Válka mění postoje české veřejnosti: Ukrajinci jsou nyní přijatelnějšími sousedy než Rusové

Podle průzkumu STEM se více než polovina Čechů a Češek domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Více než polovina Čechů a Češek (56 %) považuje cizince s pobytem v ČR za bezpečnostní riziko, nicméně tento postoj v posledních letech neposiluje. Postoje české veřejnosti k cizincům ale obecně závisí na konkrétních národnostech. „Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí. Náš výzkum ale ukazuje, že v posledním desetiletí výrazně vzrostla i akceptace Vietnamců,“ doplňuje Kateřina Duspivová, analytička STEM. Zatímco v roce 2005 by Vietnamce za souseda přijalo bez problémů 30 % Čechů, v lednu 2026 to bylo již 73 %. Postoje Čechů k cizincům ovlivnil i válečný konflikt na Ukrajině. Po ruské invazi se Ukrajinci v očích Čechů stali přijatelnějšími sousedy než Rusové, zatímco před válkou tomu bylo naopak. Přijetí jiných národností, zejména z východních zemí (např. Arabů, Syřanů či Afghánců), zůstává dlouhodobě na nízké úrovni.

V souvislosti s cizími státními příslušníky přetrvávají obavy z bezpečnosti

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím své výzkumné série TRENDY. Aktuální výsledky z ledna 2026 poukazují do jisté míry na rozpor mezi postoji Čechů a Češek k integraci cizinců a vnímáním bezpečnostních rizik. Nadpoloviční většina (57 %) české veřejnosti se domnívá, že Češi a Češky přistupují k cizím státním příslušníkům s pobytem v ČR s předsudky a zaujatostí. Na druhou stranu si však pouze 38 % osob myslí, že by každý člověk žijící v ČR měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost nebo etnický původ. Obdobný podíl osob (41 %) si myslí, že každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Podle 56 % populace představují cizí státní příslušníci s pobytem v ČR příliš velké bezpečnostní riziko.

Vůči cizincům vyjadřují obecně tolerantnější postoje častěji mladší lidé, lidé s vysokoškolským vzděláním a členové dobře zajištěných domácností – ani v těchto skupinách však nejsou projevy tolerance příliš výrazné a výsledky ukazují – zjednodušeně řečeno – podobné tendence napříč sociálními skupinami.

Proměny veřejného mínění v souvislosti s výraznými migračními událostmi ukazují následující obrázky. Obecné názory české veřejnosti většinou odráží postoje vůči jednotlivým národnostem, kterých se daná migrační událost týkala (a to bez ohledu na to, zda daná národnost nebo etnická skupina v ČR žije).

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM i prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Aktuální výsledky výzkumné série TRENDY ukazují, že Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům (92 % osob) a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí, zejména k Angličanům, Američanům, Francouzům či Němcům (viz následující grafy). Relativně velkou náklonnost vyjádřili Češi i k Chorvatům, které by za souseda bez problémů přijalo 74 % osob. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle cizinců pocházejících z těchto zemí vnímá většina Čechů jako problematický nebo dokonce nepřijatelný jev. Méně než čtvrtina Čechů si tak dovede představit život vedle Araba, Afghánce, Syřana či Súdánce.

Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska tak patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející z arabského světa či Afriky mezi nejméně přijatelné. Ke změnám v postojích však dochází zejména uprostřed pomyslného žebříčku. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině došlo u české veřejnosti k poklesu míry přijatelnosti Rusů jako sousedů, a byl tak přerušen rostoucí trend z předchozího desetiletí. V lednu 2026 si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda jen 32 % Čechů, což je o 3 p.b. méně než v lednu 2025 (35 %). V roce 2016 to bylo dokonce 50 %. Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů. U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, v lednu 2026 se pohybovala přijatelnost Ukrajinců jako sousedů na úrovni 46 %. Přijatelnost Ukrajinců jako sousedů tak v lednu 2026 přesáhla o 14 p.b. přijatelnost Rusů, zároveň se přijatelnost Ukrajinců nemění s dobou trvání konfliktu.

Mezi pomyslné vítěze z hlediska vývoje vzájemného porozumění patří v českém kontextu bezesporu Vietnamci. Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po 30 letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v lednu 2026 dosáhla hranice 73 % - tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí. Z pohledu většiny Čechů tak patří vietnamská komunita mezi relativně dobře adaptované menšiny.

Na druhé straně však výzkum STEM ukazuje, že česká veřejnost dlouhodobě zaujímá negativní postoje vůči Romům – jejich přijatelnost za souseda dosáhla v lednu 2026 hodnoty 24 %, což osciluje kolem přijatelnosti cizinců z arabského světa.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–25. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.