Renta 4 200 Kč měsíčně. Průzkum ukázal, kolik chtějí mít Češi v důchodu a co pro to dělají

Pouze tři z deseti Čechů věří, že státní důchod jim v budoucnu zajistí důstojnou životní úroveň. Přestože je skepse vůči veřejnému důchodovému systému silná, velká část populace stále spoléhá především na stát a vlastní přípravu na penzi odsouvá. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu agentury STEM/MARK ze září 2025 pro investiční společnost Amundi, který mapoval postoje Čechů k důchodům, spoření a investování.

Největší důvěru ve státní důchod mají lidé starší 50 let a osoby s nižším vzděláním. Mladší generace jsou naopak ke schopnosti státu zajistit jim důstojné stáří výrazně skeptičtější a častěji hledají řešení mimo veřejný systém. Zatímco mezi zástupci generace Z důvěřuje státu v otázce důchodu pouze 6 % dotazovaných, soukromým investičním společnostem jich věří 37 %. U generace „baby boomers“ (1946-1967) je situace opačná – státu důvěřuje čtvrtina respondentů, soukromým institucím jen 8 %.

Rozpor mezi obavami a skutečným chováním je však zřejmý. Přes nízkou důvěru ve státní systém totiž řada Čechů na důchod vůbec nespoří, případně spoří nedostatečně. Nad rámec zákonné povinnosti si na penzi odkládá pouze 35 % populace. U generace Z si na důchod spoří necelá čtvrtina dotázaných.

Nejvíc Čechů chce do důchodu milion

„Češi se v posledních letech výrazně posunuli v tom, jak přemýšlejí o investování a správě osobních financí. Stále více lidí si uvědomuje, že bez vlastních rezerv se na stáří neobejde. V systematické přípravě na penzi ale pořád za vyspělými zeměmi zaostáváme. Státní systém sám o sobě pravděpodobně nebude schopen zajistit stejný životní standard, na jaký jsou lidé zvyklí během produktivního věku, a proto je klíčové začít budovat vlastní finanční polštář včas a dlouhodobě,“ říká Robert Kubín, místopředseda představenstva Amundi Czech Republic.

Z průzkumu také vyplývá, že představy Čechů o ideální částce na stáří jsou spíše střízlivé a často nezohledňují budoucí cenový vývoj. Třicet procent respondentů by bylo spokojeno, pokud by do důchodu odcházeli s naspořeným jedním milionem korun. To při dvaceti letech v penzi znamená rentu přibližně 4 200 korun měsíčně. Dalších 17 % lidí plánuje mít odloženo více než pět milionů korun.

„Dlouhodobá stabilita veřejného důchodového systému zůstává jedním z klíčových témat veřejných financí. Z průzkumu zároveň vyplývá, že jen menší část lidí si vedle státního pilíře vytváří vlastní rezervy a přípravu na stáří často odkládá. Stále větší roli tak hraje systematický přístup k osobním financím a pravidelné budování úspor v delším časovém

horizontu“ dodává Markéta Jelínková, senior portfolio manažerka z Amundi Czech Republic.

Odkládáte dětem do budoucna? Pouze spořicí účet nemusí stačit.

Hlavní bariérou pro investování a dlouhodobé spoření zůstává podle Čechů nedostatek financí. Celkem 62 % respondentů uvádí, že mají na investování málo prostředků a že by se jim investování „nevyplatilo“. Třetina dotázaných pak považuje investování za příliš rizikové.

Zajímavý rozpor se objevuje také u spoření pro děti. Ačkoliv si většina Čechů myslí, že rodiče by měli začít dětem spořit už od narození, v praxi to dělá jen menší část z nich. Pokud už rodiče nějaké peníze odkládají, nejčastěji volí spořicí účty, kde jejich reálná hodnota může při vyšší inflaci v čase klesat.

„Nedostatek prostředků je bezpochyby relevantní bariérou, velmi často ale narážíme na strach plynoucí ze stereotypů a na nedostatek informací. Výuka finanční gramotnosti ve školách je spíše ojedinělou záležitostí – pouze 14 % rodičů tvrdí, že se jejich škola tomuto tématu věnuje. Právě zde ale vidíme velký prostor ke zlepšení: pokud se dětem začneme systematicky věnovat už od školního věku, může to v dlouhodobém horizontu výrazně změnit jejich vztah k penězům a zkvalitnit život dalších generací,“ dodává Markéta Jelínková.