Ekonomika v Q4 25 vzrostla o 0,6 % q/q a potvrdila příznivý výhled (Analýza makroindikátorů)

Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku podle zpřesněného odhadu HDP vzrostla mezičtvrtletně o 0,6 %. Stejně jako v předešlých pěti čtvrtletích tak byla mezičtvrtletní dynamika HDP revidována směrem vzhůru, když předběžný odhad pro Q4 25 původně indikoval růst o 0,5 % q/q. Meziroční růst ekonomiky potom v Q4 25 mírně zpomalil z 2,8 % na 2,6 %. Ve srovnání s naší prognózou (+0,8 % q/q) byl sice mezičtvrtletní růst HDP o něco slabší, jeho struktura ovšem z kvalitativního hlediska odpovídala našim očekáváním.

Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka. Spotřeba domácností se v Q4 25 zvýšila o 1,3 % q/q a její příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil +0,6 pb. Zároveň po šesti letech dosáhla předpandemické úrovně z konce roku 2019. Růstové tempo spotřebitelských výdajů navíc výrazně zrychlilo z 0,3 % q/q v Q3. Důvodem mohlo být významné zlepšení spotřebitelského sentimentu, ke kterému došlo v závěru loňského roku, stejně tak i pokračující svižný růst mezd. Podle národních účtů růst nominálního objemu mezd a platů zrychlil v mezičtvrtletním (po sezonním očištění z 1,2 % v Q3 na 2,7 % v Q4) i meziročním vyjádření (z 7,8 % na 8,8 %). Rychleji rostly z mezičtvrtletního pohledu také fixní investice, a to z 1,0 % v Q3 na silných 1,7 % v Q4 (příspěvek k dynamice HDP pak dosáhl 0,5 pb). Oproti třetímu čtvrtletí, kdy byl růst tažen veřejnými investicemi a investicemi domácností do nemovitostí, tentokráte k vyšší investiční aktivitě zřejmě přispěl rovněž soukromý sektor. Silný růst v Q4 vykázala i spotřeba vlády (+1 % q/q).

Příspěvek čistého vývozu se snížil, přesto ale zůstal kladný. Zatímco v Q3 příspěvek činil 0,5 pb, v Q4 klesl na 0,2 pb. Důvodem tohoto vývoje bylo hlavně oživení domácí poptávky. Mezičtvrtletní růst reálného vývozu mírně zpomalil z 0,9 % na 0,8 %, v případě dovozů však naopak došlo k urychlení růstu z 0,2 % na 0,6 %. Vyšší byl ale tentokráte pouze export zboží (+1,9 % q/q), když vývoz služeb klesl (-4,2 % q/q). Negativně k mezičtvrtletnímu růstu HDP v Q4 přispěla změna stavu zásob (-0,8 pb). Je možné, že oživení poptávky umožnilo firmám postupně snižovat stav skladových zásob.

Z hlediska jednotlivých odvětví se v Q4 dařilo hlavně zpracovatelskému průmyslu. Jeho příspěvek byl dominantním zdrojem celkového mezičtvrtletního růstu hrubé přidané hodnoty o 0,5 %. Na přelomu loňského a letošního roku totiž došlo k částečnému zlepšení situace v globálním průmyslu. Tuzemský automobilový průmysl ve druhé polovině loňského roku dokonce fungoval v režimu téměř plného využití výrobních kapacit. Kladný příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu přidané hodnoty však v Q4 vykázaly i sektory obchodu a služeb. V rámci služeb k růstu pozitivně přispělo zejména odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.

Po loňských 2,6 % pro letošní i příští rok odhadujeme růst ekonomiky o 2,7 %. Další zvyšování výdajů domácností by měl podpořit pokračující růst mezd, když domácí trh práce zřejmě zůstane napjatý. V evropském průmyslu nyní podle řady indikátorů dochází k oživení, což by mělo pomoci k lepším výsledkům vývozně orientovaného výrobního sektoru. Pozitivně by na vývoj tuzemské ekonomiky měly nadále působit i strukturální změny spojené s expanzí rozvíjejících se odvětví jako je obranný průmysl, zelené technologie či ICT služby. V neposlední řadě růst české ekonomiky pravděpodobně podpoří také expanzivní fiskální politika doma i v sousedním Německu.