Letošní Mezinárodní den žen připomíná 115 let boje za rovnost. Česko má stále co dohánět

„Ženy v Česku narážejí na řadu bariér, které nejsou na první pohled vidět, ale mají zásadní dopad na jejich příjmy i kariérní růst. Nejde jen o samotnou výši mzdy, ale i o dostupnost flexibilních úvazků, možnost návratu po rodičovské dovolené, přístup k rozvojovým programům nebo zastoupení žen ve vedení. Dokud firmy nebudou pracovat s daty a nebudou tyto rozdíly systematicky vyhodnocovat, zůstane rovnost jen deklarací, nikoli realitou,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Princip Give To Gain vychází z jednoduché, ale zásadní myšlenky. Čím více prostoru, příležitostí a podpory ženy dostanou, tím více z toho získají firmy, ekonomika i společnost jako celek. Nejde o zvýhodňování žen, ale o odstraňování bariér, které jim dlouhodobě brání v plném zapojení do pracovního i veřejného života. Data Světového ekonomického fóra opakovaně potvrzují, že země s vyšší mírou genderové rovnosti dosahují lepších ekonomických výsledků a jsou lépe připravené na budoucí výzvy trhu práce.

Česko boduje ve vzdělání, propadá se v ekonomice a politice
Index genderové rovnosti sleduje od roku 2006 čtyři oblasti: ekonomickou participaci a příležitosti, vzdělání, zdraví a politické posílení žen. Česká republika si dlouhodobě nejlépe vede v oblasti vzdělání, kde dosahuje plné genderové rovnosti (100 %) a je tak na prvním místě. Relativně dobrých výsledků dosahuje také v oblasti zdraví, kde dosáhla skóre 97,7 % a nachází se na 30. místě. Oproti roku 2024 si v této oblasti polepšila o 7 příček.

Největší slabinou Česka zůstává politická a ekonomická oblast. Politická oblast zkoumá zastoupení žen v parlamentu, počet žen na ministerských pozicích a počet let, kdy v čele státu stála žena. Česko (12,4 %) se v této oblasti umisťuje dlouhodobě hluboko pod evropským průměrem, který je 35,4 % (nejvyšší ze všech regionů), což ji řadí na 113. místo. Nízký podíl žen v parlamentu, ve vládě a na dalších rozhodovacích pozicích zpomaluje systémové změny a přispívá k přetrvávání nerovností i v dalších oblastech.

Ekonomická oblast zahrnuje rozdíly v odměňování žen a mužů, nižší zastoupení žen ve vedoucích a manažerských pozicích, omezený kariérní postup v lépe placených oborech a nižší míru ekonomického uplatnění žen v průběhu jejich kariéry. V této oblasti dosáhlo Česko skóre 64,3 %, což ji řadí na celkové 104. místo stejně jako předchozí rok.

„Pokud chceme řešit nedostatek talentů a zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, bez většího zapojení žen to nepůjde. Rovnost na trhu práce není otázkou ideologie, ale pragmatickým řešením strukturálních problémů, kterým dnes firmy čelí,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Rovnost platů v Česku zůstává jednou z největších výzev
Platová nerovnost mezi ženami a muži patří v České republice dlouhodobě k nejvyšším v Evropské unii. Podle dostupných dat ženy v Česku vydělávají v průměru přibližně o 18 procent méně než muži, přičemž rozdíly přetrvávají i na srovnatelných pozicích. Gender pay gap se navíc promítá do celé pracovní kariéry žen a má zásadní dopad na jejich ekonomickou stabilitu, včetně výrazně nižších důchodů.

Global Gender Gap Report 2025 potvrzuje, že právě oblast ekonomické participace a odměňování patří mezi nejslabší ukazatele České republiky. Rozdíly v příjmech jsou způsobeny kombinací faktorů, mezi které patří nižší zastoupení žen ve vedoucích a lépe placených pozicích, častější přerušení kariéry kvůli péči o rodinu, omezený přístup k flexibilním pracovním úvazkům a přetrvávající netransparentnost v odměňování.

Platová nerovnost přitom není pouze otázkou spravedlnosti, ale i ekonomické efektivity. Firmy, které systematicky pracují s rovností odměňování a transparentními mzdovými systémy, mají lepší schopnost přilákat a udržet talentované zaměstnance, vyšší míru důvěry a dlouhodobě i lepší ekonomické výsledky. Přesto řada českých organizací stále nemá k dispozici data, která by jim umožnila rozdíly v odměňování objektivně vyhodnocovat a cíleně řešit.

Evropa patří ke globálním lídrům v genderové rovnosti
Evropa v genderové rovnosti umístila na druhém místě, když dosáhla skóre 75,1 % a jen mírně zaostává za Severní Amerikou (75,8 %). V průběhu času se Evropě podařilo snížit celkový genderový rozdíl o 6,3 procentního bodu a rozdíl v ekonomické oblasti o 8,6 procentního bodu od roku 2006. Osm z deseti zemí s nejvyšším skóre jsou právě evropské země.

Island, Finsko nebo Norsko jsou země, ze kterých bychom si měli vzít příklad
Na prvním místě v genderové rovnosti se již od roku 2009 umísťuje Island, který dosáhl skóre 92,6 %, a to hlavně díky skvělým výsledkům v oblasti politiky, kde dosáhl skóre 95,4 %, což je čtyřikrát více než je globální průměr. Na druhém místě se umístilo Finsko (87,9 %), které se také v genderové paritě umísťuje od roku 2006 mezi top pěti zeměmi. Následuje Norsko (86,3 %), Velká Británie (83,8 %), Nový Zéland (82,7 %) a Švédsko (81,7 %).

Naopak nejhůře se v roce 2025 umístily Pákistán na 148. místě se skóre 56,7 %, Súdán (57 %), Čadská republika (57,1 %), Irán (58,3 %) a Guinejská republika (59,6 %).

Jak ManpowerGroup podporuje ženy na trhu práce
Společnost ManpowerGroup dlouhodobě staví podporu žen a rovnosti příležitostí do centra své strategie v oblasti People & Prosperity. Jak vyplývá z nejnovějšího Sustainability Reportu ManpowerGroup 2024–2025***, klíčovým cílem je vytvářet takové podmínky na trhu práce, které umožní ženám plně rozvíjet jejich potenciál a získat přístup k udržitelným a kvalitním pracovním příležitostem napříč obory a úrovněmi řízení.