Palestinský mramor zůstává pilířem ekonomiky, je šancí pro český import i export

Palestinská území jsou bohatá na přírodní kámen – především vápenec, který se v obchodní terminologii označuje jako „palestinský mramor“. Kamenický průmysl zde patří k největším odvětvím a díky své odolnosti vůči krizím (přežil pandemii covidu-19 i ozbrojené konflikty) zůstává stabilním pilířem ekonomiky. Palestinský kámen má ve světě pověst kvalitního materiálu, který se používá na stavební obklady, dlažby i dekorativní prvky.

 

Foto: Tomáš Chlopčík

Tento sektor tak skýtá dvojí příležitost pro české firmy – jako zdroj cenově dostupného a kvalitního kamene pro dovoz do Česka i jako perspektivní trh pro export českých technologií a zařízení potřebných k těžbě a zpracování kamene.

KVALITNÍ KÁMEN ZA DOSTUPNÉ CENY

Pro české firmy v oblasti stavebnictví, architektury či obchodu se stavebními materiály představuje Palestina atraktivní zdroj přírodního kamene. Místní vápenec/mramor vyniká kvalitou, estetickými vlastnostmi a zároveň příznivou cenou. Náklady těžby a zpracování jsou v Palestině nižší než u tradičních dodavatelů luxusního kamene (například Itálie či Francie), a to díky levnější pracovní síle a obrovské dostupnosti suroviny.

Palestinský kámen tak může cenově konkurovat dovozům z Turecka, Číny či Indie, zatímco vzhledem (světlé odstíny jeruzalémského typu) nabízí alternativu k dražšímu italskému mramoru. Pro české dovozce může být zajímavé rozšířit portfolio právě o tento „Holy Land“ kámen, který může oslovit zákazníky i svojí symbolikou a původem.

Konkurenčně je samozřejmě nutné zohlednit, že na českém trhu již působí dodavatelé kamene z různých zemí. Pro určité projekty – například rekonstrukce historických objektů, výstavba sakrálních staveb či luxusních rezidencí – může být kámen ze Svaté země lákavým prvkem. Styčný úřad ČR v Ramalláhu je dodatečně připraven detailně zmapovat nabídku palestinských lomů a zpracovatelských firem, které exportují do Evropy. Hlavní centra kamenického průmyslu jsou v oblastech Betléma (město Bejt Fachár) a Hebronu na Západním břehu, kde operují desítky lomů a provozů na řezání a leštění kamene. Navázání spolupráce s ověřeným palestinským partnerem může přinést oboustranný užitek, stabilní odběr kvalitní suroviny pro českou stranu a nový tržní kanál pro palestinskou stranu mimo závislost na izraelském prostředníkovi.

ŠANCE PRO ČESKÉ TECHNOLOGIE

Druhou oblastí, kde se otevírá prostor pro Česko, je export strojů, zařízení a know-how do Palestiny. Místní sektor těžby a zpracování kamene sice disponuje bohatými zdroji a tradičními zkušenostmi, avšak technologicky zaostává – většina provozů je vybavena zastaralými nebo poloautomatickými linkami. Podle dostupných údajů je 85 % výrobních kapacit pouze poloautomatických a jen 15 % plně automatizovaných. Těžba v lomech a následné zpracování bloků tak mnohdy probíhá s nižší efektivitou, vyššími ztrátami materiálu a také s většími riziky pro dělníky i životní prostředí (prašnost, hlučnost). Modernizace tohoto odvětví je pro Palestinu klíčová, aby si udržela konkurenceschopnost a zvýšila přidanou hodnotu své produkce – místo exportu surových bloků chce více vyvážet hotové produkty.

Český průmysl má v oblasti těžebních a zpracovatelských technologií co nabídnout. České firmy vyrábějí či dodávají řadu strojů využitelných v kamenoprůmyslu – například CNC řezací a brusné stroje, drtiče kamene, dopravníkové systémy, vodní čerpadla pro chlazení a čištění při řezání apod. Tradičně silné je tuzemské strojírenství i ve výrobě obráběcích strojů a nástrojů, které lze adaptovat pro řezání kamene.

PALESTINSKÉ FIRMY STROJE DOVÁŽÍ

Palestinské firmy aktuálně dovážejí většinu specializovaných strojů ze zahraničí, často z Evropy nebo od izraelských distributorů. Pro české exportéry tak existuje příležitost proniknout na trh, kde bude v následujících letech probíhat technologická obnova. Poptávka může být například po moderních lanových pilách na bloky, automatizovaných lešticích linkách, CNC frézách na výrobu detailních ornamentů, ale i po sofistikovaných systémech na recyklaci vody a zpracování odpadního kamenného prachu (důležité z ekologických důvodů). Tyto investice jsou zahrnuty i v palestinské sektorové exportní strategii, která počítá se zaváděním nejnovějších technologií a zvyšováním kvality produkce.

ZAUJMOUT MŮŽE DODÁVKA CELÉHO ŘEŠENÍ

České firmy mohou uspět nejen jako prodejci strojů, ale i jako dodavatelé celých řešení na klíč. Například modernizace kamenické dílny může zahrnovat dodání strojů, instalaci, zaškolení personálu a následný servis – a právě komplexní přístup by mohl palestinské partnery oslovit. Další možností je spolupráce ve formě společných projektů či investic: český výrobce technologie se může spojit s palestinským těžařem či zpracovatelem v rámci programu modernizace, podpořeného třeba mezinárodní rozvojovou pomocí.

Vzhledem k omezenému přístupu palestinských firem ke kapitálu a úvěrům (místní banky fungují, ale za obtížných podmínek) může být západní partner s technologií i financemi vítán. Evropská unie i různé rozvojové banky občas vypisují granty a výzvy na podporu průmyslu v Palestině, české firmy by mohly své projekty rámovat i jako transfer technologií podporující rozvoj. Samozřejmě pro čistě komerční export platí, že díky obchodní dohodě mezi EU a Palestinou a asociační dohodě mezi EU a Izraelem byla cla na dovoz strojů z EU do Palestiny zrušena (Palestina je součástí celní unie s Izraelem, který má s EU dohodu o volném obchodu). České stroje tak nejsou celně zatíženy, což zlepšuje jejich cenovou konkurenční pozici oproti dovozům ze zemí mimo EU.

MOŽNOSTI POJIŠTĚNÍ A FINANCOVÁNÍ EXPORTU

Pro české exportéry se rovněž v ojedinělých případech nabízí možnost využít dostupné nástroje zajištění rizik. Klíčovou roli může sehrát pojištění exportu u agentury EGAP nebo podpora České exportní banky (ČEB). Případné financování je možné získat případ od případu po důkladném posouzení ze strany zmíněných institucí. Palestina je podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnocena nejvyšším stupněm rizikovosti (kategorie 7/7), což znamená, že komerční pojišťovny se do jištění obchodů příliš nehrnou.

Státní pojišťovna EGAP za určitých podmínek může poskytnout pojištění jak proti riziku neplacení, tak proti tzv. politickým rizikům investice. Podobně by EGAP za jistých okolností mohl krýt i bankovní záruky či předexportní úvěry. Dalším zdrojem financování mohou být mezinárodní finanční instituce – například investiční projekty v palestinském průmyslu někdy spolufinancuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) formou Trade Facilitation Programme (TFP) nebo Světová banka formou tzv. investičních grantů a zvýhodněných úvěrů. Vyplatí se tedy sledovat programy na podporu soukromého sektoru v Palestině a případně se zapojit.

Tomáš Chlopčík, rozvojový a ekonomický diplomat, Styčný úřad ČR v Ramalláhu