Region v průběhu týdne výrazně ztrácel, vítězem je dolar (Komentář)

Hlavním tématem na finančních trzích byl v tomto týdnu konflikt na Blízkém východě. Rizika pro ekonomický vývoj jsou nadále spojována hlavně s Hormuzským průlivem, jehož déletrvající uzavření by mohlo vyústit v další nárůst cen ropy a plynu, jakož i narušení globálních dodavatelských řetězců. Cena ropy Brent od začátku konfliktu vzrostla ze zhruba 70 dolarů za barel až na aktuálních téměř 90 USD/barel. Spolu s ropou zdražoval i zemní plyn, jehož spotová cena se vystřelila z 30 EUR/MWh na více než 50 EUR/MWh. V červených číslech byly i akciové trhy. Na dluhopisových trzích pokračovaly obavy o proinflační dopad vyšších cen energií, a tak výnosy rostly. Na krátkém konci pak docházelo k umazávání sazek na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech i na domácí půdě.

Z konfliktu vytěžil americký dolar, jehož kurz posílil z úrovní okolo 1,18 USD/EUR až na pátečních 1,156 USD/EUR. Po zveřejnění statistiky z trhu práce euro mírně zkorigovalo na 1,158 USD/EUR. Počet nově vytvořených pracovních míst totiž v únoru místo očekávaného růstu poklesl o 92 tisíc. Přestože data mohla být ovlivněna stávkami ve zdravotním sektoru i špatným počasím, je výsledek slabý. V kombinaci s vyhlídkami na rostoucí inflaci data naznačují spíše stagflační příběh v USA, což americké centrální bance rozhodování na nadcházejícím zasedání (17. března) neulehčuje.

V eurozóně, byla zveřejněna inflace, která překvapila ve směru nahoru (1,9 % y/y, místo očekávaných 1,7 % y/y). Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. I přes aktuální růst cen ropy očekáváme, že celková inflace zůstane v eurozóně po většinu druhé poloviny roku 2026 pod 2 %. HDP za Q4 25 byl revidován o desetinu směrem dolů na 0,2 % q/q, kvůli volatilním výsledkům Irska. Bez jeho vlivu ekonomika rostla o solidních 0,4 % q/q, tažena především domácí poptávkou.

Pro měny středoevropského regionu nebyl tento týden úspěšný. Maďarský forint k euru odepsal od vypuknutí konfliktu na blízkém východě 5 % (z úrovní okolo 375,5 se vyšplhal až na 394,5 HUF/EUR), polský zlotý ztratil 1,7 % (na 4,29 PLN/EUR). Nejstabilnější byla česká koruna, jejíž ztráta dosáhla 0,7 % (na 24,4 CZK/EUR). Kromě obecné averze k rizikovým aktivům na trzích rezonují také obavy o energetickou bezpečnost regionu a jeho konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucímu riziku negativního nabídkového šoku kvůli vyšším cenám energií. Tržnímu vývoji regionu nepřidalo ani středeční snížení sazeb polskou centrální bankou o 25 bb, které bylo pro část trhu vzhledem ke geopolitické nejistotě překvapivé.

Ozbrojený konflikt zastínil data, která byla na domácí půdě publikována. Patřil k nim únorový PMI ze zpracovatelského průmyslu, který v únoru vzrostl z 49,8 b. na 50,0 b. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4bqYeCS. Dále zpřesněný odhad růstu HDP za čtvrtý kvartál, který přinesl jeho mírnou revizi z 0,5 % q/q na 0,6 % q/q. Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka. Spotřeba domácností po šesti letech dotáhla svou předpandemickou úroveň, zrychlil také mezičtvrtletní růst fixních investic, silný růst vykázala i spotřeba vlády, kladný (byť ve menším rozsahu) zůstal i příspěvek čistých exportů. Negativně k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla změna stavu zásob. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/GDP_4Q25_CZ. Únorová inflace podle předběžného odhadu, překvapila nižší hodnotou. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 %, meziroční dynamika pak klesla na 1,4 % z lednových 1,6 %. Hlavním důvodem byly ceny potravin, které svým poklesem částečně kompenzovaly lednové zdražení. Více informací zde: https://bit.ly/CPI_Feb26_flash. Mzdový růst v loňském čtvrtém čtvrtletí dosáhl 7,4 % y/y a mírně překonal tržní odhad i prognózu ČNB (více zde: https://bit.ly/Wages_4Q25_CZ).