Útok na ropná zařízení íránského ostrova Charg má potenciál zvednout cenu pohonných hmot v Česku do blízkosti 50 Kč/l. Izrael na Trumpa tlačí, aby úder provedl, ten zatím váhá

Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.

Spojené státy podle Trumpových slov přistoupí k širšímu zničení ropné infrastruktury na Chargu, pokud Írán bude dále blokovat Hormuzskou úžinu. Ta je ze zhruba 90 procent uzavřená. Teherán nechává proplout prakticky jen své plavidla, případně třeba indická. Zhusta jde o lodě, které vezou náklad právě z Chargu, často do Číny. Na Chargu se sbíhají ropovody z íránských ropných polí, načež je zde ropa uskladněna, než ji naloží na supertankery, aby mohla putovat ponejvíce právě do Číny.

Zničení ropné infrastruktury Chargu, jíž v 60. letech minulého století položila základy americká firma Amoco (dnes součást britské BP), by Teherán nemohl ponechat bez odvety, neboť by vskutku šlo o zásah do jeho ekonomického srdce. Írán proto hrozí, že pokud Spojené státy na ropnou infrastrukturu ostrova udeří, zahájí útoky na energetické cíle napříč Perským zálivem – jak cíle, v nichž mají kapitálovou účast Američané, tak i na ty, v nichž ji mají jejich spojenci. Teherán, jak říká, by se tak „na popel“ mohl snažit rozdrtit nejen energetická a ropná zařízení (spolu)vlastněná americkým kapitálem, ale i ta ve vlastnictví firem zemí, které s USA spolupracují. Tím pádem by tedy Teherán napadal zařízení v Saúdské Arábii, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, Spojených arabských emirátech či v Ománu. Celý Perský záliv by vzplanul.

Ceny ropy by v případě amerického úderu na ropná zařízení Chargu mohly vystoupat ke 150 dolarům za barel, cituje list Guardian analýzu britského think-tanku Chatham House neboli Královského institutu mezinárodních vztahů. Pro srovnání, v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu v únoru před čtyřmi lety se ceny ropy dostaly nejvýše na necelých 130 dolarů za barel. Cena pohonných hmot v ČR tehdy narostla do blízkosti 50 Kč/l. Takový cenový vývoj v ČR by se tedy mohl zopakovat, pokud nakonec Američané na Charg udeří plošněji, nejen na tamní vojenské cíle.