Zemědělský svaz ČR: Ceny zemědělců v lednu pokračovaly v poklesu

Zároveň se potvrzuje rozdílný vývoj mezi cenami v prvovýrobě a cenami pro konečné spotřebitele. Zatímco ceny zemědělských výrobců meziročně klesají, spotřebitelské ceny potravin ve stejném období vzrostly o 1,3 %.

Za poklesem cen stojí především vývoj v rostlinné výrobě, kde ceny meziročně klesly o 13,2 %. Ceny živočišných výrobků sice vzrostly o 2,2 %, tento růst však nedokázal výrazný propad v rostlinné produkci kompenzovat. Navíc nejdůležitější živočišné komodity také klesají a jejich propad se zrychluje. Cena mléka klesla o 7,6 % a prasat o 4,0 %.

Dlouhodobý cenový tlak dokládá i vývoj u jednotlivých komodit. Potravinářská pšenice se aktuálně prodává přibližně za 4 319 Kč za tunu, což je méně než v roce 2008, krmný ječmen kolem 3 715 Kč za tunu (pod úrovní roku 2012) a ceny brambor zhruba 5 100 Kč za tunu odpovídají přibližně úrovni z roku 2004.

Dlouhodobě tak zůstává ekonomická situace zemědělců pod tlakem. Zatímco ceny potravin pro spotřebitele rostou, ceny zemědělské produkce stagnují nebo klesají a podíl zemědělců na konečné ceně potravin se postupně snižuje.

„Například mezi lety 2008 a 2025 se cena pšenice prakticky nezměnila (−2 %), zatímco cena chleba vzrostla o 94 %. Podíl zemědělců na jeho konečné ceně tak klesl z přibližně 22 % na 11 %,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Vývoj není pozitivní ani v živočišné výrobě. Ceny nejdůležitějších komodit mléka a vepřového masa klesají. Např. nepříznivá situace v chovu prasat, kde současná cena kolem 29,94 Kč za kilogram nepokrývá výrobní náklady, povede k postupnému omezování produkce.

Rozdílný je ale vývoj ceny jatečného skotu, ta dosáhla v roce 2025 historických maxim a na vysoké úrovni zůstávají i na začátku roku 2026, což souvisí s poklesem nabídky v celé Evropské unii.

„Pokud se cenová úroveň zemědělské produkce dlouhodobě nepřiblíží reálným nákladům, povede to k omezení investic i dalšího rozvoje domácí produkce. Do budoucna to může zvýšit závislost České republiky na dovozech potravin,“ upozorňuje Martin Pýcha.

Dlouhodobá data zároveň ukazují, že ceny zemědělských výrobců rostou výrazně pomaleji než celková inflace. Od roku 1989 se zvýšily přibližně dvakrát, zatímco celková cenová hladina vzrostla zhruba osmkrát. Zemědělství tak dlouhodobě působí jako stabilizační a protiinflační prvek ekonomiky.

Přečtěte si také