AI jako povinná výbava, ne bonus. Firmy ji čím dál častěji vyžadují, ukazují data portálu JenPráce.cz

AI tak postupně mění česká pracoviště. Umělá inteligence se stává běžnou součástí kanceláří, šetří čas, zjednodušuje práci a pomáhá s rozhodováním. Nejčastěji přebírá rutinní a administrativní činnosti, které dosud zatěžovaly zaměstnance – od třídění pošty, plánování schůzek až po okamžité sumarizace dlouhých dokumentů. Zaměstnanci se díky tomu mohou více věnovat kreativním nebo strategickým úkolům. Například podle průzkumu AI Works společnosti Google může automatizace administrativy ušetřit průměrnému zaměstnanci až 122 hodin ročně, tedy téměř tři pracovní týdny.

„Ještě před pár lety byla zkušenost s AI spíš hezký bonus do životopisu. Dnes už vidíme, že u části pozic se bez ní kandidát neobejde. AI se stává základní pracovní výbavou – podobně jako dříve třeba práce s Excelem,“ komentuje data Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz. Podle něj se to týká zejména pozic, kde AI pomáhá s vyhodnocováním dat, přípravou podkladů a rychlým rozhodováním. „Mezi roky 2024 a 2025 počet pozic s požadavkem na práci s AI vzrostl na našem portálu o zhruba 116 %, tedy více než dvojnásobně,“ dodal Michal Španěl.

Chytřejší rozhodování: AI v datech, marketingu i financích

Výrazný přínos má umělá inteligence také při práci s daty a rozhodování ve firmách. „Prediktivní modely poháněné umělou inteligencí výrazně mění způsob, jakým firmy rozhodují a data přicházejí automaticky a rychle. V marketingu to znamená schopnost přesněji cílit kampaně a předvídat chování zákazníků, v personalistice automatizovat hromadné nábory nebo navýšit kvalitu komunikace k zaměstnancům, ve financích pak například rychle odhalit rizikové transakce nebo modelovat dopady investičních rozhodnutí,“ popisuje Michal Španěl.

Texty, překlady, e-maily: AI jako každodenní psací pomocník

AI se stále častěji využívá také při práci s texty a v běžné kancelářské komunikaci. Nástroje jako ChatGPT, Grammarly nebo DeepL umožňují zaměstnancům rychleji formulovat myšlenky, upravovat stylistiku dokumentů, odhalovat gramatické chyby nebo překládat odborné materiály do cizích jazyků. Tato řešení jsou dostupná nejen specialistům, ale i běžným uživatelům bez hlubších jazykových znalostí, což dále zvyšuje tlak na to, aby je zaměstnanci uměli ovládat.

Personalizované vzdělávání a rozvoj dovedností díky AI

AI zároveň mění i podobu firemního vzdělávání. Moderní platformy dokážou přizpůsobit rozvoj dovedností konkrétní pracovní pozici i individuálním potřebám zaměstnance – analyzují jeho silné a slabé stránky a doporučí vhodné kurzy nebo studijní materiály. Pro firmy je tak jednodušší zacílit na dovednosti, které na trhu práce aktuálně chybějí, včetně právě práce s umělou inteligencí.

Riziko zániku rutinních míst a ohrožené profese

S rychlým nástupem AI však přicházejí i rizika. Největší hrozbou je zánik části pracovních míst, zejména těch s rutinní náplní práce. „Nejohroženější jsou pozice založené na opakujících se činnostech, které lze snadno převést do algoritmického řešení. Zánik se tak týká především administrativních rolí, jako jsou operátoři zákaznických linek, datoví operátoři, účetní asistenti nebo pracovníci back office,“ varuje Michal Španěl s odkazem na odhady Světového ekonomického fóra, podle nichž může do roku 2030 zaniknout až osm procent současných pracovních míst.

Dalším rizikem je úbytek odborných dovedností. Pokud zaměstnanci začnou příliš spoléhat na to, že texty, analýzy nebo prezentace vytvoří AI za ně, mohou se postupně zhoršovat jejich schopnosti samostatně formulovat myšlenky, argumentovat, vyhodnocovat informace nebo přesvědčivě komunikovat. Tento efekt se sice neprojeví okamžitě, ale dlouhodobě může vést k tzv. digitálnímu zakrnění a zhoršení konkurenceschopnosti na trhu práce.

„Firmy si uvědomují, že AI jim pomáhá zrychlit rutinní činnosti, snížit náklady a získat náskok před konkurencí. Očekávají proto, že noví zaměstnanci budou s těmito nástroji umět pracovat už od nástupu,“ dodává Michal Španěl. Podle něj je proto zásadní, aby firmy i zaměstnanci vnímali AI jako nástroj, který má lidem pomáhat – ne je plně nahrazovat – a zároveň aktivně rozvíjeli dovednosti, které stroje nahradí jen obtížně: kritické myšlení, kreativitu a schopnost komunikace.