Obchodní chaos nekončí. Nejvyšší soud zrušil Trumpova reciproční cla - Rozbřesk

Podstatný nárůst nejistoty v obchodní politice je zpět. Nejvyšší soud v pátek zrušil Trumpova reciproční cla, která byla základem jeho obchodní politiky od dubna minulého roku. Podle soudu prezident překročil své pravomoci, na což americká administrativa okamžitě zareagovala uvalením nových globálních cel dle článku 122 obchodního zákona. Ty byly nejprve nastaveny na úrovní 10 %, ale již v sobotu je Donald Trump zvýšil na 15 % s platností od zítřka.

Podle článku 122 však může prezident uvalit cla pouze na 150 dní a poté je potřeba souhlasu Kongresu. A i podle komentáře ministra financí Scotta Bessenta bude administrativa hledat trvalejší způsob, jak uvalit cla. To znamená, že celní politika zůstane zdrojem volatility i v příštích týdnech – ostatně vysoká cla zůstávají i nadále prioritou číslo jedna pro Donald Trumpa.

Mezitím ale efektivní celní sazba na dovozy zboží do USA klesla ze 16 % na 13,7 %. To sice znamená nižší míru protekcionismu, příjmy do federálního rozpočtu by ale měly hrubým odhadem klesnout o zhruba třetinu z aktuálních cca 30 mld. dolarů měsíčně. Pro federální rozpočet je navíc vážnou hrozbou i refundace zrušených cel. Jde až o 130 mld. dolarů, o které by se firmy mohly s americkou vládou soudit. To by dále zvýšilo tlak na rozpočet, a tedy i na růst úrokových sazeb na dlouhém konci americké výnosové křivky.

Jaká budou mít nová cla dopad na americko-evropskou obchodní dohodu? Jelikož byla dohoda sjednána separátně od recipročních tarifů, rozhodnutí nejvyššího soudu by se ji nemělo přímo dotýkat. V platnosti zůstávají i cla, která soud nezrušil – ocel, hliník nebo automotive. Zároveň platí, že Evropa byla doposud vůči americkým tarifům nad očekávání odolná. Podle Kielského institutu totiž 96 % nákladů vyšších cel prozatím nesli američtí spotřebitelé a dovozci.

Z pohledu investorů je dobrou zprávou, že v Americe dále funguje systém brzd a protivah, který omezuje pravomoci prezidenta Trumpa. Minimálně v obchodní politice ale bude prezident dále testovat limity své moci, což znamená opětovné zvýšení nejistoty na trzích. V nejbližších týdnech uvidíme, k jak zásadním změnám celních sazeb dojde, a to i s ohledem na fakt, že ta zatím svůj základní cíl – korekci obchodních deficitů – neplní: v minulém roce byl obchodní deficit USA třetí nejvyšší v historii, když v meziročním srovnání téměř nedošlo ke zlepšení.

TRHY

Koruna

Česká koruna zakončila minulý týden lehkým posunem k hranici 24,20 EUR/CZK. Zvýšená obchodní nejistota v důsledku zrušení recipročních tarifů prezidenta Trumpa (viz úvodník) pravděpodobně povede k dočasně vyšší averzi k riziku, což nemusí být koruně po chuti. Na druhou stranu, americká cla vůči EU by se měnit nemusela, vzhledem k vyjednané obchodní dohodě, což by mělo udržet regionální měnu v relativním komfortu.

V tomto týdnu budu domácímu makro kalendáři dominovat zítřejší konjunkturální průzkumy a středeční data k cenám výrobců. Zajímavější mohou být případné komentáře centrálních bankéřů. V pátek se pro MF Dnes vyjádřila viceguvernérka Zamrazilová ve smyslu přetrvávajících cenových tlaků ve službách, jejichž pokles je nutnou podmínkou pro případný pokles sazeb o 25bpd.

Eurodolar

Americkému dolaru obchodní chaos dvakrát moc nesvědčí. Ke konci týdne rozhodnutí Nejvyššího soudu zjevně investorům zamotalo hlavy, z pohledu dolaru ho však zatím čtou jako riziko hlubších amerických rozpočtových deficitů – tedy faktor pro dolar negativní. Nová cla uvalená Trumpem mohou navíc stát také na nejistých právních základech, což pravděpodobně bude pro dolar dodatečný negativní impuls.