Investoři vzhledem k vyhrocené geopolitické situaci přešli do režimu „risk-off“. Co se děje na ropě, zlatu, akciích nebo kryptoměnách?

První a nejcitlivější reakcí byla ropa. Její ceny vyskočily o více než 8 %, protože trh započítal riziko narušení dodávek z Perského zálivu. Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba třetina světové námořní přepravy ropy. Jakékoli omezení provozu by znamenalo globální šok na straně nabídky. Proti prudkému růstu ceny ropy by mohlo působit případné zvýšení produkce kartelu OPEC, který už signalizoval ochotu reagovat.

Rychle reagovala i cena zlata. Ta vzrostla o jednotky procent, protože investoři tradičně využívají drahé kovy jako bezpečný přístav v době geopolitické nejistoty. Tento pohyb potvrzuje klasický vzorec, kdy kapitál odtéká z volatilních aktiv do těch, která lépe drží hodnotu v nestabilním prostředí.

Akciové trhy zatím reagují poklesy. Evropské akcie zahájily po víkendu týden v červených číslech a americké futures signalizují negativní otevření Wall Street. Propady byly patrné i v Asii. Důvodem je kombinace nejistoty, očekávání vyšší inflace kvůli dražší energii a rizika zpomalení globální ekonomiky.

Sektorová reakce však byla nejednotná. Nejvíce rostou energetické společnosti, které profitují z vyšších cen ropy, a obranný průmysl, jenž těží z očekávaného růstu vojenských výdajů. Naopak největší ztráty zaznamenaly aerolinky, cestovní ruch a obecně firmy citlivé na cenu paliv a mobilitu. Konflikt totiž narušil letecké trasy na Blízkém východě a zvýšil provozní náklady dopravců.

Reagovaly i kryptoměny. Ty se v krizích stále chovají podobně jako riziková aktiva, takže krátkodobě spíše klesají spolu s akciemi. Bitcoin sice bývá označován za digitální zlato, v dobách geopolitických šoků se ale nejčastěji stále pohybuje ve stejném směru jako technologické akcie. Kryptoměny ale za sebou mají sérii propadů už od začátku roku, a tak jejich další prudké oslabování neočekáváme.

Dopad na českou ekonomiku lze zatím čekat hlavně přes ceny energií. Dražší ropa by zdražila pohonné hmoty, zvýšila náklady firem a mohla zpomalit spotřebu domácností. Při výraznějším zvýšení lze čekat i propis do celkové spotřebitelské inflace. Intenzita dopadu však bude záviset na tom, zda se podaří udržet stabilní globální dodávky ropy. Pokud ano, šlo by spíše o krátkodobý inflační šok. Pokud ne, mohl by konflikt představovat významnější makroekonomické riziko i pro střední Evropu.

Další vývoj bude záviset hlavně na délce a rozsahu konfliktu. Krátký vojenský střet by pravděpodobně znamenal jen dočasné výkyvy cen a následnou stabilizaci. Naopak vleklá eskalace nebo narušení exportních tras v Perském zálivu by znamenaly trvalejší růst cen energií a vyšší inflaci.

Na závěr je ale důležité dodat, že i když současná reakce trhů působí dramaticky, historie ukazuje, že podobné geopolitické šoky mívají na finanční trhy často jen dočasný dopad. Pokud se konflikt nerozšíří do širšího regionu nebo nedojde k dlouhodobému přerušení dodávek ropy, volatilita se obvykle během týdnů stabilizuje a trhy se vracejí k fundamentům, jako jsou ekonomický růst, inflace a zisky firem. Pro dlouhodobé investory proto podobné události většinou nepředstavují důvod k panice, ale spíše připomínku, že podobné výkyvy jsou přirozenou součástí investování.

autor: Lukáš Raška, analytik Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma a lídr na českém trhu. Umožňuje bez jakýchkoliv závazků a s nejnižšími poplatky na trhu investovat do globálně diverzifikovaných portfolií složených na míru potřebám a cílům každého investora.

Více informací na www.portu.cz

Okomentovat na Facebooku