Detailní statistika inflace za letošní únor potvrdila zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen z lednových 1,6 % na 1,4 %, což zároveň představuje nejnižší úroveň od října 2016

Směrem k poklesu táhly meziroční inflaci ceny potravin a nealkoholických nápojů, alkoholu a tabáku, a zpomalení meziročního růstu vykázaly také ceny služeb.

Detailní údaje za letošní únor potvrzují, že meziroční cenový růst ve službách zpomalil ze 4,7 % na 4,5 %.

Jádrová meziroční inflace zřejmě mírně klesla z lednové úrovně, jež činila 2,7 %: data o jádrové inflaci za letošní únor zveřejní ČNB dnes ve 13:00.

ČNB ve své čerstvé prognóze prezentované počátkem února očekávala meziroční inflaci pro letošní leden i únor na úrovni 1,6 % a stejný byl i původní předpoklad finančního trhu: únorová meziroční inflace tedy vyšla pod očekáváním.

Jádrovou meziroční inflaci za celé letošní 1. čtvrtletí ČNB ve své únorové prognóze očekávala na úrovni 2,8 %.

Detailní údaje ze letošní únor potvrzují, že celková meziroční inflace vyšla níže, než co původně čekala jak ČNB, tak finanční trhy.

Jádrová inflace zřejmě mírně klesla z lednových 2,7 % a směřuje tak pod očekávání centrální banky, jež pro letošní 1. čtvrtletí očekávala meziroční jádrovou inflaci na úrovni 2,8 %.

Meziroční růst cen ve službách zpomalil ze 4,7 % na 4,5 %: zpomalení růstu cen ve službách je vítanou zprávou, na úrovni 4,5 % ale meziroční cenový růst stále zůstává dosti výrazný.

Celkově lze říci, že se inflace v české ekonomice v prvních dvou měsících letošního roku vyvíjela velmi příznivě, nicméně nečekáme, že ČNB v reakci na vývoj inflace přikročí ke snížení úrokových sazeb.

Čerstvé dění okolo Íránu a na Blízkém východě obecně vede k riziku vyšší inflace skrze růst cen minerálních paliv a pro opatrnost měnové politiky hovoří i některé zprávy z české ekonomiky – zejména silný růst mezd.

Zároveň si ale nemyslíme, že by ČNB chtěla na dění na Blízkém východě reagovat zpřísněním své měnové politiky.

Celkově se tak i nadále držíme předpokladu dlouhodobější stability úroků ČNB na jejich stávajících úrovních (repo sazba na úrovni 3,50 %), a to přinejmenším po celý letošní rok.

Velmi důležitou zprávou zůstává skutečnost, že meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Za celý loňský rok činila průměrná inflace 2,5 %, což znamená nepatrné zrychlení z úrovně 2,4 % vykázané v roce 2024.

V roce 2026 by se mělo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a celoroční průměrná inflace by se měla nacházet viditelně pod 2 %: naše prognóza průměrné inflace pro letošní rok donedávna činila 1,5 %, nicméně růst cen minerálních paliv v souvislosti s íránským konfliktem může vést k o něco vyšší inflaci.

V tuto chvíli je ale v zásadě nemožné říct, kam až se inflace v souvislosti s děním na Blízkém východě vyšplhá: klíčové bude, jak dlouho konflikt s Íránem potrvá.

Pokud se situaci podaří zklidnit během několika týdnů, tak by byl dopad na inflaci a na ekonomiku celkově (nejen na českou, ale i na globální ekonomiku a inflaci) jen přechodný a v zásadě nevýrazný.

Pokud se ale konflikt s Íránem protáhne na dlouhé měsíce či dokonce na několik čtvrtletí, tak by šlo o klasický stagflační koktejl v podobě vyšší inflace a slabšího hospodářského růstu, což by představovalo bolehlav nejen pro tvůrce měnové politiky .

I tak se ale průměrná inflace v české ekonomice za celý letošní rok bude s velkou pravděpodobností nacházet pod 2 %.

Pro rok 2027 čekáme návrat celkové meziroční inflace k úrovni dvouprocentního inflačního cíle, respektive spíše mírně nad 2 %, což jsme ale očekávali i před íránským konfliktem.

Právě výhled inflace na rok 2027 je dle našeho názoru argumentem pro stabilitu úrokových sazeb ČNB: vnímáme argumenty proti dalšímu snížení úroků, zároveň ale nevidíme dostatečné argumenty pro jejich zvýšení.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.