Otázky a odpovědi týkající se průmyslové námořní a přístavní strategie EU

Otázky a odpovědi týkající se průmyslové námořní a přístavní strategie EU

Obě strategie 

Jak strategie posílí konkurenceschopnost a udržitelnost evropského odvětví námořní výroby, lodní dopravy a přístavů?  

Průmyslová námořní strategie EU posiluje evropskou námořní výrobu a lodní dopravu. Stanoví opatření k udržení celosvětového vedoucího postavení v oblasti stavby lodí s vyspělými technologiemi a pokročilých námořních technologií, jakož i k podpoře konkurenceschopnosti a vysoce kvalitní námořní dopravy při současném prosazování spravedlivé hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni. Strategie se zabývá výzvami, jako jsou vyvíjející se potřeby pracovní síly, transformace energetiky a závislost na dodavatelích ze zemí mimo EU. Prostřednictvím koordinovaných investic, financování, regulačních iniciativ a rozvoje dovedností usiluje o podporu inovací, zjednodušení administrativních postupů a plné využití evropského jednotného trhu s vodními zdroji ve prospěch námořní výroby i odvětví lodní dopravy.  

Strategie EU pro přístavy považuje přístavy za životně důležité brány pro obchod, logistiku, energetiku a vojenskou mobilitu. V zájmu posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti přístavů EU podporuje strategie spravedlivou hospodářskou soutěž, jasnost právních předpisů a investiční jistotu, z čehož mají prospěch hlavní uzly, malé a střední přístavy, ostrovy a nejvzdálenější regiony. Strategie pomáhá přístavům, aby byly efektivní, vytvářely pracovní místa a podporovaly evropské hospodářství. Přispívá ke snížení dopadů na životní prostředí a k posílení bezpečnosti a ochrany. Mezi klíčová opatření udržitelnosti patří zvýšení elektrifikace přístavů, čistých paliv a energetické účinnosti spolu se zjednodušením environmentálního povolování.  

Jaké jsou přínosy pro evropskou námořní výrobu, lodní dopravu a přístavní odvětví?   

Námořní výroba: Průmyslová námořní strategie posiluje vedoucí postavení Evropy v oblasti technologicky vyspělých udržitelných a digitálních řešení pro námořní odvětví.  Podporuje dekarbonizaci, digitalizaci, oběhovost, inovační kapacitu a vzájemné obohacování mezi civilní a vojenskou výrobou a technologiemi. Strategie podpoří modernizaci a modernizaci evropské námořní výrobní základny, podpoří zadávání veřejných zakázek a financování na podporu odolnosti průmyslu a hospodářské bezpečnosti, pomůže posílit evropské hodnotové řetězce a zaměří se na zlepšení rovných podmínek na celém světě.     

Námořní doprava: Průmyslová námořní strategie EU stanoví jasnou vizi vysoce kvalitní lodní dopravy EU se zaměřením na inovace, bezpečnost, dekarbonizaci loďstva, alternativní paliva, digitalizaci a automatizaci, jakož i zjednodušené postupy. Zdůrazňuje, že je důležité prosazovat vlajky EU a zvyšovat dopad EU na celosvětové úrovni. Podporuje rovněž testování a rozšiřování nových technologií, což zlepší globální konkurenceschopnost lodní dopravy EU.  

Přístavy: Strategie EU pro přístavy podporuje dlouhodobé plánování a zavádění technologií v tomto odvětví. Strategie poskytuje jasné rámce pro investice, včetně pravidel EU pro státní podporu. Podporou elektrifikace přístavů, čistých paliv, digitalizace a lepšího propojení s vnitrozemím pomáhá strategie snížit provozní náklady a zlepšit účinnost. Zabývá se rovněž hospodářskou soutěží se třetími zeměmi a zahraničním vlastnictvím a posiluje bezpečnost logistiky.  

Jaké jsou výhody pro občany?  

Obě strategie přinášejí občanům v celé Evropě hospodářské, environmentální a sociální výhody. Námořní výroba je základním kamenem regionálního průmyslového růstu a místní zaměstnanosti, která je hnací silou evropských inovací a know-how v oblasti špičkových technologií.  Námořní doprava má dopad na naše každodenní živobytí – přepravuje 74 % zahraničního obchodu EU a 30 % nákladu uvnitř EU, jakož i 395 milionů cestujících ročně. Dobré spojení pro ostrovy a nejvzdálenější regiony podporuje územní soudržnost, cestovní ruch a místní ekonomiky, z čehož mají prospěch občané i mimo přístavní oblasti.  Obě strategie přispívají k vytváření kvalitních pracovních míst v Evropě. Udržitelnější přístavní a lodní činnosti snižují znečištění ovzduší, vody a hluk a zlepšují kvalitu života v přístavních městech a pobřežních oblastech. Spolehlivá námořní výrobní základna umožní udržitelnou a digitální vodní dopravu a činnosti modré ekonomiky od rybolovu po obnovitelné zdroje energie na moři a podvodní aplikace. Strategie rovněž posilují bezpečnostní normy v námořním provozu a snižují rizika pro cestující a náklad. Posílí rovněž zásadní úlohu přístavů, lodní dopravy a námořní výroby v oblasti potravin, energetiky a digitální bezpečnosti. Robustní námořní kapacity, kapacity dvojího užití a kapacity vojenské mobility posílí obranu a bezpečnost našeho kontinentu.  Zlepšují rovněž odolnost vůči organizované trestné činnosti, kybernetickým hrozbám a narušením a posilují veřejnou bezpečnost a hospodářskou stabilitu.   

 Jaké finanční prostředky budou k dispozici na překlenutí stávajících nedostatků a podporu inovací?  

Cílem průmyslové námořní strategie EU je mobilizovat stávající nástroje a zdroje financování EU na podporu stavby lodí a lodní dopravy v letech 2026 až 2027.  

Od roku 2014 již Nástroj pro propojení Evropy poskytoval podporu pro různé typy plavidel a intervencí ve výši 220 milionů EUR.  Prostřednictvím výzvy Nástroje pro propojení Evropy v roce 2026 podpoří Komise obnovu a dekarbonizaci loďstva lodní dopravy se zvláštním zaměřením na trajekty a pobřežní plavidla a zároveň podpoří domácí výrobní kapacity a vedoucí postavení EU v oblasti technologií. Výzva z roku 2026 rovněž podpoří zavádění pobřežní elektřiny v přístavech. 

Inovační fond od roku 2020 podpořil 13 námořních projektů částkou přibližně 600 milionů EUR. Prostřednictvím zvláštní výzvy k předkládání návrhů v rámci Inovačního fondu bude Komise dále podporovat snižování emisí a prosazovat inovace v celém námořním odvětví v Evropě.   

Na podporu dekarbonizace Komise v souvislosti s nadcházejícím přezkumem systému EU ETS rovněž zváží zvláštní mechanismus EU založený na povolenkách ETS pro zavádění udržitelných námořních paliv a čistých technologií pohonu. Povzbudí rovněž členské státy, aby část svých vnitrostátních rozpočtů ETS využívaly k investicím do dekarbonizace námořní dopravy. Členské státy mohou rovněž využít různých příležitostí v rámci programu „Připravenost 2030“, jehož cílem je mobilizovat do roku 2030 výdaje na obranu ve výši až 800 miliard EUR na posílení námořních průmyslových a technologických kapacit.  

V rámci stávajícího pilíře II programu Horizont Evropa bude na období 2025–2027 z programu uvolněno až 184,5 milionu EUR na spoluprogramované evropské partnerství pro vodní dopravu s nulovými emisemi a kooperativní výzkum.  

Od roku 2019 bylo na úrovni EU vyčleněno a vyčleněno celkem 1,1 miliardy EUR na posílení námořních schopností prostřednictvím Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), přípravné akce v oblasti obranného výzkumu (PADR) a projektů Evropského obranného fondu (EDF). Tyto prostředky zahrnují 130 milionů EUR, které jsou k dispozici v rámci výzev ERF, jež jsou v současné době otevřeny (2026), z nichž budou financovány návrhy projektů na témata, jako jsou posílená poloautonomní povrchová plavidla a ochrana infrastruktury mořského dna. 

Navrhovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost by v úzké souvislosti s budoucím programem Horizont Evropa, s výhradou výsledků jednání o víceletém finančním rámci, mohl podpořit investice do čistých a digitalizovaných plavidel, jakož i inovace a modernizaci v oblasti stavby lodí, energie na moři a modrých technologií. Fond by mohl rovněž podporovat kooperativní obranný výzkum a inovace, rozšiřování průmyslu a dvojí využití civilních a vojenských prostředků. Komise rovněž přezkoumá kritéria taxonomie EU pro udržitelné financování s cílem zlepšit přístup námořního odvětví k financování a dále motivovat k investicím do udržitelných námořních projektů. 

Přístavní strategie EU nastiňuje stávající finanční prostředky a finanční nástroje EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy, fondy politiky soudržnosti a Inovační fond. Jeho cílem je zlepšit koordinaci a dopad financování EU stanovením společných zásad pro všechny nástroje financování. Strategie rovněž podporuje snižování rizik a kombinování finančních prostředků, lepší přípravu projektů prostřednictvím technické pomoci a lepší koordinaci mezi unijními a vnitrostátními zdroji financování. To je obzvláště důležité u inovativních, prvních projektů svého druhu, které musí přejít od pilotní fáze k rozsáhlému zavádění. Z opatření mají rovněž prospěch menší a středně velké přístavy a investice spojené s dekarbonizací, bezpečností, digitalizací a odolností. V souvislosti s programem Horizont Evropa začlení nové „znalostní a inovační společenství“ pro vodní, námořní a námořní odvětví a ekosystémy v rámci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) přístavy do „znalostního trojúhelníku inovací“ mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a podniky. 

Jak Komise zajišťuje provádění těchto strategií?  

Komise je odhodlána zajistit účinné provádění strategií. Zásadní význam bude mít úzká spolupráce se zúčastněnými stranami v rámci širšího námořního klastru. Za tímto účelem Komise zřídí radu pro námořní průmysl a přístavy na vysoké úrovni, které bude předsedat odpovědný komisař a výkonní místopředsedové, s cílem pokračovat v výměně informací o opatřeních nastíněných jak ve strategii EU pro průmyslovou námořní dopravu, tak ve strategii EU pro přístavy a shromáždit zpětnou vazbu o vývoji na trhu.  

Strategie EU pro přístavy

Jak strategie řeší rizika zahraničních investic a strategické závislosti?  

Přístavy EU jsou i nadále otevřeny investicím ze třetích zemí, nesmí to však vést ke strukturálním závislostem nebo rizikům pro evropskou bezpečnost. Komise to zajišťuje prostřednictvím horizontálních nástrojů, včetně revidovaného rámce pro prověřování přímých zahraničních investic, nařízení o zahraničních subvencích a širšího přístupu EU k hospodářské bezpečnosti. Stanoví další pokyny a kritéria pro posuzování zahraničního vlastnictví a kontroly přístavů, jakož i zmírnění stávajících pokynů a kritérií. Navrhuje rovněž rámec pro mapování a monitorování zahraničních investic do přístavů EU, zejména tam, kde přístavy hrají zásadní úlohu pro dodavatelské řetězce, energetickou bezpečnost nebo vojenskou mobilitu.  

Jak Komise řeší zvýšené bezpečnostní hrozby v okolí přístavů EU a boj proti organizované trestné činnosti?  

Budování bezpečných a odolných přístavů EU má zásadní význam pro naši kolektivní bezpečnost. Strategie posiluje stávající rámce, včetně právních předpisů v oblasti námořní bezpečnosti, směrnice o odolnosti kritických subjektů, směrnice NIS2 a dalších aktů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i operativní spolupráci prostřednictvím Evropské aliance přístavů.   

Díky této strategii budou všechny přístavy v EU schopny dosáhnout rovných podmínek v oblasti bezpečnostních opatření. Tímto způsobem se zločinecké sítě nebudou jednoduše snažit přejít z jednoho přístavu do druhého kvůli různým bezpečnostním opatřením.   

Komise aktualizuje pokyny týkající se námořní bezpečnosti tak, aby odrážely vznikající hrozby, jako jsou kybernetické hrozby, drony a hybridní rizika. Komise bude rovněž pracovat na vytvoření rámce EU pro ověřování spolehlivosti pracovníků v přístavech a navrhne rámec pro posuzování přístavů mimo EU s cílem odhalit rizika dříve v dodavatelských řetězcích, včetně kontaminace nákladu a obchodu s drogami. Kromě toho bude zahájena iniciativa na podporu větší digitální autonomie přístavů a vytvoření celounijního námořního a přístavního fóra pro sdílení kybernetických informací. V neposlední řadě bude provedeno celounijní posouzení rizik s cílem určit nejnaléhavější kybernetická bezpečnostní rizika a opatření k jejich zmírnění.    

A co nejvzdálenější regiony EU se vzdálenými přístavy, existují opatření, která pomohou zlepšit konektivitu v rámci EU? A co malé a střední přístavy?  

Strategie uznává specifické výzvy, jimž čelí přístavy na ostrovech, jakož i v odlehlých a nejvzdálenějších regionech, kde mají námořní spojení zásadní význam pro územní soudržnost a propojení lidí a zboží. Nový plán pro konkurenceschopné malé a střední přístavy vyzdvihne jejich specifické potřeby a spojí dostupné možnosti financování EU, zejména v rámci Nástroje pro propojení Evropy a financování politiky soudržnosti. Plán rovněž odkazuje na konkrétní opatření, jako je podpora budování finančních kapacit a příprava projektů, která má vypracovat poradenské centrum EIB, a na aktualizovaná pravidla pro služby obecného hospodářského zájmu, která budou tyto přístavy přímo podporovat.   

Průmyslová námořní strategie EU

Jak strategie pomáhá zajistit a udržet vedoucí postavení Evropy ve špičkové námořní výrobě a stavbě lodí?  

Průmyslová námořní strategie EU podpoří dekarbonizaci, oběhovost, digitalizaci, vznik nových segmentů modré ekonomiky, vojenskou mobilitu a obranu s cílem posílit námořní průmyslovou základnu EU. Bude mobilizovat různé nástroje na podporu investic, inovací, výzkumu a vývoje v námořních výrobních zařízeních a zlepší rovné podmínky na celém světě a zároveň zajistí dostupnost kvalifikované pracovní síly.   

Probíhající stěžejní výzva „Loděnice budoucnosti – výzkum a inovace“ v rámci programu Horizont Evropa pomůže podpořit digitální a oběhovou transformaci evropských loděnic.  Bude podporovat testování a demonstrace inovativních technologií s cílem replikovat a rozšiřovat výsledky.   

Zahájení činnosti aliance EU pro průmyslový námořní hodnotový řetězec posílí vedoucí postavení Evropy na vybraných hlavních trzích námořní výroby a podpoří průmyslové synergie v rámci celého klastru.  

Komise rovněž navrhne zavedení mechanismu na podporu výstavby trajektů dvojího užití.  To nabídne příležitosti k obnově domácí průmyslové kapacity v tomto strategickém segmentu a vytvoří efekt sněhové koule pro námořní výrobní základnu. Komise bude usilovat o posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci rámcového programu Horizont Evropa na období 2028–2034 s cílem podpořit synergie a účinek rozsahu mezi dekarbonizací, digitalizací, automatizací a oběhovostí v širším vodním ekosystému. Komise rovněž posílí politický a regulační rámec s cílem podpořit vedoucí postavení EU v oblasti inovativních technologií, jako je větrný pohon, jaderný pohon a autonomní lodní doprava.    

Jak Komise pomůže zlepšit rovné podmínky na celosvětové úrovni pro evropské odvětví námořní výroby?   

Cílem Komise je zlepšit rovné podmínky na celosvětové úrovni tím, že se zaměří na oblasti, v nichž evropský námořní průmysl vyniká, a využije schopnosti, odborné znalosti a aktiva dvojího užití v oblasti vyspělých technologií. 

Strategie využije zadávání veřejných zakázek a financování na podporu vedoucího postavení EU v průmyslu a hospodářské bezpečnosti, například prostřednictvím cílených necenových kritérií a kritérií hospodářské bezpečnosti.  

Budou mobilizovány nástroje obchodní politiky, které pomohou zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi, včetně vývozních úvěrů pro lodě. Komise zahájí strukturovaný dialog s námořním výrobním odvětvím EU s cílem lépe odhalovat a odhalovat nekalé obchodní praktiky ve třetích zemích a poskytovat informace pro případná obchodní opatření.  

Nástroje financování, jako je Inovační fond, Horizont Evropa, Evropský obranný fond, Program pro evropský obranný průmysl a budoucí Evropský fond pro konkurenceschopnost, posílí odolnou a inovativní průmyslovou základnu a zachovají konkurenceschopnost námořního odvětví EU.  

Jak Komise podporuje konkurenceschopnost lodní dopravy?  

Průmyslová námořní strategie EU stanoví opatření na podporu konkurenceschopnosti lodní dopravy EU. Patří mezi ně podpora obnovy a dekarbonizace loďstva námořní dopravy, podpora bezpečnosti, zjednodušení podávání zpráv v rámci systému ETS pro námořní dopravu a FuelEU pro námořní dopravu a snížení administrativní zátěže. Pokyny Společenství ke státní podpoře námořní dopravy nadále umožňují členským státům podporovat a posilovat jejich námořní rejstříky. Strategie důrazně vybízí členské státy, aby část vnitrostátních příjmů ze systému ETS opětovně použily na podporu dekarbonizace vodního klastru, včetně obnovy loďstva, výroby a zavádění udržitelných paliv, jakož i investic do čistých mořských technologií.  

Jaký je přístup strategie k zachování vysoké úrovně námořní bezpečnosti?  

Bezpečnost zůstává klíčovou prioritou námořního rámce EU. Komise posílí svou spolupráci s členskými státy EU v IMO s cílem utvářet vysoké standardy, což přispěje k zajištění rovných podmínek na celém světě.   

Stárnutí osobního vozového parku plujícího pod vlajkou EU zdůrazňuje potřebu urychlit modernizaci vozového parku. Komise přezkoumá příslušné právní předpisy s cílem přizpůsobit stávající požadavky čisté a digitální transformaci.    

Dosažení vysoké úrovně námořní bezpečnosti ve vodách EU je zpochybňováno tzv. „stínovým loďstvem“, které se z velké části skládá ze stárnoucích plavidel pod nejasnou jurisdikcí a kontrolou. Komise bude s podporou Evropské agentury pro námořní bezpečnost spolupracovat s členskými státy na posílení dohledu a monitorování těchto operací a na lepším prosazování stávajících pravidel.  

Jaké kroky podniká EU na mezinárodní úrovni?  

Komise společně s členskými státy zintenzivní v IMO úsilí o vypracování a přijetí celosvětových pravidel pro námořní bezpečnost, udržitelnost a zabezpečení.  

Bude podporovat koordinovanou obchodní politiku a mezinárodní partnerství a je i nadále odhodlána začleňovat komplexní závazky v oblasti námořní dopravy do dohod o volném obchodu.  

Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily strategickou globální přítomnost EU s cílem zajistit trvalý přístup k mezinárodním dopravním trasám.  

Jaká opatření jsou navrhována k posílení evropského námořního průmyslu a loďařského průmyslu dvojího užití?  

Evropský program pro obranný průmysl (EDIP) a plán ReArm Europe pomohou rozšířit námořní výrobu, podpořit interoperabilní systémy a společné normy. Komise vybízí členské státy, aby využily příležitostí, které EDIP nabízí, zejména možnosti zřídit evropské obranné projekty společného zájmu, a to i v oblasti informovanosti o námořní oblasti. Komise rovněž navrhne podporu pro trajekty dvojího užití postavené v Evropě, které lze nasadit na strategicky důležitých trasách.  

Jak strategie pomáhá zajistit kvalifikovanou námořní pracovní sílu a atraktivitu tohoto povolání v celém námořním klastru EU?  

Kvalifikovaná pracovní síla má pro námořní odvětví EU zásadní význam. Komise bude podporovat rekvalifikaci a prohlubování dovedností s cílem přizpůsobit se technologickým změnám. Bude rovněž podporovat mobilitu vytvořením sítě námořních vzdělávacích a školicích středisek a podporou větší účasti v programu ERASMUS+. V zájmu zvýšení atraktivity odvětví bude Komise spolupracovat s členskými státy na posílení pracovních norem a sociálního zabezpečení. 

Pro více informací

Sdělení – Strategie EU pro přístavy

Sdělení – Průmyslová námořní strategie EU

Tisková zpráva – Průmyslová námořní a přístavní strategie EU

Informativní přehled – Strategie EU pro přístavy

Informativní přehled – Průmyslová námořní strategie EU

Zpravodajský bod – Strategie EU pro přístavy

Aktuality – Průmyslová námořní strategie EU

Internetové stránky – Přístavy EU a průmyslové námořní strategie