Vědci objevili v Etiopii nový druh bělozubky. Je lehčí než kostka cukru

Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, a to i v relativně dobře prozkoumaných skupinách, jako jsou savci. Zároveň potvrzuje význam kombinace terénního výzkumu a moderních genetických metod pro ochranu biodiverzity. Poznání jednotlivých druhů organismů je totiž klíčové pro pochopení biologické rozmanitosti, což platí zejména v oblastech s vysokou mírou endemismu – tedy tam, kde se vyskytují druhy, které nežijí nikde jinde na světě.

Etiopská vysočina, rozdělená Velkou příkopovou propadlinou na dva hlavní horské bloky, patří mezi hlavní centra biodiverzity východní Afriky. Vyznačuje se nejvyšší mírou kontinentálního endemismu savců na východní polokouli – téměř pětina druhů žije pouze na tomto území.

Etiopská vysočina je horský masiv rozkládající se na území Etiopie, Eritreje a severozápadního Somálska.

„Nový druh bělozubky pochází právě z tohoto výjimečného regionu. Jeho objevení bylo možné díky použití speciálního typu pastí a kombinace detailní morfologické analýzy s genetickými daty,“ říká ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR Josef Bryja, který se podílel na terénním výzkumu i molekulárních analýzách a je zároveň spoluautorem publikované studie. „Naše studie ukazuje, že i u relativně dobře známých skupin, jako jsou savci, stále existuje skrytá druhová diverzita, zejména v biologicky bohatých, ale nedostatečně prozkoumaných regionech,“ dodává.

Odchyt v horách, potvrzení v laboratoři
Bělozubky patří do čeledi rejskovitých. Tito nenápadní hmyzožravci jsou podle badatelů klíčoví pro pochopení fungování ekosystémů. Jejich malá velikost, podobný vzhled napříč druhy i skrytý způsob života však často vedou k tomu, že unikají pozornosti vědců i ochranářů.

Molekulární analýzy se zpracovávaly v Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci, kde jsou k dispozici špičkově vybavené laboratoře. „Kombinace intenzivního terénního výzkumu a moderních genetických metod je dnes zásadní. Bez ní by Crocidura stanleyi pravděpodobně zůstala nepovšimnuta,“ vysvětluje Josef Bryja.

Crocidura stanleyi má mírně zploštělou hlavu a krátký, hustě osrstěný ocas. Délka těla je přibližně pět centimetrů, ocas měří asi tři centimetry.

Vědci rozšiřují mapu poznání
„Každý nově popsaný druh je připomínkou toho, kolik biodiverzity ještě neznáme a jak snadno o ni můžeme přijít, pokud ji nezačneme systematicky chránit,“ říká Yonas Meheretu, etiopský spoluautor studie, který nyní působí na švédské Univerzitě v Umea.

Bělozubka z etiopských hor nese jméno Crocidura stanleyi na počest zoologa Williama Stanleyho z přírodovědného muzea v Chicagu, který zasvětil svůj život studiu afrických savců. Právě on v roce 2015 během terénního výzkumu v Simienských horách poprvé odchytil drobného rejskovitého savce, o kterém se domníval, že by mohlo jít o dosud neznámý druh. William Stanley však tragicky zemřel krátce po zahájení expedice, a definitivního potvrzení svého objevu se tak nedožil.

Jeho kolegové následně v terénních výzkumech pokračovali, analyzovali nově získaný i starší muzejní etiopský materiál a s využitím moderních metod včetně vysokokapacitního sekvenování potvrdili, že se skutečně jedná o dosud nepopsaný druh savce. O deset let později tak mohl být oficiálně zařazen do vědecké klasifikace.

Objev má význam nejen pro systematiku, tedy vědní obor zabývající se popisem a tříděním organismů, ale také pro ochranu přírody. Nově popsané druhy často obývají velmi omezená území a mohou být ohroženy změnou klimatu či ztrátou přirozeného prostředí dříve, než si jejich existence vůbec všimneme.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Evan W. Craig; A. Savin/Wikipedie

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.