Viditelné mzdy přitahují téměř o polovinu více uchazečů, ukazuje portál JenPráce.cz

Transparentnost ve mzdách má na zájem uchazečů zásadní vliv, ale její dopad se výrazně liší napříč obory. Analýza pracovního portálu JenPráce.cz ukazuje, že pracovní inzeráty s uvedenou mzdou získávají v průměru o 47,7 % více reakcí než nabídky se skrytou odměnou. V některých segmentech přitom počet uchazečů roste i více než dvojnásobně, zatímco jinde je efekt jen mírný – a u státní správy prakticky nulový.

Podle dat z portálu JenPráce.cz činí průměrný počet uchazečů na inzerát se skrytou mzdou 10,4 kandidáta, zatímco u inzerátů s viditelnou mzdou je to 15,4 uchazeče. „Transparentnost mzdy už není jen benefitem, ale stává se standardem, který uchazeči očekávají. Naše data jasně ukazují, že firmy, které odměnu zveřejňují, dokážou oslovit podstatně více kandidátů – v některých oborech až několikanásobně více,“ říká Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.

Největší nárůst zájmu: cestovní ruch, vzdělávání a technické obory

Největší rozdíly mezi inzeráty se skrytou a viditelnou mzdou se projevují v ubytování a cestovním ruchu, kde zveřejnění odměny znamená nárůst počtu uchazečů až o 204,4 % (z 17,6 na 53,5 reakce na inzerát). „V ubytování a cestovním ruchu se potkává vysoká fluktuace, sezónnost a často nižší mzdy. Uchazeči jsou proto extrémně citliví na to, kolik si skutečně vydělají. Když mzdu nevidí, na inzerát jednoduše nereagují,“ říká Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz. Výrazný efekt je patrný také ve vědě, vzdělávání a sportu, kde počet kandidátů roste o 111,1 % (z 10,1 na 21,4 uchazeče), a v technických oborech, kde se průměrný počet reakcí prakticky zdvojnásobuje, a to o 103,3 % (z 5,2 na 10,6 uchazeče). Podobně je tomu v průmyslové a chemické výrobě, kde zveřejnění mzdy zvyšuje zájem o 105,6 % (z 5,8 na 11,8 uchazeče). 

Nadprůměrně silný efekt transparentnosti mezd vykazují i další segmenty trhu, například informační systémy a technologie (nárůst o 73,0 %). „V IT si kandidáti mohou vybírat z desítek nabídek a jsou zvyklí na otevřeně komunikovaná mzdová pásma. Pokud firma mzdu skryje, uchazeči to často vnímají jako signál, že nabídka nebude konkurenceschopná,“ vysvětluje Michal Španěl. Transparentnost je pak dále výrazněji požadovaná ve stavebnictví a realitní službách (73,3 %), zdravotnictví, farmacii a sociálních službách (73,9 %), polygrafii, tisku, grafice a vydavatelství (72,5 %) nebo v zemědělství, lesnictví a veterinární péči (72,7 %). „V oborech, kde je dlouhodobý nedostatek pracovních sil, se firmy bez uvedení mzdy připravují o velkou část potenciálních uchazečů. Týká se to jak IT a technických profesí, tak zdravotnictví nebo cestovního ruchu,“ doplňuje Michal Španěl.

Obory, kde zveřejnění mzdy hraje menší roli

Na opačném konci spektra stojí obory, kde zveřejnění mzdy přináší jen omezený nárůst zájmu. V obchodu, nákupu a prodeji zboží roste počet uchazečů po zveřejnění odměny pouze o 8,2 % (z 18,0 na 19,5 uchazeče) a v potravinářství a krmivářství o 12,3 % (z 12,6 na 14,1). Pod průměrem se drží také energetika, životní prostředí a ekologie (nárůst o 27,6 %), marketing, reklama, média a PR (27,3 %), řemeslná výroba a manuální práce (28,2 %) či management (28,4 %). Specifickou kategorií je státní správa a samospráva, kde se průměrný počet uchazečů u inzerátů se zveřejněnou mzdou dokonce mírně snižuje z 7,3 na 7,2 uchazeče, tedy o 1,1 %. „Ve státní správě je struktura odměn často pevně daná tabulkami a uchazeči ji znají dopředu. Transparentnost zde proto nepřináší takovou konkurenční výhodu jako v soukromém sektoru, kde je větší prostor pro vyjednávání a rozdíly mezi firmami,“ vysvětluje Michal Španěl.

Administrativa, služby a HR: nadprůměrný, ale ne extrémní efekt

V řadě velkých oborů je vliv zveřejnění mzdy na zájem uchazečů nadprůměrný, i když ne tak extrémní jako u technických či odborných profesí. Administrativa a zákaznický servis zaznamenává po zveřejnění odměny nárůst zájmu o 40,9 %, bankovnictví, finance a pojišťovnictví o 59,3 %, doprava, logistika a zásobování o 59,1 %, lidské zdroje a personální management o 30,6 %, služby, umění a kultura o 53,9 % a gastronomie a pohostinství o 22,5 %. Data z portálu JenPráce.cz tak potvrzují, že zveřejnění mzdového rozpětí je v českém prostředí pro většinu oborů efektivním nástrojem, jak zvýšit počet reakcí na nabídky práce. „Firmy dnes soutěží o kandidáty napříč celou republikou. Zveřejnění mzdy je rychlý a přitom velmi účinný krok, jak zvýšit atraktivitu inzerátu. Z našich dat vyplývá, že v průměru si tím otevřou cestu téměř k polovině dalších uchazečů,“ uzavírá Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.

Evropa tlačí na větší transparentnost

Na mzdovou otevřenost tlačí také legislativa na evropské úrovni. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970) má za cíl odstranit rozdíly ve mzdách žen a mužů, které v EU dosahují průměrně 13 %, zatímco v Česku se dlouhodobě drží kolem 16 %. Směrnice reaguje na fakt, že zaměstnanci často nemají dost informací, aby mohli nerovnost odhalit nebo se proti ní bránit. Zaměstnanci budou mít v budoucnu právo znát mzdové rozpětí už ve fázi náboru a budou si moci vyžádat informace o své mzdě i o odměňování kolegů opačného pohlaví. Důkazní břemeno se zároveň přesouvá na zaměstnavatele – pokud zaměstnanec podá žalobu kvůli nerovnému odměňování, firma bude muset prokázat, že jednala spravedlivě a objektivně. Větší podniky s více než 250 zaměstnanci budou mít od roku 2027 povinnost pravidelně reportovat rozdíly v odměňování mužů a žen, a pokud se prokáže rozdíl vyšší než pět procent, budou muset provést mzdový audit a přijmout nápravná opatření. Členské státy musí směrnici promítnout do svých zákonů do června 2026. V Česku se proto očekává, že dopad na zaměstnavatele pocítí nejprve větší firmy, následně i menší podniky. „Transparentnost mezd může zpočátku znamenat pro firmy větší administrativu, ale dlouhodobě přináší vyšší důvěru a stabilitu. A právě důvěra je v době nedostatku pracovní síly konkurenční výhodou,“ doplňuje Michal Španěl.

„Kombinace tlaku ze strany uchazečů, kteří dávají přednost inzerátům s uvedenou mzdou, a evropské legislativy směřující k systematickému odhalování nerovností v odměňování vytváří prostředí, ve kterém se transparentnost mezd stává pro zaměstnavatele nejen nástrojem náboru, ale i otázkou reputace a souladu s budoucími pravidly,“ uzavírá Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.