Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 %, evropské měny oslabují

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě dnes ráno vyskočila až o 25 % (viz graf Bloombergu níže). Obchodníci se totiž obávají zejména blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud ty by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA. Evropa, která je na dovozu plynu z USA více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o americký plyn, což by jeho cenu šponovalo.

Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Velkoobchodní cena nafty v Evropě dnes poskočila o více než 20 %, což je nejvyšší nárůst od března 2022 (viz graf Bloombergu níže), tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Důvodem je íránský dronový útok na saúdskoarabskou rafinérii Ras Tanura. Ta patří k největším v Saúdské Arábii, denně zpracuje přes půl milionů barelů, a po útoku musela přerušit provoz.

Jako bezpečné útočiště dnes funguje zlato, které atakuje, ale zatím nepřekonalo historicky rekordní korunovou cenu z konce letošního ledna, bezmála 114 000 Kč za troyskou unci. Vedle zlata je dnes bezpečným útočištěm také americký dolar, méně však už americké dluhopisy – což je překvapivé, neb ty patří tradičně k vyhledávaným bezpečným útočištím. Investoři se ale obávají rostoucího zadlužení USA a nevypočitatelnosti administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Dolar samotný ale zpevňuje vůči prakticky všem významnějším měnám světa. Výjimku překvapivě představuje izraelský šekel (viz tabulka Bloombergu níže). Ten zpevňuje ještě více než dolar, takže vůči němu dolar slábne. Investoři totiž víkendové dění berou tak, že polevuje dlouhodobá, potenciálně fatální hrozba pro Židovský stát ze strany Íránu. Jak říkají izraelští investoři, podařilo se „setnout hlavu hadovi“.

Evropské země s výjimkou Norska patří k poraženým současné situace kolem Íránu. Vítezem je Rusko, alespoň tedy z hlediska dopadu do cen ropy. Rusko totiž představuje jejího světově největšího čistého vývozce, společně se Saúdskou Arábií. Naopak nejjednoznačněji poraženými jsou Čína a Indie, tedy největší světoví čistí dovozci ropy ((viz graf Bloombergu níže).

Po otevření evropských burz nejvýrazněji rostou akcie zbrojařů a energetických společností (viz tabulka Bloombergu níže); hitem jsou norské energetické firmy či skandinávské a německé zbrojovky. Chybí však mezi nimi jak Czechoslovak Group, tak ČEZ, které obchodování naopak zahájily poklesem. Mezinárodní investoři zřejmě ve zjitřené dnešní burzovní atmosféře strhávají penále za „východoevropský původ“. Nedaří se ale hlavně akciím cestovních kanceláří a leteckých dopravců. Zdražení energií typu ropy, nafty či zemního plynu by sice zvýšilo zisky energetikám, ale zdražilo turistický ruch. Takže by došlo k ochromení poptávky po cestování. Ochromení by samozřejmě nastalo nejen kvůli drahým palivům, ale i zvýšnému riziku v světě, včetně například hojně tusristicky vyhledávané Dubaje, jež o víkendu přišla o reputaci bezpečné destinace.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku