ČNB vyčkává na další vývoj Íránského konfliktu, šance, že ECB zvýší sazby narůstají - Rozbřesk

Česká národní banka podle očekávání sazby ponechala beze změny na úrovni 3,50%, rozhodnutí bylo jednomyslné a na navazující tiskové konferenci guvernér Aleš Michl nevyslal žádný silnější signál jedním ani druhým směrem. Centrální bankéři se zatím zdráhají hodnotit dosavadní dopady konfliktu v Íránu a vynášet silnější soudy. S těmi si budeme muset pořkat na květnovou prognózu. Doposud však na rozdíl od trhu bankovní rada stále vnímá rizika inflačního výhledu jako vyrovnaná a růst sazeb si příliš nepřipouští.

Nutno dodat, že v základním scénáři s ním nepočítáme ani my. Ten se však velmi dynamicky vyvíjí se situací na blízkém východě a s rostoucí eskalací celého konfliktu. Na začátku dalšího týdne představíme aktualizovaný ekonomický výhled, který bude předpokládat pohyb cen energií na vyšších úrovních (110 USD/barel, 70 EUR/MWh v nejbližších měsících a pak postupné odeznívání cenového šoku), které bude implikovat výrazně výraznější inflační vlnu (kumulativně +1,4 p.b. za rok 2026 a 2027) a také slabší korunu. Dopady do růstu zůstanou relativně omezené a stejně tak věříme, že v novém hlavním scénáři může situaci “vysedět” ECB i ČNB a ani jedna nakonec nebude zvyšovat sazby.

To se však může změnit ve scénářích extrémnějšího rázu, kdy by se Hormuzský průliv nepodařilo otevřít ani do dubna a cena ropy by se pohybovala po určitou dobu nad 150 USD/barel (u plynu pravděpodobně nad 100 EUR za MWh). Pak by byl inflační náraz o poznání silnější - a to zejména v roce 2027, kdy by české domácnosti se zpožděním pocítily naplno vyšší ceny plynu a elektřiny a také sekundární dopady drahých enerhií do cen potravin a širšího spotřebitelského koše. A tento extrémnější scénář by se pravděpodobně neobešel ani v eurozóně ani v Česku bez přísnější měnové politiky - růstu úrokovývých sazeb.

Bankovní rada ČNB si zatím takovýto extrémní scénář nepřipouští a snaží se s “klidnou hlavou” čekat. I proto hodnotí rizika plnění inflačního cíle stále jako vyrovnaná, a to navzdory tomu, že ve výčtu jednoznačně převažují rizika a nejistoty pro-inflační. S každým dalším týdnem uzavření Hormuzského průlivu však může být trhy nemilosrdně tlačena k tomu, aby vystoupila z pohodlné “neutrality” a zaujala jasnější proti-inflační pozici.

TRHY

Koruna

Další eskalace napětí na Blízkém východě poslala korunu k důležité psychologické hranici 24,50 EUR/CZK. Rozsah oslabení zatím není dramatický, koruna však je krátkodobě zranitelná zejména vůči pokračujícímu růstu cen plynu a také posilujícímu dolaru. Na včerejší zasedání ČNB pak koruna fakticky nereagovala - centrální banka zůstává ve vyčkávacím módu a zatím se rozhodně nežene do zvyšování úrokových sazeb (viz úvodník).

Eurodolar

Divoký vývoj na trzích a ropy byl včera odpoledne zastíněn zasedání ECB, které změnu sazeb nepřineslo, nicméně centrální banka zde prezentovala variantní scénáře inflačního vývoje, jež byl závislé na různě postavených předpokladech ohledně cen ropy (a plynu). To by samo o sobě nebylo tak varující jako následné spekulace, jež přinesla agentura Reuters, že pokud nedojde k rychlému vyřešení situace okolo Hormuzského průlivu tak centrální bankéř začnou debatu o zvýšení sazeb na dubnovém zasedání s tím, že by k němu došlo v červnu (kdy ECB bude mít novou prognózu). Trh si samozřejmě tyto spekulace vyložil jestřábím způsobem a červnové zvýšení sazbe o 25 bazických bodů je již plně cenách (eurové křivce), stejně jako další zvýšení v září. To vše samozřejmě svědčí eurodolaru, který se po delší době přiblížil hranici 1,16.

Před víkendem, kdy zpravidla dochází v Perském zálivu k největší raketové a dronové aktivitě, se bude opět soustřeďovat pozornost na Perský záliv. Cena ropy přitom po nočním poklesu optě začíná růst, takže uvidíme zdali si eurodolar dokáže své zisky udržet.