Revoluce umělé inteligence se ve firmách zatím nekoná, zjistil rozsáhlý mezinárodní průzkum. Nad masivními investicemi do AI visí otazník, obávají se v rostoucí míře investoři

Tak lze shrnout dosud nejrozsáhlejší studii jejího využití mezinárodní podnikovou a firemní sférou, kterou tento měsíc zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (abstrakt viz níže). Autoři studie – ekonomové americké i britské centrální banky či Stanfordu – se tázali 6000 vrcholných manažerů podnikové sféry USA, Británie, Německa a Austrálie.

A výsledek? Firmy dosud, po třech letech možnosti využívání AI, hlásí zanedbatelný dopad umělé inteligence jak na vlastní produktivitu, tak zaměstnanost. Přes 80 % tázaných firem dokonce přiznává, že umělá inteligence má na dané dvě veličiny v jejich případě nulový dopad.

Výraznější efekt ovšem oslovené firmy předpokládají pro následující tři roky. Stále ovšem nejde o nijak omračující výhled. Produktivita by díky AI měla narůst o 1,4 %, produkce o 0,8 % a zaměstnanost klesnout o 0,7 %.

Zajímavé ovšem je, že taktéž tázání zaměstnanci to vidí jinak: podle nich AI naopak výší zaměstnanost, a to 0,5 %.

Lídři AI – Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a Oracle – si letos hodlají na investice do AI napůjčovat v přepočtu tolik, že se to blíží celoročnímu HDP České republiky. Trh v rostoucí míře pochybuje o uspokojivé návratnosti takových obřích investic, navíc uskutečňovaných na masivní dluh, v případě Alphabet dokonce částečně i stoletý.

Sociální sítě zřejmě právě i proto v poslední době zaplavily hojně sdílené zjevné PR příspěvky, které roztleskávají nové, dosud neveřejné verze chatbotů, které prý už věru revolučním průlomem budou, když jím nebyly ty dosavadní. Veřejnost je třeba držet ve varu.

To se povedlo třeba před pár dny zveřejněné dystopické zprávě dosud málo známé společnosti Citrini Research (viz video: https://youtu.be/mbe2vsvFIXY) , která se snaží roztleskat umělou inteligenci vskutku svérázně – líčením jejích mimořádně chmurných dopadů na zaměstnanost už v roce 2028. Ovšem i to prodává; strach je na trzích podobně určující emocí jako lačná hrabivost.

Pokud ale k průlomu a dosažení kvalitativně zcela nové, vyšší úrovně schopností umělé inteligence nedojde, nejspíše nelze počítat se zásadnějším vzmachem akcií zmíněných lídrů AI, ani firem typu Nvidie, navzdory tomu, že technologické akcie v USA jsou nyní v USA vzhledem k ocenění akcií na tamním trhu jako celku nejlevnější za uplynulou celou řadu let.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank