou aktivitu vztaženou k příjmům, zadluženost nefinančních podniků i domácností a nízkou materializaci rizik souhlasí, že aktuálně není nutné sazbu zvýšit. Zároveň se ztotožňuje s názorem, že riziko vývoje trajektorie finančního cyklu je vychýleno směrem k vyšší akumulaci rizik. S případným zvýšením sazby navrhuje vyčkat na další jednání, kdy budou k dispozici nová data z počátku roku 2026.

J. Procházka zmínil, že vzhledem k nárůstu cen nemovitostí a celkové cenové hladiny nelze srovnávat současnou situaci pouze nominálně s historickým vývojem. Souhlasí s doporučením sekce ponechat sazbu na 1,25 %, považuje však za důležité pečlivě zvážit všechna rizika, která mohou plynout z relativně vysokého nominálního tempa růstu úvěrů domácnostem. Z metodického hlediska uvedl, že je vhodné posoudit vypovídací schopnost ukazatele mezery úvěrů k HDP při stanovování sazby rezervy a přihlédnout přitom k různým časovým horizontům.

E. Zamrazilová zdůraznila, že v případě nefinančních podniků sazba rezervy kryje cyklická rizika vývoje zadlužení u domácích bank. Při hodnocení finančního cyklu a širšího pohledu na rizika je však třeba brát v úvahu také celkovou zadluženost podniků, která je podstatně vyšší. V této souvislosti doporučila, aby byl ukazatel celkové zadluženosti podniků rovněž promítnut do procesu rozhodování o nastavení sazby. Souhlasila s vyzněním závěrů sekce, že ekonomika a úvěrová aktivita ožívají a nacházíme se ve fázi finančního cyklu, kdy se může zrychlovat akumulace cyklických rizik. Uvedla, že faktorem růstu jsou především úvěry domácnostem, a to zejména hypoteční. V této souvislosti považuje za zásadní výsledky analýz sekce, jež indikují, že ani citelný pokles cen nemovitostí by neohrozil finanční stabilitu. Dále zdůraznila, že bude věnovat pozornost vazbě vývoje finančního cyklu na měnovou politiku. Klíčový je v tomto směru zejména růst hypotečních úvěrů, cen nemovitostí a zprostředkovaně i nájmů. Důležitou roli mohou hrát i vysoké objemy úvěrů domácností na spotřebu. Vyslovila souhlas s doporučením sekce ponechat sazbu na 1,25 % a uvedla, že v případě dalšího posunu finančního cyklu směrem vzhůru je na příštím jednání o finanční stabilitě otevřená debatě o zvýšení sazby.

A. Michl k návrhu nevyjádřil další připomínky.

V závěru jednání bankovní rada rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úrovni 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali všichni přítomní členové bankovní rady.

Zaznamenal: Jiří Gregor, sekce finanční stability a restrukturalizace