Otázky a odpovědi k zákonu o průmyslových akcelerátorech

Co je akt o průmyslovém urychlovači a proč jej Komise navrhuje?

Akt o průmyslovém urychlovači (IAA) je legislativní návrh, jehož cílem je posílit evropskou průmyslovou základnu podporou výroby, rostoucích podniků a vytvářením pracovních míst v EU. Naplňuje doporučení Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti EU, politické směry Komise a poslání svěřené výkonnému místopředsedovi pro prosperitu a průmyslovou strategii.

IAA mobilizuje zadávání veřejných zakázek a veřejné pobídky ke zvýšení poptávky po nízkouhlíkových výrobcích a výrobcích vyrobených v Evropě a technologiích pro nulové čisté emise, urychluje investice prostřednictvím rychlejšího a jednoduššího povolování a zavádí cílené podmínky k zajištění toho, aby významné přímé zahraniční investice vytvářely pro EU přidanou hodnotu. Tím vytvoří vedoucí trhy pro čisté a strategicky důležité průmyslové výrobky. V roce 2024 představovala výroba 14,3 % HDP EU. Cílem je zvýšit do roku 2035 podíl výroby na HDP EU na 20 % a posílit odolnost, konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost Evropy.

Akt doplňuje automobilový balíček přijatý dne 16. prosince 2025, který vymezuje podmínky „vyrobeno v EU“, aby bylo možné využívat flexibility podle norem CO2 pro osobní automobily a dodávky a superkreditu pro malé cenově dostupné elektrické automobily, jakož i podmínky pro využívání finanční podpory na ekologizaci firemních vozových parků.

Jaké jsou očekávané přínosy?

Očekává se, že IAA vytvoří pro EU významnou přidanou hodnotu a vysoce kvalitní pracovní místa. Samotná opatření v oblasti nízkouhlíkové poptávky by mohla do roku 2030 vytvořit více než 600 milionů EUR dodatečné hodnoty v ocelářském, hliníkářském a cementářském průmyslu a až 10,5 miliardy EUR v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Vytvoří také desítky tisíc pracovních míst, včetně 85 000 v projektech baterií a 58 000 v solární výrobě, a zároveň zachová stávající pracovní místa v ocelářství, hliníku a cementu, neboť tato odvětví přecházejí na čistší výrobu. Podmínky pro zahraniční investice rovněž vytvoří místní pracovní příležitosti a posílí celkovou výrobní kapacitu EU.

Digitalizované povolování povede ke správním úsporám ve výši až 240 milionů EUR pro všechna výrobní odvětví v EU.

Celkově se očekává, že zákon ušetří 30,58 milionu tun oxidu uhličitého v energeticky náročných průmyslových odvětvích (ocel, cement a hliník), bateriích a součástech vozidel. Zefektivnění povolovacích postupů urychlí provádění projektů dekarbonizace, což povede k rychlejšímu tempu úspor skleníkových plynů v odvětví, které představuje 22,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU.

Na která odvětví se vztahuje zákon o průmyslových akcelerátorech?

IAA pokrývá zpracovatelský průmysl se zaměřením na energeticky náročná odvětví, hodnotový řetězec automobilového průmyslu a technologie pro nulové čisté emise potřebné k umožnění transformace čistého průmyslu a zajištění odolnosti dodavatelského řetězce. Například se zavádějí nízkouhlíkové požadavky na ocel používanou v automobilovém průmyslu a stavebnictví, zatímco požadavky „vyrobeno v EU“ a nízkouhlíkové požadavky se vztahují na cement používaný ve stavebnictví a hliník používaný v automobilovém průmyslu a stavebnictví, pokud jsou předmětem zadávání veřejných zakázek a jiných forem veřejné intervence. Pokud jde o technologie pro nulové čisté emise, zavádí akt požadavky „vyrobeno v EU“ pro baterie, bateriové systémy pro ukládání energie (BESS), solární fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla, větrnou energii, elektrolyzéry a jaderné technologie, pokud se na ně vztahují některá zadávací řízení, aukce a režimy podpory. Zavádí rovněž ustanovení „vyrobeno v EU“ pro elektrická vozidla a jejich konstrukční části.

Proč si Komise vybrala tato odvětví?

IAA se zaměřuje na odvětví, která jsou strategicky důležitá pro hospodářství EU a která v současné době čelí silným konkurenčním a strukturálním tlakům: energeticky náročná průmyslová odvětví (ocel, cement, hliník, chemické látky), technologie pro nulové čisté emise a výroba automobilových součástí. Tato odvětví jsou zásadními faktory umožňujícími přechod na čistou energii a mají zásadní význam pro navazující odvětví, jako je stavebnictví, mobilita, energetické systémy a obrana. Zároveň se potýkají s poklesem výroby v Evropě, pomalejšími investicemi do dekarbonizace a rostoucí celosvětovou konkurencí a narušením trhu, jako jsou nespravedlivé dotace, na trzích, které jsou stále více koncentrovány mimo EU. Hodnotový řetězec každého odvětví/technologie byl podroben hloubkové analýze s cílem určit, kde se EU potýká se strategickými závislostmi a strukturálními problémy. V pozdější fázi byla navržena opatření týkající se hlavních trhů s ocelí, cementem a hliníkem a chemikálií. Jedná se o odvětví s nejvyšší energetickou náročností a náročností na emise, jakož i o odvětví, po nichž se v důsledku potřeb ekologické transformace zvýší poptávka. Namísto uplatňování jednotné prahové hodnoty „evropského obsahu“ ve všech technologiích pro nulové čisté emise přizpůsobuje posouzení dopadů požadavky konkrétní struktuře, vyspělosti a závislostem každého odvětví. Tento přístup umožňuje EU postupně zvyšovat podíl složek vyrobených v Evropě tam, kde má největší dopad a je nejrealističtější. Cílená koncepce zajišťuje, že intervence je přiměřená a cílená tam, kde může přinést největší odolnost a ekonomickou návratnost.

Co znamená výraz „vyrobeno v EU“ pro třetí země?

Evropská unie zůstává jedním z nejotevřenějších trhů na světě a je odhodlána tuto otevřenost zachovat jako klíčový zdroj hospodářské síly a odolnosti. Návrh podporuje větší reciprocitu tím, že poskytuje rovné zacházení při zadávání veřejných zakázek, jakož i jiné formy veřejné intervence zemím, které nabízejí společnostem z EU přístup na své trhy prostřednictvím obchodních dohod. Společnosti z těchto zemí proto budou mít prospěch ze zacházení rovnocenného obsahu pocházejícímu z Unie. Požadavky „vyrobeno v EU“ proto neomezují přístup na trh nebo výběr pro spotřebitele neodůvodněným způsobem, ale zajišťují, aby z peněz daňových poplatníků měly prospěch evropské společnosti a pracovníci. Jsou koncipovány cíleným a přiměřeným způsobem tak, aby vytvářely poptávku v evropských strategických hodnotových řetězcích, poskytovaly jistotu investorům, vylučovaly kritické závislosti a zároveň zajišťovaly, aby EU dodržovala své závazky vůči mezinárodním partnerům a byla i nadále otevřena mezinárodnímu obchodu a investicím za spravedlivých podmínek.

Co zákon navrhuje, pokud jde o povolování? Co jsou oblasti průmyslových akcelerátorů a jaké výhody přinesou?

Posouzení dopadů navrhuje plně digitalizovat povolovací postupy pro projekty průmyslové výroby, zavést jasné lhůty a u některých projektů, jako je energeticky náročná dekarbonizace průmyslu nebo projekty v oblastech urychlování průmyslu, umožnit rychlejší schvalování průběžných kroků, pokud orgány nereagují ve stanovených lhůtách. Vyhrazená jednotná kontaktní místa a maximální lhůty 18 měsíců pro konkrétní projekty urychlí investice energeticky náročných průmyslových odvětví do dekarbonizace v EU.

Tato opatření jsou navržena tak, aby investorům zajistila větší jasnost, předvídatelnost a právní jistotu. Snížením administrativních zpoždění a zajištěním transparentních a sledovatelných procesů IAA snižuje investiční riziko a urychluje zavádění projektů.

Členské státy určí oblasti průmyslového urychlení s cílem podpořit vytváření strategických výrobních klastrů. Projekty nacházející se v těchto oblastech těží z rychlejšího povolování, lepší koordinace a lepšího přístupu k infrastruktuře, financování a ekosystémům dovedností. Cílem je vytvořit konkurenceschopná průmyslová centra, která přilákají investice, usnadní dekarbonizaci a posílí odolnost dodavatelského řetězce.

Jaké jsou důsledky pro investory/společnosti ze zemí mimo EU, které chtějí investovat v EU?

EU je i nadále otevřena přímým zahraničním investicím. IAA však stanoví podmínky pro zahraniční investice společností pocházejících ze zemí, které vlastní více než 40 % celosvětových výrobních kapacit v oblasti elektrických vozidel, baterií, solární energie a kritických surovin, přesahující 100 milionů EUR. Podmínky zahrnují většinový podíl v EU, přenos technologií, začlenění do hodnotových řetězců EU a vytváření pracovních míst.

Tato opatření doplňují stávající rámec EU pro prověřování přímých zahraničních investic. Zatímco prověřování přímých zahraničních investic se zaměřuje na rizika pro národní bezpečnost, posouzení dopadů se zabývá hospodářským dopadem významných investic na fungování jednotného trhu, jako je bezpečnost dodávek a přidaná hodnota pro Unii. Uplatňováním společných podmínek ve všech členských státech dosáhne IAA pečlivě nastavené rovnováhy tím, že zajistí, aby strategické zahraniční investice přispívaly ke konkurenceschopnosti, odolnosti a průmyslové transformaci Evropy a zároveň zabránily roztříštěnosti.

Jak zákon o průmyslovém akcelerátoru naplňuje Draghiho zprávu?

IAA uvádí Draghiho zprávu do praxe tím, že navrhuje cílené požadavky na nízkouhlíkový obsah vyrobené v EU s cílem vytvořit poptávku po průmyslových výrobcích EU s nulovými čistými emisemi a nízkouhlíkových průmyslových výrobcích s využitím peněz z veřejných zakázek, veřejných systémů a financování aukcí. Funguje přitom jako „pojišťovací politika“, která má zajistit větší nezávislost EU v těch strategických hospodářských oblastech, v nichž jsou zapotřebí významné investice.

Pro více informací

Tisková zpráva

Informativní přehled