Láhev alkoholu s logem nebo dovolená - Projděte si nejčastější chybně uváděné náklady, které vám stát neuzná

Termín podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob se rychle blíží. Jednou z nejzapeklitějších otázek, ve kterých se často chybuje, je to, zda jsou náklady daňově uznatelné, či nikoliv. Rozeznat oba druhy není vždy úplně jednoduché – pojďme se podívat, kde se skrývají nejčastější úskalí.

Podle zákona o daních z příjmů (§ 24 zákona č. 586/1992 Sb.) jsou daňově uznatelné takové náklady, které slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Je ale potřeba si uvědomit, že ne každý výdaj, který podnikatel vynaloží, automaticky splňuje tuto definici. Klíčová je prokazatelnost účelu, která musí být objektivně doložitelná a obhajitelná i při případné daňové kontrole.

Je třeba se tedy zamyslet, které náklady to jsou.

„V praxi se velmi často setkávám s tím, že podnikatelé považují za daňový náklad prakticky každý výdaj uhrazený z firemního účtu. Kontroly finanční správy ale stojí především na otázce účelu – tedy zda je možné konkrétně doložit, jak daný náklad souvisí s dosažením, zajištěním nebo udržením příjmů. Pokud tato vazba není zřejmá nebo je pouze obecná, správce daně má tendenci výdaj z daňových nákladů vyloučit, a to i přesto, že je formálně správně zaúčtovaný,“ říká Daniel Václav Štěpánek, expert z odborného portálu Daně pro lidi.cz.

Rozhodující jsou přitom čtyři kritéria: náklad musí mít přímou a prokazatelnou souvislost s podnikáním, musí být skutečně vynaložen, řádně zaúčtován (popř. evidován v daňové evidenci) a v případě daňové evidence rovněž uhrazen, a současně nesmí být zákonem výslovně vyloučen z daňové uznatelnosti.

Pojďme se podívat na nejčastěji neuznatelné náklady.

Reprezentace. V této oblasti absolutní klasika. Zahrnuje náklady na pohoštění a luxus pro klienty. Ať už se jedná o catering, oběd, firemní večírky, večeře se zákazníkem – to vše se řadí do kategorie neuznatelné. Ale pozor, reklamní předměty s logem firmy stát uzná, a to do výše 500 korun za kus bez DPH. Nesmí se ale jednat například o alkohol nebo tabák.

Pokuty. Daňově neuznatelné jsou pouze pokuty, penále a sankce uložené orgány veřejné moci, zatímco smluvní pokuty a úroky z prodlení sjednané mezi podnikateli jsou při splnění podmínky souvislosti s podnikáním daňově uznatelným nákladem.

Osobní spotřeba. Tato kategorie je velkým tématem především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Reprezentativní oblečení, vlastní stravování, kosmetika, soukromý telefon, soukromé bydlení nebo dovolená, nic z toho do uznatelných nákladů nepatří. Typický argument „používám to pro práci“ v řadě případů neobstojí. Zákon ovšem připouští uplatnění poměrné části některých výdajů při prokazatelném pracovním využití.

Dary. Dary nejsou náklad, ale je možné je odečíst od základu daně jako odečitatelnou položku.

Daň z příjmů. Relativně častá chyba. Daň z příjmů není uznatelný náklad, platí se až ze vzniklého zisku a nepředstavuje výdaj na dosažení, zajištění ani udržení příjmů.

„Častým problémem je právě zaměňování osobních a podnikatelských výdajů, zejména u OSVČ a menších firem. Argument, že je telefon, automobil nebo část bydlení využívána i pro práci, sám o sobě nestačí. Vždy je nutné mít nastavené rozumné krácení, vnitřní pravidla a alespoň základní evidenci. Právě absence těchto podkladů bývá v praxi jedním z hlavních důvodů doměrků daně při daňové kontrole,“ dodává odborník z poradenského portálu Daně pro lidi.cz.