Detailní a zpřesněná statistika o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí přinesla pozitivní překvapení, když původně reportovaný předběžný údaj o růstu HDP byl revidován nahoru (4.3.2026)

Dle zpřesněných údajů rostla ve 4. čtvrtletí česká ekonomika tempem 0,6 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně, když předběžný údaj hlásil růst o 0,5 % mezikvartálně a 2,4 % meziročně.

Celoroční růst ekonomiky za rok 2025 dosáhl 2,6 % (když dle předběžných údajů z konce ledna byl reportován na úrovni 2,5 %). 

Celoroční růst české ekonomiky loni táhla spotřeba domácností a vlády, dále také změna stavu zásob a oživení výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu. 

Zpřesněná detailní statistika vývoje HDP za loňské 4. čtvrtletí hlásí růst HDP 0,6 % v mezikvartálním vyjádření a 2,6 % meziročně. 

Předběžný oficiální odhad HDP, zveřejněný koncem ledna, hlásil pro loňské závěrečné čtvrtletí růst 0,5 % mezikvartálně a 2,4 % meziročně. 

ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem února, očekávala pro loňské závěrečné čtvrtletí růst HDP tempem 0,6 % mezikvartálně a 2,5 % meziročně, skutečně vykázaný růst tedy takřka přesně odpovídal prognóze centrální banky. 

Meziroční růst spotřeby domácností, jenž ve 4. čtvrtletí činil 3,2 %, ovšem překonal očekávání centrální banky, neboť prognóza ČNB počítala s růstem spotřeby na úrovni 2,9 %. 

Silnější oživení spotřeby domácností náleží z hlediska měnové politiky mezi argumenty pro opatrnost při úvahách o možném dalším uvolnění měnové politiky. 

Držíme názor, že ČNB letos úrokové sazby měnit nebude – tedy nečekáme ani jejich další snížení, ani obrat směrem ke zvyšování úroků a repo sazba by tak letos měla setrvat na stávající úrovni 3,50 %. 

Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,6 % byl v loňském 4. čtvrtletí tažen spotřebou domácností a hrubou tvorbou fixního kapitálu, v menší míře měla pozitivní vliv také spotřeba vlády a čisté exporty. 

Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měla změna stavu zásob. 

Na straně tvorby HDP byl v loňském 4. čtvrtletí vykázán mezikvartální růst hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, v některých odvětvích služeb, například v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství anebo v peněžnictví a pojišťovnictví, a růst si připsalo také zemědělství. 

V meziročním vyjádření byly významným tahounem růstu české ekonomiky v loňském 4. čtvrtletí spotřeba domácností a hrubá tvorba fixního kapitálu, pozitivní vliv měla také spotřeba vlády a zahraniční obchod (čisté exporty). 

Změna stavu zásob měla na meziroční výkon HDP v loňském závěrečném čtvrtletí negativní vliv. 

Na straně tvorby HDP vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně ve stavebnictví, službách, ve zpracovatelském průmyslu i v zemědělství. 

Celoroční růst české ekonomiky, jenž loni činil 2,6 %, byl tažen spotřebou domácností a vlády, viditelně pozitivní vliv měla také změna stavu zásob a hrubá tvorba fixního kapitálu. 

Na straně tvorby HDP byl růst tažen službami a stavebnictvím, růst hrubé přidané hodnoty ale vykázaly průmysl a zemědělství. 

Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky jen nepatrně pod úrovní růstu vykázaného v roce 2025, naše aktuální prognóza pro letošek činí 2,5 %. 

Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností i vlády, investiční výdaje a také vývoj zásob. 

Spotřeba domácností bude profitovat z pokračujícího příznivého mixu v podobě solidního růstu průměrné nominální mzdy a nízké inflace v české ekonomice. 

Investiční výdaje by měly být taženy spolufinancováním z fondů EU. 

Aktuální dění okolo Íránu ovšem představuje riziko pro hospodářský růst nejen v případě české ekonomiky ale i pro globální ekonomiku obecně. 

Konflikt s Íránem vede k růstu cen minerálních paliv a k narušení námořní i letecké dopravy. 

Konflikt tak může vést nejen k vyšší inflaci skrze růst cen minerálních paliv, ale vzhledem k dopadům na dopravu v oblasti Blízkého východu také k narušení dodávek jiných surovin a komponent. 

Radomír Jáč 

hlavní ekonom 

Generali Investments CEE 

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.