Sazba 15,5 % jako „nový normál“: Moskva balancuje mezi válečným růstem a drahotou

V pátek 13. února učinila Ruská centrální banka (CBR) krok, který i přes zpomalování ekonomiky mnohé analytiky překvapil. Rozhodla se dále snížit základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 15,5 %. Jde o pokračování opatrného trendu uvolňování měnové politiky, kterým se banka snaží balancovat mezi krocením inflace a podporou ekonomiky, která se pod tíhou dlouhodobých sankcí a válečných výdajů začala „zadýchávat“.

Více: Bank of Russia cuts the key rate by 50 bp to 15.50% p.a 

1. Inflace: Boj s „jednorázovými faktory“

Ačkoliv centrální banka sáhla ke snížení sazeb, situace s cenami není stále zdaleka růžová.

• Aktuální stav: Meziroční inflace se na začátku února 2026 pohybovala kolem 6,3 %. CBR přiznala, že v lednu došlo k výraznému zrychlení růstu cen, což však označila za důsledek „jednorázových faktorů“ (došlo ke zvýšení DPH a také např. spotřebních daní).
• Výhled: Banka pro rok 2026 zvýšila odhad inflace na 4,5–5,5 %. Cílem zůstává návrat ke 4 %, ale cesta k nim je komplikovaná kvůli extrémně napjatému trhu práce a nedostatku pracovních sil, což tlačí na růst mezd rychleji než na růst produktivity. Jako významný inflační faktor CBR zmínila také ceny ropy, které oproti očekávání byly loni pod tlakem. Vzhledem k objemu vývozu zprostředkovaně ovlivňují kurz rublu, a tedy v návaznosti ceny dovážených produktů.

2. Nabídka v obchodech: Iluze hojnosti a paralelní import

Při pohledu do regálů ruských supermarketů ve velkých městech se na první pohled zdá, že sankce selhaly. Realita je však vrstevnatější:

• Paralelní import: Západní zboží (od elektroniky Apple po luxusní módu) je stále dostupné, ale proudí do země oklikami přes Kazachstán, Gruzii či Spojené arabské emiráty. To zvedá jeho cenu o 20–40 % oproti cenám v EU.
• Čínská dominance: V segmentech jako automobily nebo bílá technika došlo k téměř úplnému nahrazení evropských značek čínskými. Ruský spotřebitel má na výběr, ale jeho závislost na čínských technologiích se stala enormní.
• Zužování sortimentu: Zatímco v Moskvě je zboží dost, v regionech se nabídka zužuje na základní potraviny a levnější náhražky. Kvalitní komponenty pro průmysl a opravy složitější techniky jsou kriticky nedostatkové.

Vztah mezi rublem a čínským jüanem (CNY) se stal pro ruskou ekonomiku osudovým. Vzhledem k tomu, že se Rusko v rámci tzv. „jüanizace“ odřízlo od dolaru a eura, je kurz CNY/RUB hlavním ukazatelem cenového vývoje v tamních obchodech. Čína nyní pokrývá více než polovinu ruského importu. Jakékoli oslabení rublu vůči jüanu se tak s minimálním zpožděním (zpravidla týdnů) promítá do cen elektroniky, aut i průmyslových komponentů.

Stručně řečeno: Zatímco dříve Rusové sledovali kurz dolaru, dnes je pro jejich schopnost koupit si nový telefon nebo lednici klíčové to, co se děje na měnovém páru v Šanghaji a Moskvě.

3. Kupní síla: Bohatí bohatnou, chudí šetří

Kupní síla obyvatelstva odráží hlubokou deformaci ekonomiky:

• Vojenské příjmy: Rodiny spojené s armádou nebo zbrojním průmyslem zažívají díky státním příspěvkům a vysokým platům nárůst příjmů. To vytváří umělou poptávku, která dál přiživuje inflaci.
• Reálný pokles: Pro běžného státního zaměstnance nebo pracovníka v civilním sektoru (který není prioritou Kremlu) reálná kupní síla klesá. Růst cen potravin a služeb často předhání valorizace platů.
• Drahé úvěry: I po pátečním snížení zůstává úroková sazba 15,5 % extrémně vysoká. Hypotéky a spotřebitelské úvěry jsou pro velkou část populace nedostupné, což dál tlumí reálnou životní úroveň.

Proč banka sazby snížila?

Hlavním důvodem není to, že by inflace byla poražena, ale spíše snaha alespoň trochu zabránit stagnaci či dokonce poklesu hospodářství. Zatímco v roce 2024 ekonomika vzrostla o 4,3 %, loni měla dle CBR přidat jen 1 %, což i tak bylo na horní hranici prognózy. V závěru roku navíc pomohla spotřebitelská poptávka, resp. snaha Rusů předzásobit se před zvýšením daní. Letos v úvodu roku v důsledku zvýšení DPH, resp. spotřebních daní vzrostly zejména ceny benzínu, tabákových výrobků a alkoholických nápojů.

Rovnováha rizik, i dle CBR, tak zůstává posunuta směrem k proinflačním rizikům. Základní scénář CBR předpokládá, že základní úroková sazba bude v roce 2026 v průměru činit 13,5–14,5 %. V příštím roce by měla být udržována na úrovni 8–9 %, aby se inflace trvale vrátila k cíli. Ten má CBR stanoven na 4 %, když k jejímu alespoň výraznému přiblížení vzhlížela banka již v minulosti. Zůstalo však jen u nenaplněných výhledů, inflace v Rusku zkrátka stále nijak zásadně nepolevuje a CBR v návaznosti drží úrokové sazby na nadprůměrných úrovních.

Zda centrální banka sáhne k dalšímu drobnému snížení hned na příštím zasedání, se dozvíme v pátek 20. března.